Ceny energií dále rostou. Bývalý ministr průmyslu a současný místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) se domnívá, že je třeba začít diskutovat o jejich zastropování. Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) zopakovala, že takové plány kabinet nemá. Vláda bude podle ní ale jednat o mimořádné dani. V pondělních Událostech, komentářích potvrdila, že by mělo jít o energetické firmy, bankovní sektor a rafinérie a distributory paliv.
Havlíček kritizoval, že vláda v boji s drahými energiemi doposud neudělala „prakticky žádná opatření“. Podle něj v tuto chvíli už není mnoho jiných šancí, než začít vážně diskutovat o zastropování cen – minimálně elektřiny. „Těžko vysvětlíme našincům, že na jednotném energetickém evropském trhu jsou země, které zastropovaly elektřinu na úrovni tisíc, tisíc pět set korun za megawatthodinu, a u nás se dnes pohybuje na úrovni třinácti tisíc za megawatthodinu,“ řekl.
Langšádlová v reakci na to zopakovala, že vláda o zastropování cen energií nejedná. Připomněla, že domácnostem má pomoci například úsporný tarif nebo příspěvek na bydlení. U firem podle ní existuje nástroj ministerstva průmyslu a obchodu pro nejpostiženější energeticky nejnáročnější odvětví i celá řada nástrojů zaměřených na energetickou transformaci.
„Co chceme ještě více hlídat, je otázka záloh. Protože jak pro domácnosti, tak pro firmy se ukazuje, že najednou obdrží čtyř-, pětinásobné zálohy na energie. A my máme vážné obavy, že nejsou adekvátní, že jsou přemrštěné,“ uvedla.
V zálohách ale podle Havlíčka problém není. „Problém je v tom, že někteří překupníci energií příliš spekulují a mohou připravit smlouvu pro zákazníka na bázi denních cen,“ řekl s odkazem na pondělní zprávu Energetického regulačního úřadu. Ten varuje domácnosti před uzavíráním smluv na dodávku energií s takzvanými spotovými cenami. Ty se mohou měnit ze dne na den a odběratele staví do nevýhodné pozice. Takové smlouvy má podle předsedy rady úřadu Stanislava Trávníčka pět procent zákazníků.
Válečná daň pro rafinérie a distributory
Ekonom České spořitelny Petr Zahradník podotkl, že situace je velmi komplikovaná. „Bohužel ta komplikovanost je tak velká, že je v současné době zapotřebí řešit nikoliv příčiny, ale spíše následky. A pomoci těm, kteří jsou tou situací ovlivněni nejvíce,“ zdůraznil. Jednou z cest je podle něj mimořádná daň ze zisku, která může být uplatněna na firmy, které dosáhly v mimořádném období neobvyklého zisku.
Takzvaná válečná daň by podle Zahradníka měla trvat pouze po dobu, kdy mimořádná situace trvá. Týkat by se pak měla oborů, které na nastalé situaci „vydělaly“. „Měla by být reflexí jakési náhody nebo situace, ve které jsme – bez přičinění těch jednotlivých firem,“ popsal.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v minulém týdnu sdělil, že vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Neřekl ale, o který sektor jde. Spekulovalo se ale o rafinériích a distributorech. To Langšádlová potvrdila. „Mělo by to být na omezenou dobu, ale přesné parametry budou ještě diskutovány – s Národní ekonomickou radou vlády,“ informovala. Kabinet podle ní bude vycházet z porovnání dat vývoje zisků jednotlivých segmentů.
Opoziční ANO by podle Havlíčka s daní nesouhlasilo. „Pokud se to týká energetiky, tak pouze výrobců – jedná se o tři firmy, z nichž jedna je ČEZ, která generuje sedmdesát procent výroby v Česku. A stát tam drží sedmdesátiprocentní podíl. Než zavést válečnou nebo sektorovou daň na energetiku, daleko rychleji si stáhnu zisk ze společnosti ČEZ,“ navrhl. Stáhnout by se podle něj měla jen částka nad výdělek předchozího roku.
