Zástupci vlády v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a zástupci čtyř největších komerčních bank podepsali memorandum o spolupráci při vzniku Národního rozvojového fondu. Má sloužit k financování investičních projektů na podporu sociálního a ekonomického rozvoje. Banky do fondu investují sedm miliard korun.
Banky, jejichž větší zdanění navrhovala ČSSD, dají sedm miliard národnímu fondu. Vlk se nažral, říká ekonom
Události: Vzniká Národní rozvojový fond (zdroj: ČT24)
„Počítáme s tím, že prvotní vklad je jenom začátek, a že i další investoři přijdou do fondu a budou investovat. Připravujeme projekt Česká republika – země pro budoucnost, Národní hospodářskou strategii a v rámci toho Národní investiční fond, který finalizujeme a vše chceme představit do 15. listopadu,“ uvedl na brífinku Babiš.
Podle Havlíčka se jedná o zlomové memorandum. „Poprvé ukazujeme, že stát může spolupracovat s velkým byznysem i jiným způsobem než pouze nařízením, než pouze specifickou daní, a to na bázi dobrovolnosti, přičemž ta je založená na dlouhodobém pohledu, na dlouhodobém investičním rozvoji. Vytváříme institut, který bude financovat dlouhodobé investiční záměry i v sociální oblasti,“ zdůraznil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Vývoj zisků bank v ČR
Vstupní kapitál, který se v rámci memoranda podepsal, činí sedm miliard korun a podílejí se na něm čtyři banky, které tento záměr potvrdily už v červnu: Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a UniCredit bank. Fond bude mít potenciál připravit ve prospěch investičních projektů minimálně pětinásobek svého kapitálu, tedy zhruba 35 miliard korun, informoval už dříve tiskový odbor Úřadu vlády. Zřízení fondu navrhl premiér místo sektorového zdanění bank, které prosazovala koaliční ČSSD.
„Šéfové českých bank si mohou gratulovat. Vlk se nažral a koza zůstala takřka, až na sedm miliard, celá. Žádná zvláštní sektorová daň se konat nebude,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Pro banky je podle něj příspěvek do fondu mnohem výhodnější, než pokud by podléhaly sektorové dani. Čtyři největší banky by podle Kovandy na sektorové dani tak, jak ji navrhovala ČSSD, za rok 2018 odvedly zhruba 13,5 miliardy korun.
Sociální demokracie navrhovala pro banky s aktivy více než 300 miliard korun, což splňuje každá z výše uvedených bank, roční sektorovou daň 0,3 procenta objemu aktiv.
Zakladatelem fondu a jediným akcionářem bude Českomoravská záruční a rozvojová banka. Fond bude mít profesionální vedení a bude hospodařit podle pravidel kolektivního investování. Ti, co se zapojí, získají investiční akcie. Havlíček také upřesnil, že projekty bude schvalovat Národní investiční rada. „Ta bude mít 9 členů, bude tvořená odborníky v oblasti bankovnictví, financí a investic a bude na ní participovat jak stát, tak investoři. V čele rady bude stát současný viceprezident Evropské investiční banky Vazil Hudák,“ řekl.
Fond mohl začít fungovat od poloviny příštího roku
Národní rozvojový fond bude mít podle Havlíčka tříčlenné představenstvo a dozorčí radu. Na členech představenstava i dozorčí rady se podle něho pracuje a bude se postupně doplňovat.
„Investiční aktivity by se měly rozjet v momentě, kdy získáme licenci České národní banky. Předpokládáme, že bude vyřízená mezi 6–9 měsíci. Takže přibližně v polovičce příštího roku předpokládáme, že bychom mohli začít aktivovat konkrétní investiční projekty,“ řekl Havlíček.
Úlohou fondu bude investovat do projektů, které společnost potřebuje pro svůj sociální a ekonomický rozvoj. „Projekty by se v první fázi měly týkat infrastruktury. A to například dálnic či dopravních okruhů, nemocnic či kampusů univerzit. Samozřejmě budeme myslet také na další oblasti veřejného zájmu, jako je třeba energetika či kultura,“ řekl při jednáních v červnu Babiš.
Na dobrovolné bázi
Do fondu by se vedle bank měly zapojit další velké korporace, kterým se v Česku daří, a proto by v tuzemsku chtěly dlouhodobě investovat. „Půjde o jakýsi fond fondů, který bude založen na ryze dobrovolné bázi,“ doplnil před časem ministr Havlíček.
Projekt je koncipován jako dlouhodobý, návratnost může být počítána v desetiletích. Zdroje fondu budou reinvestovány. Má výrazně navýšit investiční kapacitu české ekonomiky o desítky miliard korun, a to díky využití principu finanční páky a také zapojení zdrojů například od Evropské investiční banky, případně z programu Invest EU.