Británii povede Trussová. Slíbila snížení daní i volební vítězství

Nahrávám video

Novou britskou premiérkou bude dosavadní ministryně zahraničí Liz Trussová. Po stranickém hlasování nahradí v čele Konzervativní strany končícího premiéra Borise Johnsona. V souboji o předsednické křeslo porazila bývalého ministra financí Rishiho Sunaka.

Pro Trussovou hlasovalo 81 326 členů Konzervativní strany. Její oponent Rishi Sunak získal 60 399 hlasů. Královna Alžběta II. jmenuje novou předsedkyni vlády do funkce v úterý na skotském zámku Balmoral.

„Věřím v osobní zodpovědnost a věřím, že proto pro nás lidé hlasovali ve volbách v roce 2019,“ uvedla poté, co poděkovala „svému příteli“ a končícímu premiérovi Johnsonovi. „Kampaň jsem vedla jako konzervativní představitelka a budu tak i vykonávat svou funkci,“ dodala v krátkém úvodním projevu po oznámení výsledků vnitrostranické volby. 

Nahrávám video

„Prosadím odvážný plán snížení daní, který přinese růst naší ekonomice. Vyřeším krizi cen energií,“ prohlásila. Slíbila také „velké vítězství“ Konzervativní strany ve volbách v roce 2024. V rozhovoru s BBC Trussová uvedla, že svoji vizi energetické politiky, která přinese řešení rostoucích životních nákladů, představí do týdne. 

Rishi Sunak po oznámení výsledků vyzval konzervativce k tomu, aby se sjednotili za novou předsedkyní. „Konzervativci jsou jedna rodina,“ řekl a poděkoval za získané hlasy. Sunak na rozdíl od Trussové sliboval snížení daní teprve, „až si poradí s inflací“, a na duben 2023 oznámil plán zvýšit daň z příjmů právnických osob z 19 na 23 procent.

Předseda opozičních labouristů Keir Starmer varoval, že politika Trussové uvrhne zemi do ještě hlubší krize. „Po dvanácti letech vlády toryů zbyly jenom nízké mzdy, vysoké ceny a jimi způsobené krize životních nákladů. Pouze labouristé mohou přinést nový začátek, který naše země potřebuje,“ napsal poté, co Trussové ke zvolení pogratuloval. 

S nastupující premiérkou nesouhlasí ani předseda liberálních demokratů Ed Davey. „Za vlády Liz Trussové nás čeká další krize a chaos jako za vlády Borise Johnsona. Konzervativci ukázali, že je jim to jedno a nemají žádný plán, od mimořádných životních nákladů až po krizi NHS,“ uvedl s odkazem na britský státní zdravotnický systém. Trussová by podle něj měla zarazit nárůst cen energií a poté vyhlásit všeobecné volby. 

Johnson je hrdý na svou vládu

Boris Johnson, který je předsedou vlády od července 2019, oznámil rezignaci začátkem července pod tlakem spolustraníků i veřejnosti. Učinil tak poté, co z vládních funkcí odstoupilo několik desítek členů jeho strany. Vlnu rezignací spustil kandidát na premiéra Sunak a ministr zdravotnictví Sajid Javid.

Končící předseda vlády v reakci na vítězství Trussové napsal, že by se za budoucí premiérku Liz Trussovou nyní měli postavit všichni konzervativci. „Vím, že má dobrý plán k řešení krize životních nákladů…i pro růst naší země,“ prohlásil.

„Jsem hrdý na to, že jsem sloužil jako lídr Konzervativní strany poslední tři roky, získal největší (volební) většinu za poslední desetiletí, dotáhnul brexit, zodpovídal za nejrychlejší distribuci vakcín v Evropě a podporoval Ukrajinu,“ napsal také. 

Johnson by měl podat demisi v úterý. Nová vláda bude muset řešit podle mnohých nejtěžší problémy od druhé světové války – energetickou krizi, výrazný růst cen a problémy související s brexitem.

Končícímu premiérovi pogratuloval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který ho ocenil za „osobní statečnost a zásady“, s nimiž se postavil k ruské agresi. „Těším se na spolupráci s velkým přítelem Ukrajiny v (jeho) novém postavení,“ dodal ukrajinský prezident.

Von der Leyenová očekává, že pod Trussovou bude Británie dodržovat dohody

Na zvolení Trussové reagovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že očekává, že Británie pod jejím vedením dodrží všechny aspekty dohody o brexitu. „Evropská unie a Spojené království jsou partneři. Čelíme společně mnoha výzvám od změny klimatu po ruskou invazi na Ukrajinu. Těším se na konstruktivní vztahy při plném respektování našich dohod,“ napsala šéfka EK. 

K vítězství Trussové popřál také německý kancléř Olaf Scholz. Uvedl, že „v těchto těžkých časech se těší na spolupráci“. „Spojené království a Německo budou nadále úzce spolupracovat jako partneři a přátelé,“ napsal na Twitteru. 

Nové předsedkyni britské vlády už pogratuloval i český premiér Petr Fiala (ODS). „Přeji (Liz Trussové) v její nové roli mnoho úspěchů. Věřím, že Velká Británie bude i nadále cenným spojencem České republiky a Evropské unie,“ uvedl na Twitteru

Volbu přivítal i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který Trussovou nazval „dobrou přítelkyní“. Velká Británie a Česká republika má podle jeho vyjádření skvělé bilaterální vztahy. „Těším se, že nyní budou ještě lepší,“ podotkl na sociální síti. „Bude nám ctí přivítat Vás v Praze,“ dodal. 

Trussové poblahopřál a popřál hodně štěstí v nové funkci mimo jiné indický premiér. „Jsem přesvědčen, že pod vaším vedením bude komplexní strategické partnerství mezi Indií a Spojeným královstvím dále posíleno,“ uvedl na Twitteru Módí.

Ke gratulacím se připojil také australský premiér Anthony Albanese, který prohlásil, že „se těší na konstruktivní vztahy a přátelství“ mezi oběma zeměmi. Irský premiér Michéal Martin uvedl, že se těší na spolupráci s Trussovou v důležitých otázkách, kterým společně čelí „na bilaterální i globální úrovni“.

Polský premiér Mateusz Morawiecki řekl, že je vítězstvím Trussové velmi potěšen. Dá se podle něj očekávat, že Británie bude pod jejím vedením nadále podporovat Ukrajinu v jejím boji za nezávislost, svobodu, suverenitu a evropské hodnoty. 

Japonský premiér Fumio Kišida vyjádřil naději, že Trussová bude mít jako nová britská premiérka silné vůdčí schopnosti. Dodal, že s ní bude spolupracovat na realizaci „svobodného a otevřeného Indo-Pacifiku“, což je vize prosazovaná Japonskem a Spojenými státy, která má čelit čínské námořní asertivitě v regionu.

Elizabeth (Liz) Trussová se narodila 26. července 1975 v Oxfordu profesorovi matematiky a zdravotní sestře. Vyrůstala ve Skotsku. V roce 1996 vystudovala filosofii, politologii a ekonomii na Mertonově koleji Oxfordské univerzity a vstoupila do Konzervativní strany. Následně pracovala v soukromém sektoru jako ekonomka.

Do vysoké politiky vstoupila v roce 2010 zvolením do parlamentu. Pak byla státní podtajemnicí pro péči o děti a vzdělávání a v letech 2014 až 2016 ministryní životního prostředí a venkova ve vládě Davida Camerona. Jako ministryně prohlašovala, že za klimatické změny může lidská činnost. Do roku 2017 byla ve vládě Theresy Mayové ministryní spravedlnosti a stala se první ženou v této funkci.

V čele resortu mezinárodního obchodu od července 2019 do září 2021 Trussová provedla Británii těžkým obdobím brexitu. Británie formálně opustila Evropskou unii 31. ledna 2020 po 47 letech členství v tomto bloku. „Podporuji setrvání, protože věřím, že je to v ekonomickém zájmu Británie a že nám to umožní zaměřit se na domácí ekonomické a sociální reformy,“ uvedla Trussová před brexitem.

Pod jejím vedením Británie po brexitu podepsala řadu nových obchodních smluv, například s Japonskem, Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem. Předtím byla Trussová dva roky hlavní tajemnicí ministerstva financí.

Je zastánkyní volného obchodu a odpůrkyní obchodních regulací. Od září 2021 působila jako šéfka britské diplomacie, v klání o Downing Street měla podporu ministryně kultury Nadine Dorriesové či tajemníka pro brexit Jacoba Reese-Mogga. 

Britská premiérka Liz Trussová
Zdroj: Reuters/Hannah McKay

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 5 mminutami

USA znovu útočily na Írán, zásahy hlásila města na jihu země

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásil výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 26 mminutami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 6 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 8 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 9 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.