Nejen energetické firmy, ale i banky. O speciální dani má být jasno do 10. září

3 minuty
Události: O speciální dani ze zisku má být jasno do září
Zdroj: ČT24

Některým firmám současná ekonomická situace škodí, jiným naopak přináší rekordní výnosy. Právě ty by mohly nově podléhat speciální dani. O jejím případném zavedení by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mělo rozhodnout nejpozději do 10. září.

Banky nebo energetické firmy. Právě jejich vysoké zisky by nově mohly podléhat speciální dani. O možném dalším příjmu do rozpočtu teď uvažuje vláda. 

„Správná otázka zní –⁠ má konkrétní společnost vyšší zisk, řádově vyšší zisk, proto, že má víc zákazníků, lepší služby, lepší produkty? Nebo například proto, že dnes je základní dvoutýdenní sazba České národní banky sedm procent?“ přemítá Stanjura.

Konkrétní parametry případné mimořádné daně ale zatím jasné nejsou. Národní rozpočtová rada kabinetu doporučila daň z mimořádných zisků ve výši čtyřicet až šedesát procent. Stát by díky tomu mohl v příštím roce získat na daních navíc čtrnáct až sedmadvacet miliard korun.

Schillerová má pochyby

„Jsme připraveni vyslechnout si, jak to vláda má namyšleno, jak vlastně uvažuje, že by to zavedla. Ale myslíme si, že tato debata tak, jak se vysílá prostřednictvím médií, není dobrá, vyvolává určitou nejistotu,“ tvrdí Stanjurova předchůdkyně a šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.

Vybrané peníze by podle ministra financí měly jít na mimořádné výdaje –⁠ třeba na kompenzace rostoucích cen energií. Právě na podporu domácností a firem kvůli vysokým cenám energií vláda plánuje vynaložit celkem šestašedesát miliard –⁠ zhruba třetina z této částky (23 miliard) půjde na odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Kompenzace se dotkne jak elektřiny a plynu, tak centrálního vytápění nebo domovních kotelen.

„V optimálním případě se domácnost dostane až na sedmnáct a půl tisíce korun pomoci od státu. Z toho až pět tisíc dostane ještě v tomto roce,“ přibližuje ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Podle něj podpora dorazí konkrétně v říjnu –⁠ zbytek částky pak v lednu nebo únoru příštího roku.

Opozice tempo schvalování i avizovanou částku kritizuje. „To přece absolutně lidem ve finále nepomůže, protože ta částka je tak malá, že v podstatě tu drahotu v žádném případě nevyřeší,“ konstatuje lídr SPD Tomio Okamura.

Přesnou podobu podpory ale bude kabinet teprve schvalovat. A to na základě návrhu právě ministerstva průmyslu a obchodu.

Některá odvětví budou těžce zasažena

Zdaleka ne všechny firmy ale mají rekordní zisky. Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, řekl v Událostech komentářích, že očekává, že dodavatelé energií už na konci léta začnou oznamovat razantní zvyšování cen za elektřinu i plyn. 

„Už nyní vidíme, že jsou některé sektory, které jsou energeticky náročné a potřebují plyn, ať už jsou to skláři, nebo keramici, kteří mají plynové pece. Už dnes mají velké problémy, protože jejich náklady nelze promítat do finálních cen,“ vysvětluje Rafaj. 

24 minut
Události, komentáře: Jaká je budoucnost průmyslu v Česku?
Zdroj: ČT24

Celkový odhad růstu inflace se stále zvyšuje a nejnovější dosahuje až 20 procent. Podle Rafaje to bude mít odlišný dopad v různých odvětvích. „Budou zde segmenty, které budou vydělávat a mít vysoké marže. A budou zde segmenty, které budou zásadním způsobem postiženy těmito vysokými náklady. Této vládě se nedaří, stejně jako té předchozí během covidu, najít individuální programy v rámci dočasného rámce, který Evropská komise umožňuje,“ varuje Rafaj.

Podle něj se některé státy EU už začaly soustředit na individuální pomoc konkrétním odvětvím, zatímco česká vláda hledá plošná řešení. 

Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví, říká, že pro tento sektor není až takovým problémem inflace, ale právě nárůst cen energií. „Významná část oborů, která vyrábí pro stavebnictví, je energeticky náročná,“ vysvětluje. „Jsou obory, které už ceny energií nejsou schopné přenést do ceny zboží, protože ta energie už je dražší, než to zboží samo,“ dodává. 

Podle něj firmy přestávají být konkurenceschopné v rámci Evropy, protože nemají rovné podmínky v situaci, kdy vlády ostatních zemí individuálně pomáhají dotčeným odvětvím. „Vím o lidech, kteří jsou před existenčním rozhodnutím, zda zavřít či nezavřít svou továrnu,“ říká Nouza. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obchodníci se učí legislativu k prodeji kratomu

Už měsíc platí nařízení vlády, které povoluje prodej kratomu pouze ve speciálních obchodech s licencí. Aktuálně ji má padesát prodejen. Odborníci v pátek vysvětlovali novou legislativu k prodeji kratomu vietnamským podnikatelům. Za prodej kratomu bez licence hrozí prodejcům milionové sankce. Bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS) navrhuje, aby se na tuto látku a jí podobné navíc zavedla spotřební daň. To bude řešit nová vláda. „Nebudu se bránit diskusi,“ říká místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Téma dalších látek se bude ale řešit i ve sněmovně, kde vznikl nový podvýbor pro léčebné konopí a přírodní látky.
před 5 hhodinami

Jedna z poškozených lokomotiv po nehodě na Českobudějovicku skončí nejspíš ve šrotu

Poškozené vlaky po železniční nehodě u Zlivi na Českobudějovicku z 20. listopadu jsou po komisní prohlídce. Podle prvních závěrů půjde zničená zastaralá lokomotiva rychlíku pravděpodobně do šrotu, tento typ stroje má už i tak z trati do dvou let zmizet. O opravě RegioPanteru, který byl v provozu teprve tři roky, České dráhy teprve rozhodnou. Škody se podle odhadu komisařů pohybují kolem 65 milionů korun. Vyšetřování nehody stále pokračuje. Několik zdrojů teď naznačuje, že se vyšetřovatelé zabývají verzí, podle které za nehodou nebylo jen lidské selhání.
před 6 hhodinami

Fiala: Ukrajina letos získala skrze muniční iniciativu 1,8 milionu kusů munice

Ukrajina letos dostala prostřednictvím české muniční iniciativy 1,8 milionu kusů velkorážové munice, cíl pro letošek tak byl splněn, napsal vpodvečer na síti X končící premiér Petr Fiala (ODS). Loni Ukrajina díky iniciativě dostala 1,5 milionu kusů velkorážové munice. Tuzemskou muniční iniciativu oceňuje jak Ukrajina, tak i spojenci Česka v EU a NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kamion, z něhož se vysypaly klády na dálnici, byl přetížený o 13 tun

Nákladní vozidlo s kulatinami, které zapříčinilo čtvrteční tragickou nehodu na dálnici D56 u Ostravy, bylo přetížené. Náklad byl těžší zhruba o 13 tun, uvedla v pátek policie. Šedesátiletý muž, který při nehodě utrpěl vážná zranění, v nemocnici zemřel. Policie proto nyní případ vyšetřuje jako usmrcení z nedbalosti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

EU hodlá od července zavést clo tři eura na malé balíky

Všechny balíky v hodnotě nižší než 150 eur (zhruba 3600 korun) přicházející do Evropské unie budou od července podléhat clu ve výši tří eur (zhruba 73 korun). Dohodli se na tom v pátek podle agentur ministři financí EU na jednání v Bruselu. Doposud byly takovéto balíky od cla osvobozeny. Česko na schůzce zastupoval odcházející ministr Zbyněk Stanjura (ODS).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rakousko prodlouží o půl roku kontroly na hranicích

Rakousko o šest měsíců prodlouží stávající kontroly na pomezí s Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem. Postupně ale v rámci nového konceptu ostrahy hranic rozšíří kontroly do hloubky pohraničí, prohlásil podle agentury APA tamní ministr vnitra Gerhard Karner. Naposledy prodloužilo Rakousko hraniční kontroly v říjnu, a to o dva měsíce do 15. prosince.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 16 hhodinami
Načítání...