Premiér Andrej Babiš (ANO) plánuje pro banky působící v Česku speciální fond – do něj by měly odvádět povinně zhruba deset až dvacet procent svých dividend. Stát by tak získal přes sedm miliard korun ročně, které by se mohly použít na potřebné investice. Pro tento svůj návrh však nemá podporu koaliční sociální demokracie. Banky se k návrhu staví zdrženlivě.
Česká národní banka spočítala, že jen loni odputovalo z místních bank do zahraničí na dividendách více než šestatřicet miliard korun a v předchozích letech to bylo ještě víc. Představa premiéra je taková, že část z dividend, které míří k majitelům, by v budoucnu zůstala v Česku a vložila by se do nově zřízeného Národního investičního fondu.
„Mohlo by se to použít na investice, které nám chybí. Na mateřské školky, školy,“ říká šéf hnutí ANO. „To, o čem mluvíme, je vlastně odvod ze zisku už po zdanění, takže to nemá zásadní vliv na jejich činnost. Asi by to nebylo na dobrovolné bázi, museli bychom najít nějaký mechanismus, aby to byla víceméně povinnost, ale jde o to, abychom k tomu přistoupili rozumně,“ uvedl.
Pokud by stát přiměl banky, aby dávaly do fondu deset až dvacet procent dividend, mohl by do fondu získat přes sedm miliard ročně. Babiš o svém návrhu už jednal minulý čtvrtek také se šéfy některých bank. „Uvidíme, jak se k našemu návrhu postaví,“ uvádí předseda vlády.
Zdrženlivost bank
Samy banky jsou ovšem k premiérovu plánu minimálně velmi zdrženlivé. Část z nich upozorňuje, že případné zavedení povinných odvodů do Fondu národního rozvoje by mohlo znamenat zdražení úvěrů, které dávají lidem a firmám.
Povinný zákonný odvod by považovaly jen za jinou formou zdanění. „Obecně má vždy zvýšení daní negativní dopady právě na spotřebitele, kteří je v konečném důsledku uhradí,“ říká tisková mluvčí Sberbank Radka Černá.
Některé banky pak nechtějí Babišův návrh komentovat vůbec a odkazují na Českou bankovní asociaci. I ta je ale ve svých vyjádřeních velmi opatrná, třebaže chce s premiérem o jeho návrhu jednat.
„Banky jsou už nyní velkým plátcem daní a opravdu my nechceme spekulovat, záleží na těch nastaveních a na tom, na čem se dohodneme s panem premiérem,“ uvedla manažerka PR a komunikace České bankovní asociace Monika Petrásková.
Nelibost ČSSD
Pro plán povinných odvodů navíc premiér nemá podporu menšího koaličního partnera – sociální demokracie. Ta sice chce dosáhnout na bankovní finance taky, ale prosazuje jinou cestu: zavedení bankovní sektorové daně počítané z aktiv bankovních domů. Stát by tím mohl získat až čtrnáct miliard ročně.
Babišem navrhovanou alternativu v podobě odvodů do fondu nechce. „Náš návrh je koncepční a vyzkoušený. Budeme trvat na našem návrhu, to znamená odvod z bankovních aktiv,“ uvedl předseda strany ČSSD Jan Hamáček.
Zdanění aktiv, které Maláčové strana navrhuje, by na banky v porovnání s Babišovým plánem dopadlo až čtyřnásobně. „Zkušenosti ze zahraničí, ze státu, kde bankovní daň byla zavedená, ukazují, že v některých státech došlo skutečně ke zdražení úvěrů, zejména pro firemní zákazníky,“ varuje v této souvislosti mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Pochyby opozice
Pravicová opozice se potom staví proti záměrům obou vládních stran a kabinet vyzývá spíš ke škrtům ve výdajích. „Pan premiér si hrozně přeje sektorovou daň na banky, někdy v minulosti řekl, že není pro, a teď ho to hrozně mrzí a snaží se sektorovou daň zavést oklikou,“ míní místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.
„Myslím, že pan premiér vrtí psem. Dividendy každý akcionář inkasuje proto, aby je výhodně investoval,“ říká předseda strany TOP 09 Miroslav Kalousek.
„Počkám na to, co pan premiér předloží, protože hnutí ANO každou chvíli něco slíbí, a pak se po roce ukáže, že už to nikdo dál nerozpracoval,“ dodává za Piráty místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík.
Premiér by se měl se zástupci bank znovu sejít do konce května. Případnou dohodu pak projedná koaliční rada.
