Růst cen energií je pro českou ekonomiku špatnou zprávou. Některé velké podniky varují, že pokud bude energie zdražovat i nadále, budou muset uzavřít své provozy. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) České televizi řekl, že stát chystá opatření na pomoc. Jedná se třeba o plošné zastropování ceny elektřiny a plynu – u výrobců i dodavatelů. Nejvíce zasažená budou podle Svazu průmyslu odvětví jako ocelářství, chemický průmysl, sklářství nebo výrobci stavebnin. V tuto chvíli ale ještě podle Havlíčka není situace kritická.
Za plyn ostravská huť teď měsíčně zaplatí až 73 milionů korun – to je dvakrát víc než na jaře. S aktuálním vývojem na trhu se přitom očekává, že částka může ještě o zhruba 25 milionů stoupnout. Situace ohledně ceny plynu je tak podle ředitele podniku téměř kritická.
Plyn je zásadní pro veškerou výrobu v huti. Pomocí něj se zahřívá ocel, tak aby bylo možné ji dál tvarovat do konečné podoby. Pro část dodávek mají v podniku cenu zajištěnou, většinu ale kupují na spotovém trhu, tedy za aktuální tržní ceny.
„Ve chvíli, kdy plyn překročí 100 euro za megawattu, tak se můžeme dostat do stavu, kdy opravdu bude lepší na chvilinku odstavit,“ míní generální ředitel Nové huti Radek Strouhal. „V té chvíli přichází diskuze o nějaké podpoře formou kurzarbeitu s vládou,“ dodává.
Vysoké náklady se tak musí odrazit v cenách produktů. To snižuje konkurenceschopnost firmy, a to zvlášť oproti zemím, kde je komodita výrazně levnější, třeba ve Spojených státech. Pomoct může stát. „Mohl by sáhnout k nějakému zastropování ceny a podobně. Ale to už se bavíme o tom, že to jsou všechno dopady do státního rozpočtu. Teoreticky by mohl udělat to, co udělali Němci na elektřině, že zastropovali elektřinu,“ říká Strouhal.
„Pokud by ceny energií i nadále takto dramaticky rostly, potom by to znamenalo především pro vysoce energeticky náročné sektory a firmy nutnost přenést vícenáklady do ceny svých výrobků a tím si poměrně výrazně snížit konkurenceschopnost na globálních trzích, a nebo v těch extrémních případech dokonce uzavřít některé provozy,“ míní viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Vláda připravuje konkrétní kroky, říká Havlíček
Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vláda připravuje konkrétní kroky, které chce udělat. Počítá přitom s vládními opatřeními, případně i se změnou legislativy. A jednat chce i o opatřeních pro nejhůř zasažené sektory. „Je třeba si to připustit, začala další energetická krize. Já jsem rád, že jsme v průběhu jara připravili krizový plán opatření, jakým způsobem reagovat na zvyšující se ceny energií a ten budeme postupně spouštět,“ říká Havlíček.
„Jde mi o to, že v tom středoevropském prostoru nesmíme mít vyšší ceny a v momentě, kdy tak nastane, tak jsme okamžitě připraveni nastartovat programy. Jinými slovy zastropovat jak u výrobců, tak u obchodníků,“ doplňuje ministr. „Je dobře, že česká vláda nečeká až na samotné vypuknutí energetické krize, ale už v tuto chvíli proaktivně připravuje ty protikrizové scénáře,“ říká Špicar.
Opozice ale varuje před plošností opatření a jejich dopadem na státní rozpočet. Zdůrazňuje také nutnost vlády jednat v Bruselu. „Je určitě na místě, aby (vláda, pozn. red.) zaměřila pozornost na ty firmy, které jsou vlivem vysokých nákladů na energie v existenčním ohrožení. Je tady připravený program Kompenzace nepřímých nákladů a právě tam by vláda měla soustředit prostředky, ne na plošnou pomoc,“ říká předseda strany ODS Martin Kupka.
Cena plynu se aktuálně pohybuje na nejvyšších úrovních od konce roku 2022. Roli hrají omezené dodávky kvůli konfliktu na Blízkém východě i nízká naplněnost plynových zásobníků. „Nějaké zlepšení úplně není na obzoru, samozřejmě pořád zbývá naděje. Všechno se odvíjí od konfliktu v Perském zálivu,“ říká ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Nepříznivý vývoj na energetických trzích se tak postupně promítá i do nabídek pro domácnosti. Dodavatelé zdražují především fixované produkty pro nové zákazníky.
Zdražuje i ropa
Zdražování se týká i ropy. Aktuálně se obchoduje za asi 107 dolarů. Domácnosti a firmy tak zaplatí více také za pohonné hmoty. Za poslední dva týdny zdražily o více než dvě koruny. Jen pro srovnání – poslední srpnový den stál litr Naturalu průměrně 42,4 koruny. V pondělí to bylo 44,44 koruny.
Podobný nárůst je vidět i u nafty. Na některých místech v Česku už její cena dokonce pokořila padesátikorunovou hranici za litr.
Hlavní problém jsou podle analytiků současné vysoké marže rafinerií. Ty narostly hlavně kvůli nedostatečným kapacitám na trhu – zjednodušeně, ropu nemá v Evropě na benzin či naftu kdo zpracovat. Poplatky rafineriím za zpracování se teď pohybují mezi 40 až 80 dolary za barel, což je zhruba dvakrát víc než běžně. Při převedení na litr paliva se tato marže pohybuje mezi pěti a sedmi korunami u benzinu a mezi sedmi a jedenácti korunami u nafty.
„Je to způsobené globálním nedostatkem rafinačních kapacit, situací na Blízkém východě, protože Blízký východ není jen obrovským zdrojem energií, primárně tedy ropy, ale právě také pohonných hmot. Jsou tam velké rafinerie, které jsou aktuálně, řekněme, odstaveny od toho globálního trhu,“ míní analytik XTB Jiří Tyleček.
