Někteří politici vůbec netuší, že by měli vědět víc, říká profesor historie z Princentonské univerzity

Nahrávám video

Proč by nás měla zajímat historie? „Protože nás učí moudrosti,“ má jasno britský historik a profesor americké Princentonské univerzity David Cannadine. Je autorem 25 knih o historii, zaměřuje se na nejnovější období, které je podle něj ve školní výuce hrubě zanedbáváno.

„Dějepis je ve Velké Británii povinný do 14 nebo 15 let. Británie má hodně historie a pokud máte pouze dvě hodiny týdně po omezený počet let, jednoduše to nestihnete probrat. A je to i případ politiků: spousta z nich je historicky neinformovaná. A nejen, že neví mnoho z historie. Neví ani, že by měli vědět víc,“ řekl Cannadine v pořadu Hyde Park Civilizace.

Jako historika jej nejvíc zaujaly osobnosti britských konzervativních politiků, kteří tvořili dějiny 20. století, tedy Winstona Churchilla a Margaret Thatcherové. Právě jí věnoval jednu ze svých posledních knih, která vyšla roku 2017. Vybral si ji také proto, že mu připomínala učitelku, která ovlivnila celý jeho život.

„Její motto ve škole bylo, že jedině to nejlepší je dostatečně dobré. Přiměla nás všechny pochopit, že bychom se měli vždy snažit využít naše nadání a schopnosti na maximum. Až později v životě jsem si uvědomil, jaké jsem měl štěstí, když jsem šel do školy, kterou vedla tahle tyranská, nesmírně důležitá a vlivná postava.“

„Když pak paní Thatcherová přišla na scénu několik desetiletí později, měl jsem trochu pocit, že ji znám, protože paní Thatcherová byla slečna Thurmanová vynásobená asi stovkou. Považuji Margaret Thatcherovou za neuvěřitelně zajímavou postavu a mám pro ni jistý tajný obdiv,“ svěřil se Cannadine.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 3 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 4 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 6 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled