Naším úkolem je dělat „evangelizaci“ 3D tisku, tvrdí podnikatel Průša

Nahrávám video
Byznys ČT24: Podnikatel s 3D tiskem Josef Průša
Zdroj: ČT24

Celosvětová soutěž EY Podnikatel roku zná svého vítěze, stal se jím jihokorejský podnikatel Jung-jin Seo. Česko zastupoval Josef Průša, český vývojář 3D tiskáren a majitel a zakladatel Prusa Research. Ten byl vůbec nejmladším z českých reprezentantů v historii soutěže. Tiskem pomáhal třeba s výrobou obličejových štítů pro zdravotníky. Jeho tiskárny používá například i automobilka Škoda. Byl hostem pořadu Byznys ČT24.

Podle Průši bylo vítězství Jihokorejce zasloužené. „Z toho našeho ročníku 2020/2021 byli všichni úžasní, takže to pro mě není prohra,“ hodnotí podnikatel. Sám je ale za každé ocenění vděčný. „My jsme trochu zavření v naší bublině 3D tisku, je to motivace, abychom si připomněli, že děláme něco, co dává smysl pro všechny, a společnost posouváme dál,“ myslí si Průša.

„Pro mě je nejdůležitější, aby naše tiskárny byly oblíbené u našich lidí, dobře se jim používaly a všechno ostatní je druhotné,“ popisuje svoje cíle.

První vlastní model měl Průša v rukou ve 20 letech a o dva roky později založil firmu Prusa Research. Potom jeho technologická společnost velmi rychle rostla.

Se začátkem pandemie v březnu 2020 se pustil do výroby obličejových štítů. Podklady pak sdílel zdarma se všemi, kdo je chtěli tisknout. „Jsme rádi, že se nám podařilo takhle pomáhat, ale na druhou stranu si říkám, proč jsme to měli dělat. Ukazuje to na nedostatky,“ hodnotí tento svůj počin Průša.

I kvůli pomoci s epidemií covidu tak Průša vyhrál Podnikatele roku a stal se nejmladším českým reprezentantem ve světovém finále. „Jsme úplně na začátku,“ myslí si Průša. „Když se podíváte na obraty 3D tiskového průmyslu, tak oproti základním potřebám to jsou miniaturní věci,“ uvádí.

Prusa Research
Zdroj: ČT24

Dostupnost 3D tisku pro všechny

„Hlavním klíčem je teď to, abychom lidem co nejvíc usnadnili tvoření modelu předtím, než budou tisknout, aby se toho nebáli a tím pádem i ten samotný 3D tisk pro ně nebyl strašák. Je to jednodušší než formátovat dokument ve Wordu,“ myslí si Průša.

3D tisk se podle něj již poměrně využívá i v průmyslu, není to ale očividné. „Lidé, kteří to používají v práci, tak to moc nesdílí. Většinou to sdílí lidé, kteří mají jako koníček 3D tiskárny, ne tisk,“ říká podnikatel. „Před pár dny jsem byl na konferenci, kde se mnou byla dáma ze Škody, a dozvěděli jsme se, že tam máme spoustu tiskáren a díky nim se podařilo odvrátit zastavení výroby superbu a ještě jednoho modelu,“ uvádí.

„Naším úkolem je dělat evangelizaci 3D tisku a vysvětlovat, jak to funguje. Jsme výrobci nástroje. Když lidem vysvětlíme, co se s ním dá dělat, tak za námi potom přijdou. U každého našeho zákazníka jde 3D tiskárna použít na něco úplně jiného,“ shrnuje podnikatel.

3D tiskárna nejčastěji využívá plastovou strunu namotanou na cívce. Ta se vtlačuje do hlavy s tryskou, ve které se roztaví a postupně se vrstvu po vrstvě nanáší na desku. Takto můžou vznikat průmyslové součástky nebo i protézy. Ve větším měřítku jde tisknout třeba i domy. Existují už i tiskárny na jídlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 1 hhodinou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 5 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...