Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neřekl ale, o který sektor jde. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku musí kabinet podle něj rozhodnout do 10. září.
„Ještě zvažujeme jedno odvětví. Vedle těch dvou, o kterých se ví,“ řekl Stanjura. Příští týden bude vláda jednat o dani s Národní ekonomickou radou vlády. Výsledek debaty nechtěl předjímat.
„Ještě jsme se nerozhodli, včetně mě. Kdybych to považoval (zavedení daně) za něco, co není v pořádku, říkal bych to od počátku. Jsme schopni se shodnout na tom, že v některých odvětvích vznikají mimořádně vysoké zisky díky vnějším okolnostem. To je základní myšlenka takzvané windfall tax. Určitě to není sektorová daň,“ dodal.
Pokrytí mimořádných výdajů
Stanjura řekl, že z pěti vládních stran je nejsložitější debata, zda tento nástroj použít, v ODS. Výnos z daně by podle něj měl být určen na pokrytí mimořádných výdajů, které jen v příštím roce odhadl na padesát miliard korun za úsporný tarif na zvládnutí vysokých cen energií. „Kdyby to výnos z windfall daně pokryl, splní to účel. Nechceme tím snižovat schodek rozpočtu. Stát nemá problém s cashflow, stát má problém s deficitem rozpočtu,“ podotkl. Daň se podle něj dotkne pouze malého počtu velkých firem.
Stanjura již dříve poukázal na zisky bank plynoucí z rostoucích úrokových sazeb. Energetické firmy zase těží ze zvyšování cen energií podpořeného ruskou invazí na Ukrajinu. Banky i energetické společnosti v prvním pololetí oznámily výrazný nárůst zisků.
Britská praxe
Daň z neočekávaného zisku poprvé zavedla v Británii v roce 1981 konzervativní vláda premiérky Margaret Thatcherové. Tehdy se jednalo o mimořádnou daň ze zisků bank, jež profitovaly z velmi vysokých úrokových sazeb, které dosáhly úrovně až 17 procent.
V roce 1997 zavedla vláda Tonyho Blaira neočekávanou daň pro privatizované energetické společnosti. Letos v květnu zavedla vláda Borise Johnsona mimořádnou pětadvacetiprocentní daň ze zisků ropných a plynárenských společností. Získané peníze vláda poskytne nejchudším domácnostem formou jednorázového příspěvku.
Mimořádné zdanění, které se týká bankovního sektoru, pojišťoven, energetiky i letecké dopravy, oznámilo v květnu také Maďarsko. Opatření má platit v letošním a příštím roce. V červenci oznámil španělský premiér Pedro Sánchez, že jeho země v letech 2023 a 2024 mimořádně zdaní energetické firmy a banky.
