Nejen energetické firmy, ale i banky. O speciální dani má být jasno do 10. září

Nahrávám video

Některým firmám současná ekonomická situace škodí, jiným naopak přináší rekordní výnosy. Právě ty by mohly nově podléhat speciální dani. O jejím případném zavedení by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mělo rozhodnout nejpozději do 10. září.

Banky nebo energetické firmy. Právě jejich vysoké zisky by nově mohly podléhat speciální dani. O možném dalším příjmu do rozpočtu teď uvažuje vláda. 

„Správná otázka zní –⁠ má konkrétní společnost vyšší zisk, řádově vyšší zisk, proto, že má víc zákazníků, lepší služby, lepší produkty? Nebo například proto, že dnes je základní dvoutýdenní sazba České národní banky sedm procent?“ přemítá Stanjura.

Konkrétní parametry případné mimořádné daně ale zatím jasné nejsou. Národní rozpočtová rada kabinetu doporučila daň z mimořádných zisků ve výši čtyřicet až šedesát procent. Stát by díky tomu mohl v příštím roce získat na daních navíc čtrnáct až sedmadvacet miliard korun.

Schillerová má pochyby

„Jsme připraveni vyslechnout si, jak to vláda má namyšleno, jak vlastně uvažuje, že by to zavedla. Ale myslíme si, že tato debata tak, jak se vysílá prostřednictvím médií, není dobrá, vyvolává určitou nejistotu,“ tvrdí Stanjurova předchůdkyně a šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.

Vybrané peníze by podle ministra financí měly jít na mimořádné výdaje –⁠ třeba na kompenzace rostoucích cen energií. Právě na podporu domácností a firem kvůli vysokým cenám energií vláda plánuje vynaložit celkem šestašedesát miliard –⁠ zhruba třetina z této částky (23 miliard) půjde na odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Kompenzace se dotkne jak elektřiny a plynu, tak centrálního vytápění nebo domovních kotelen.

„V optimálním případě se domácnost dostane až na sedmnáct a půl tisíce korun pomoci od státu. Z toho až pět tisíc dostane ještě v tomto roce,“ přibližuje ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Podle něj podpora dorazí konkrétně v říjnu –⁠ zbytek částky pak v lednu nebo únoru příštího roku.

Opozice tempo schvalování i avizovanou částku kritizuje. „To přece absolutně lidem ve finále nepomůže, protože ta částka je tak malá, že v podstatě tu drahotu v žádném případě nevyřeší,“ konstatuje lídr SPD Tomio Okamura.

Přesnou podobu podpory ale bude kabinet teprve schvalovat. A to na základě návrhu právě ministerstva průmyslu a obchodu.

Některá odvětví budou těžce zasažena

Zdaleka ne všechny firmy ale mají rekordní zisky. Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, řekl v Událostech komentářích, že očekává, že dodavatelé energií už na konci léta začnou oznamovat razantní zvyšování cen za elektřinu i plyn. 

„Už nyní vidíme, že jsou některé sektory, které jsou energeticky náročné a potřebují plyn, ať už jsou to skláři, nebo keramici, kteří mají plynové pece. Už dnes mají velké problémy, protože jejich náklady nelze promítat do finálních cen,“ vysvětluje Rafaj. 

Nahrávám video

Celkový odhad růstu inflace se stále zvyšuje a nejnovější dosahuje až 20 procent. Podle Rafaje to bude mít odlišný dopad v různých odvětvích. „Budou zde segmenty, které budou vydělávat a mít vysoké marže. A budou zde segmenty, které budou zásadním způsobem postiženy těmito vysokými náklady. Této vládě se nedaří, stejně jako té předchozí během covidu, najít individuální programy v rámci dočasného rámce, který Evropská komise umožňuje,“ varuje Rafaj.

Podle něj se některé státy EU už začaly soustředit na individuální pomoc konkrétním odvětvím, zatímco česká vláda hledá plošná řešení. 

Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví, říká, že pro tento sektor není až takovým problémem inflace, ale právě nárůst cen energií. „Významná část oborů, která vyrábí pro stavebnictví, je energeticky náročná,“ vysvětluje. „Jsou obory, které už ceny energií nejsou schopné přenést do ceny zboží, protože ta energie už je dražší, než to zboží samo,“ dodává. 

Podle něj firmy přestávají být konkurenceschopné v rámci Evropy, protože nemají rovné podmínky v situaci, kdy vlády ostatních zemí individuálně pomáhají dotčeným odvětvím. „Vím o lidech, kteří jsou před existenčním rozhodnutím, zda zavřít či nezavřít svou továrnu,“ říká Nouza. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
13:59Aktualizovánopřed 51 mminutami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
18:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 3 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 8 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 11 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 14 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.