Některým firmám současná ekonomická situace škodí, jiným naopak přináší rekordní výnosy. Právě ty by mohly nově podléhat speciální dani. O jejím případném zavedení by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mělo rozhodnout nejpozději do 10. září.
Banky nebo energetické firmy. Právě jejich vysoké zisky by nově mohly podléhat speciální dani. O možném dalším příjmu do rozpočtu teď uvažuje vláda.
„Správná otázka zní – má konkrétní společnost vyšší zisk, řádově vyšší zisk, proto, že má víc zákazníků, lepší služby, lepší produkty? Nebo například proto, že dnes je základní dvoutýdenní sazba České národní banky sedm procent?“ přemítá Stanjura.
Konkrétní parametry případné mimořádné daně ale zatím jasné nejsou. Národní rozpočtová rada kabinetu doporučila daň z mimořádných zisků ve výši čtyřicet až šedesát procent. Stát by díky tomu mohl v příštím roce získat na daních navíc čtrnáct až sedmadvacet miliard korun.
Schillerová má pochyby
„Jsme připraveni vyslechnout si, jak to vláda má namyšleno, jak vlastně uvažuje, že by to zavedla. Ale myslíme si, že tato debata tak, jak se vysílá prostřednictvím médií, není dobrá, vyvolává určitou nejistotu,“ tvrdí Stanjurova předchůdkyně a šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.
Vybrané peníze by podle ministra financí měly jít na mimořádné výdaje – třeba na kompenzace rostoucích cen energií. Právě na podporu domácností a firem kvůli vysokým cenám energií vláda plánuje vynaložit celkem šestašedesát miliard – zhruba třetina z této částky (23 miliard) půjde na odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Kompenzace se dotkne jak elektřiny a plynu, tak centrálního vytápění nebo domovních kotelen.
„V optimálním případě se domácnost dostane až na sedmnáct a půl tisíce korun pomoci od státu. Z toho až pět tisíc dostane ještě v tomto roce,“ přibližuje ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Podle něj podpora dorazí konkrétně v říjnu – zbytek částky pak v lednu nebo únoru příštího roku.
Opozice tempo schvalování i avizovanou částku kritizuje. „To přece absolutně lidem ve finále nepomůže, protože ta částka je tak malá, že v podstatě tu drahotu v žádném případě nevyřeší,“ konstatuje lídr SPD Tomio Okamura.
Přesnou podobu podpory ale bude kabinet teprve schvalovat. A to na základě návrhu právě ministerstva průmyslu a obchodu.
Některá odvětví budou těžce zasažena
Zdaleka ne všechny firmy ale mají rekordní zisky. Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, řekl v Událostech komentářích, že očekává, že dodavatelé energií už na konci léta začnou oznamovat razantní zvyšování cen za elektřinu i plyn.
„Už nyní vidíme, že jsou některé sektory, které jsou energeticky náročné a potřebují plyn, ať už jsou to skláři, nebo keramici, kteří mají plynové pece. Už dnes mají velké problémy, protože jejich náklady nelze promítat do finálních cen,“ vysvětluje Rafaj.
Celkový odhad růstu inflace se stále zvyšuje a nejnovější dosahuje až 20 procent. Podle Rafaje to bude mít odlišný dopad v různých odvětvích. „Budou zde segmenty, které budou vydělávat a mít vysoké marže. A budou zde segmenty, které budou zásadním způsobem postiženy těmito vysokými náklady. Této vládě se nedaří, stejně jako té předchozí během covidu, najít individuální programy v rámci dočasného rámce, který Evropská komise umožňuje,“ varuje Rafaj.
Podle něj se některé státy EU už začaly soustředit na individuální pomoc konkrétním odvětvím, zatímco česká vláda hledá plošná řešení.
Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví, říká, že pro tento sektor není až takovým problémem inflace, ale právě nárůst cen energií. „Významná část oborů, která vyrábí pro stavebnictví, je energeticky náročná,“ vysvětluje. „Jsou obory, které už ceny energií nejsou schopné přenést do ceny zboží, protože ta energie už je dražší, než to zboží samo,“ dodává.
Podle něj firmy přestávají být konkurenceschopné v rámci Evropy, protože nemají rovné podmínky v situaci, kdy vlády ostatních zemí individuálně pomáhají dotčeným odvětvím. „Vím o lidech, kteří jsou před existenčním rozhodnutím, zda zavřít či nezavřít svou továrnu,“ říká Nouza.
