Vláda nechá zpracovat studii o vlivu gigafactory – tedy továrny na baterie pro elektroauta – která by mohla vzniknout v Plzni-Líních na okolí. Premiér Petr Fiala (ODS) o ní jednal se zástupci města a Plzeňského kraje. Zatímco Fiala považuje vznik gigafactory za klíčový pro budoucnost českého autoprůmyslu, v regionu převládají spíše obavy. Místní politici také kritizují, jak s nimi dosud vláda o gigafactory komunikovala, respektive jak nekomunikovala. Shodují se, že pro vládu bude nyní velmi obtížné přesvědčit obyvatele, že by továrna byla přínosem.
Vznikne studie dopadu stavby gigafactory v Líních na okolí. Premiér jednal s místními politiky, ti ocenili zlepšení komunikace
Události: Za klíčový projekt pro Česko označil premiér továrnu na výrobu baterií do elektroautomobilů (zdroj: ČT24)
Obyvatelé obcí v okolí nynějšího záložního armádního letiště v Líních se obávají, že by jim otevření gigafactory zásadně zhoršilo život a snížilo bezpečí. Předseda výkonné rady mikroregionu Radbuza a starosta Dobřan Martin Sobotka upřesnil, že místní obyvatelé mají hlavně strach z toho, že by v továrně začalo pracovat mnoho agenturních pracovníků.
„Již dnes třeba v Plzni na Borských Polích a v okolí vytvářejí nepříjemnou bezpečnostní situaci,“ podotkl. Zároveň panují i obavy, že by kraj přišel o výhody, které s existencí letiště souvisejí. Například na něm má základnu letecká záchranná služba.
Vláda zatím čelila kritice místních politiků za to, že o projektu zarytě mlčí. Plzeňský primátor Roman Zarzycký (ANO) vyzval premiéra Fialu, aby vláda přehodnotila způsob, jak o stavbě dotčené obce i kraj informuje. Například by chtěl znát stanovisko armády, která by se letiště musela vzdát.
Po čtvrtečním jednání uvedl hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti), že věří v lepší domluvu s vládou. „Jednání by mohlo nastartovat komunikaci v daleko lepším světle,“ podotkl. Obdobně smýšlí i náměstek plzeňského primátora Pavel Bosák (Piráti). Podle premiéra budou jednání se samosprávou pokračovat, míní, že na schůzce „dosáhli značného posunu“.
Vláda především slíbila, že nechá zpracovat dopadovou studii. „Vnímáme připomínky a obavy občanů Plzeňského kraje i dotčených obcí. Shodli jsme se, že jsme jako vláda schopni společně s krajem jednat o odstranění těchto obav a zmírnění negativních dopadů,“ poznamenal Fiala. Ujistil také regionální politiky, že letecká záchranná služba v Plzni zůstane – buď tam, kde je, nebo pro ni vznikne nové zázemí. Kraj by ovšem chtěl, aby vznikla i studie pro místo, kam by se z letiště mohly přesunout aerokluby a letecká škola.
Podle starosty měla dopadová studie již existovat, obává se, že teď se nestihne
Podle starosty Sobotky ale měla taková studie již dávno existovat. Upozornil, že mikroregion Radbuza o ni žádal již v červnu. Teď je na ni velmi málo času, protože investor, kterým je Volkswagen, chce mít od státu garanci, že vyřeší nezbytné podmínky, do konce listopadu.
„Je otázka, jestli za takovou dobu může vzniknout studie, která by byla kvalitní a věrohodná. (…) Muselo by to být mimořádné nasazení sil a prostředků, aby se vůbec dala zpracovat. Nestihne se to projednat,“ řekl Martin Sobotka v Byznysu ČT24.
Ačkoli nesdílí obavy obyvatel z agenturních pracovníků – neboť v gigafactory by měli spíše pracovat lidé, kteří přijdou o práci v jiných částech automobilového průmyslu – má spolu s dalšími starosty výhrady proti tomu, že by se k továrně muselo postavit vedení velmi vysokého napětí. Investor podle starosty nepočítá s tím, že by se vedení zahloubilo.
„Vedení velmi vysokého napětí devastuje bydlení nejenom u nás, ale v širokém okolí, i v dalších obcích mikroregionu, které nemůžeme nechat napospas,“ prohlásil Sobotka.
Hejtman Špoták zase od studie očekává, že objasní, kdo přesně by mohl v gigafactory pracovat. Momentálně totiž „poslední věc, se kterou by měl Plzeňský kraj potíže, je nezaměstnanost“. „Otázka je, jak to bude vypadat s vývojem ekonomiky v jednotlivých oborech za sedm, deset let,“ připustil.
Byznys ČT24: Výstavba továrny na baterie za 120 miliard korun (zdroj: ČT24)
Buď v Líních, nebo v jiné zemi
Martin Sobotka dal najevo, že by místní byli nejraději, kdyby gigafactory vznikla jinde. „U nás většina lidí nevěří tomu, že neexistuje nějaká zanedbanější, opuštěnější a vhodnější lokalita, ke které ty dráty už vedou,“ poznamenal.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ovšem zdůraznil, že pokud Česko chce mít gigafactory, bude stát v Líních, nebo nikde. Volkswagen se rozhlíží i po pozemcích v Maďarsku a Polsku. „Protože si investor vybral jediné místo v České republice, není to tak, že bychom mu jako vláda mohli nabídnout i jiné lokality,“ upozornil.
Petr Fiala dal najevo, že považuje za zásadní, aby si Volkswagen nevybral pro továrnu na baterie jinou zemi. „Jako vláda České republiky jsme opakovaně označili tento projekt za klíčový pro úspěšnou transformaci automobilového průmyslu, která nás v nejbližších letech čeká. Budeme vyvíjet maximální úsilí, abychom tento projekt pro Českou republiku získali,“ přislíbil. Hejtman Špoták po schůzce s premiérem ujistil, že i on považuje výstavbu továrny za strategický projekt a strategickou investici pro budoucí transformaci české ekonomiky.
Aby kraj i město mohly přijmout konečná stanoviska, potřebují ale odpovědi na obavy z dopadu parku na okolí. „Pro nás je tam ještě tolik neznámých, že teprve až budeme mít konkrétní představu o potenciálním negativním dopadu na naše občany, budeme k tomu schopni zaujmout jako město nějaké stanovisko,“ uvedl Bosák.
Volkswagen by chtěl gigafactory začít stavět v roce 2024 a otevřít ji o tři roky později. Práci by v ní mohly najít čtyři tisíce lidí, podle Martina Jahna z vedení Škody Auto by tam mohli zamířit ti, „kteří o práci přijdou díky této transformaci“. Stát si navíc od gigafactory podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) slibuje příjmy přes sedmdesát miliard korun.
Jasno, kde bude, chce mít však automobilka do konce letošního roku. V listopadu chce od české strany získat garantovaný příslib vyřešení nezbytných podmínek. Mezi ty patří změna územního plánu, vybudování zdrojů vody a energie nebo silničního přivaděče.