U soudu v Londýně ve středu začalo dvoudenní odvolací slyšení ve vleklé kauze zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange, která se týká jeho možného vydání do Spojených států. Americká vláda po lednovém neúspěchu trvá na jeho stíhání v USA a ve středu představila několik záruk týkajících se jeho případné vazby, které podle ní zásadně mění situaci. Mimo jiné avizovala, že kdyby byl Assange v USA odsouzen, mohl by si trest odpykat v rodné Austrálii.
Washington také podle svých právníků ujistil Británii, že padesátiletý Assange by v americkém vězení nebyl před rozsudkem ani po něm vystaven přísné samotce. USA kromě toho podle právníka zajistí, že by měl přístup k adekvátní zdravotní péči na základě doporučení ošetřujícího lékaře v dané věznici. „I bez těchto záruk trváme na tom, že obvodní soudkyně udělala chybu, když dospěla k závěru, k jakému dospěla,“ řekl soudu zástupce americké vlády James Lewis.
Odkazoval tím na lednové rozhodnutí soudkyně Vanessy Baraitserové, která rozhodla, že Assange by do Spojených států neměl být vydán. Odmítla při tom vícero argumentů jeho týmu a připustila, že zveřejnění tajných materiálů vlády USA na WikiLeaks mohlo být v rozporu s americkým i anglickým právem. Extradici nicméně zablokovala kvůli obavám, že by Assange mohl v americkém vězení spáchat sebevraždu.
Její rozhodnutí se opíralo o posudek psychiatra Michaela Kopelmana, podle kterého má Australan křehké duševní zdraví. Američané posudek označují za zavádějící a Lewis ve středu uvedl, že Baraitserová jej neměla vůbec brát v potaz. Vyšlo totiž najevo, že psychiatr soudu zamlčel, že Assange se během pobytu na londýnské ambasádě Ekvádoru, kde se sedm let ukrýval, stal otcem.
Assange se středečního jednání neúčastnil
Momentálně je zakladatel WikiLeaks zadržován v londýnské věznici Belmarsh, středečního soudního jednání se neúčastnil. Pokračování jeho kauzy má nyní ve svých rukách dvojice soudců, na jejíž verdikt by se podle agentury AP mohlo čekat několik týdnů.
Ze strany amerických úřadů čelí Assange obviněním z porušení špionážního zákona a ze spiknutí s cílem získat tajné dokumenty. Hrozí mu až 175 let vězení. Jeho projekt WikiLeaks od roku 2010 zveřejnil více než 700 tisíc tajných dokumentů o amerických vojenských operacích v Iráku a Afghánistánu a také obrovské množství ukradených diplomatických depeší. To podle amerických úřadů ohrozilo život informátorů v mnoha zemích. Stoupenci Juliana Assange jeho stíhání považují za zpolitizované a za útok na svobodu projevu.
