Speciální daň by se mohla vztahovat i na distributory pohonných hmot

Nahrávám video

Třetí odvětví, na které by se mohla vztahovat daň z mimořádných zisků, jsou výrobci a distributoři pohonných hmot. Vyplývá to z materiálu Národní ekonomické rady vlády (NERV), o kterém večer jednají členové rady s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministry. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku by vláda měla rozhodnout do 10. září.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, má jít také o energetické firmy a banky. K nové dani pro odvětví, která i kvůli válce na Ukrajině dosahují ne zcela zasloužených mimořádných zisků, jsou vstřícní lídři všech pěti koaličních stran. Desítky miliard, které by díky nové dani stát získal, chtějí použít třeba na příspěvek, kterým hodlá vláda v příštím roce dotovat ceny energií.

Členové NERV spočítali, že třeba u společností, které se zabývají výrobou a distribucí pohonných hmot, by mohl stát získat do rozpočtu v případě zavedení daně z mimořádného zisku od dvou do tří miliard korun. A to v případě, že by měly i v příštím roce podobné příjmy jako letos.

Čistý zisk čtveřice největších bank v Česku v letošním prvním pololetí činil necelých 34 miliard korun. To je meziroční nárůst o 12 miliard korun. Meziročně lepší výsledek hlásí také energetická skupina ČEZ, která měla za prvních šest měsíců čistý zisk přes 33,5 miliardy korun.

Podle NERV by daň v bankovním sektoru mohla při třech různých sazbách zdanění přinést zhruba 39 až 59 miliard korun. Odhad ministerstva financí je pak zhruba o 20 procent nižší. U energetických firem by příjem do státního rozpočtu byl podle NERV 27 až 40 miliard. I tady je odhad ministerstva financí o něco nižší, mezi osmnácti a sedmadvaceti miliardami.

Ekonom: Mimořádná daň neřeší dlouhodobý problém

Hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil v pořadu 90′ ČT24 uvedl, že mimořádná daň neřeší dlouhodobý problém rozpočtu, může ale pomoci s vysokými cenami energií. Připomněl, že „díra“ v rozpočtu, která nesouvisí s covidem, energiemi, ani s válkou na Ukrajině, se odhaduje na 220 miliard korun. Dlouhodobá trajektorie veřejných financí, která nesouvisí s válkou, je tak podle něj nastavená neudržitelně.

Co se týče mimořádné daně, tak podle Hradila ekonomy zajímá, jak moc zásah pokřivuje trh. V případě správně nadefinované daně z mimořádných zisků se to neděje, zdaňuje se totiž něco, s čím subjekty nemohly počítat. Pokud se tedy stát zaměří na tyto zisky, ekonomicky je to podle něj „dokonalá“ daň.

Nahrávám video

Vládní pomoc

Úterní večerní jednání se má týkat jak zavedení daně z mimořádných zisků, tak vládní pomoci v boji proti vysokým cenám energií. Česká televize zjistila, že členové NERV pro vládu vypracovali dvě analýzy. 

V té první radí, jak správně zacílit úsporný tarif pro domácnosti nebo otevřít příspěvek na bydlení pro víc rodin. Ve druhé potvrzují, že zmíněná daň by příští rok přinesla do rozpočtu desítky miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory Letiště Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
08:22Aktualizovánopřed 12 mminutami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 1 hhodinou

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 7 hhodinami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.