Sklářství

Česká republika má od nynějška další zápis na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO, uspěla s nominací ruční výroby skla, na které se podílelo dalších pět evropských zemí. Návrh schválil mezivládní výbor organizace na svém zasedání v Botswaně. Česko má nyní na seznamu UNESCO dohromady devět tradic, zvyků a řemeslných technik. Jako první byl před osmnácti lety zapsán slovácký tanec verbuňk, naposledy loni vorařství.

České sklářství výrazně zasáhla koronavirová pandemie. Některé firmy ukončily provoz, jiné se musely přeorientovat na novou klientelu po útlumu zájmu arabského a čínského trhu. V roce 2022 se sklářské pece ještě nestačily naplno rozjet a už jejich majitelé čelili vysokým cenám energií – především plynu. Dnes se už ale čeští skláři se svými výrobky opět vracejí na světové trhy. V sobotu například vyrazili do Benátek na mezinárodní festival sklářského umění Venice Glass Week.

V posledních měsících se české sklářství dostalo do existenční krize, když prudce rostly ceny plynu. Ten je přitom pro výrobu skla klíčový. Například v Harrachově, kde je nejstarší fungující sklárna na světě, museli hledat rezervy, tvrdí ale, že krize je také naučila šetřit. Došlo však i na zdražování zboží, kvůli čemuž ale přišli i o část zákazníků. Žádná ze sklářských firem v Libereckém kraji ale nakonec k hromadnému propouštění nepřistoupila. Situaci ve sklářství se věnoval pořad SeČTeno.

Některým firmám současná ekonomická situace škodí, jiným naopak přináší rekordní výnosy. Právě ty by mohly nově podléhat speciální dani. O jejím případném zavedení by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mělo rozhodnout nejpozději do 10. září.

Zásobníky plynu v České republice jsou naplněny z 30 procent, což je k 1. květnu historické maximum. V nedělním diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Množství plynu v zásobách k 1. květnu překročilo miliardu metrů krychlových. Ke konci měsíce by chtěl Síkela, aby byla plná polovina kapacity zásobníků. Naplní se podle něj plán, že zásobníky budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent, jak nařídil mimořádným opatřením.

Liberecký kraj je regionem, který se proslavil například sklářstvím nebo výrobou šperků na Jablonecku a i na tato odvětví měla velký dopad současná koronavirová krize. Například výrobci bižuterie zatím ale ve velkém propouštět nemuseli, hlavně díky velkým zahraničním e-shopům. Ke kraji ale neodmyslitelně patří také automobilový průmysl nebo cestovní ruch, a ten už byl poznamenaný významněji. Ekonomickým dopadům pandemie se věnuje pořad SeČTeno, tentokrát z Libereckého kraje.

Sklářský výtvarník a designér Rony Plesl patří k nejvýznamnějším současným osobnostem ve svém oboru. Důležité je srovnávat se s nejlepšími, poradil v Interview ČT24, jak může člověk dosáhnout k nejvyšším laťkám. Řemeslnická tradice českého sklářství se ale do časů největší slávy už podle něho nevrátí.

Sklárna v Květné na Uherskohradišťsku obnoví v úterý po třech měsících výrobu. Kvůli pandemii koronaviru, se kterou souvisela opatření na hranicích omezující vývoz a úbytek zakázek, nevyráběla od 3. dubna. Export tvoří drtivou většinu tržeb podniku.

Český sklář Rony Plesl uspěl na ikonickém místě v Londýně. Zahájil výstavu ve slavném Victoria a Albert Muzeu. To má největší sbírku dekorativního umění na světě. Instalaci se věnuje i víkendové vydání prestižního listu Financial Times.

Před deseti lety řada z nich zkrachovala, teď se českým sklárnám a porcelánkám zase daří. Potvrzuje to Asociace sklářského a keramického průmyslu České republiky i samotní výrobci. Firmy, které přežily ekonomickou krizi, teď tvrdí, že jsou odolnější. Výrobky prodávají až do 90 zemí. Kvůli silnému vývozu ale cítí každý propad zahraniční poptávky – ať už ho vyvolá pád liry v Turecku, nebo válka na Ukrajině. Omezuje je i nedostatek pracovní síly, vyšší mzdy a dražší energie.

Trofej určená pro vítězný tým atletického Kontinentálního poháru je v těchto dnech vystavená v ostravské Galerii výtvarného umění. Mezinárodní závody se budou konat poprvé v České republice 8. a 9. září. Unikátní pohár vytvořili sochař Jaroslav Koléšek a sklář Josef Divín. Je vyrobený z českého křišťálu a má tvar atletického stadionu.