Ředitel Knihovny Václava Havla, někdejší prezidentův mluvčí a diplomat Michael Žantovský v nové knize líčí zážitky s významnými osobnostmi světového dění: od Havla přes Margaret Thatcherovou až po Rolling Stones. V Interview ČT24 sdělil, že v knize S prominutím řečeno mu šlo o kontrast velikosti historie a všední reality. „Protože i ti slavní a mocní jsou nakonec jenom obyčejní lidé,“ uvádí.
To, co je v knize napsáno, se prý nedá brát úplně vážně. „Vychází to vždycky z nějakých událostí, ke kterým skutečně došlo, ale to, co jsem si k tomu přimyslel, vyspekuloval nebo co se mi zdálo, že by bylo hezké, kdyby se stalo, ačkoliv se to nestalo, to už je všechno na mě. Je to beletrie, není to literatura faktu,“ popisuje novou knihu Žantovský.
Havel podle Žantovského říkal, že teprve na pozadí absurdity se vyjevuje skutečný smysl věcí. „Ona absurdita není opakem smyslu našeho konání, ona je jeho pozadím, dotváří ho a ten skutečný smysl věcí teprve vyniká na tom pozadí. Takže pro mě, a troufám si tvrdit, že i pro Václava Havla, ten absurdní moment je neoddělitelný od reality, i když realita sama o sobě má také velmi vážný, skutečný a důstojný smysl,“ myslí si.
V knize například píše o tom, jak seznamoval Havla a Woodyho Allena, nebo jak se jako jeden ze čtyř Čechů zúčastnil uzavřené konference Bilderberg. „Bilderberg je takový mýtus. Je u základu všech nebo řady konspiračních teorií. (…) Člověk předtím slyší o tom, co se tam všechno řeší a co se tam všechno rozhoduje, pak tam přijede a zjistí, že to je všechno úplně jinak. A zase jsem si říkal, možná by to někoho pobavilo, kdybych to napsal,“ sděluje.
Bezmoc a úzkost
Žantovský například píše i tom, jak před výtahem potkal Henryho Kissingera. Toho prý sleduje a myslí si, že jde o zkušeného analytika, ačkoliv s ním ne vždy souzní.
„To ještě neznamená, že to je jeden z lidí, kteří rozhodují o budoucnosti téhle zeměkoule. Ta má tak složité problémy a dění, které ty problémy provází, je tak strašně komplexní, že představa, kterou možná má Vladimir Putin, že několik málo lidí se někde sejde a o něčem rozhodne, je prostě směšná a o směšnosti té představy je i tahle povídka,“ prohlašuje.
Strach lidí, že je někdo řídí, podle bývalého diplomata vyvěrá z pocitu bezmoci. „Z pocitu, že člověk nemá kontrolu nad svým okolím, nad tím, co se stane s touhle zemí, s tímhle světem, co se stane s ekonomikou. A hledá nějakého hybatele nebo nějakého agenta, který tuto kontrolu má,“ míní Žantovský. Bezmoc podle něj také souvisí s úzkostí – a ta prý v souvislosti s covidovou pandemií a válkou na Ukrajině „enormně stoupla“.
