Nejnověji před pár dny Thajsko ohlásilo termín, od kdy na jeho území nebude možné prodávat auta na benzin či naftu. Spalovací motory mají brzy skončit v řadě dalších států, v Evropě, v USA, v Asii. Už za čtyři roky si nové auto s konvenčním motorem nekoupí lidé v Norsku nebo v Jižní Koreji. Paralelně s tím vlády masivně podporují rozvoj elektromobility jako budoucího řešení poptávané nízkoemisní dopravy. Tématu se věnoval pořad Bilance.
Konec spalovacích motorů plánuje už řada zemí, Česko s podporou bezemisní dopravy zatím brzdí
Bilance - Auta už jen na baterky (zdroj: ČT1)
Motivace pro elektromobilní revoluci dnes je jasná: snížit emise z dopravy, očistit svět od fosilních paliv, která docházejí nebo se nacházejí v geopoliticky nestabilních zónách. Zásadní boj se pak vede s oxidem uhličitým, který je hlavním přispěvatelem globálního oteplování. Jeho emise navíc rostou. I proto, že aut s méně ekologickými spalovacími motory je stále víc a jsou větší a těžší. A ve velkých městech pak mají na svědomí až 90 procent veškerého znečištění ovzduší.
V Evropské unii od roku 2020 vzrostl nárok na nižší emise CO2 z provozu u nově vyrobených aut ze 130 na 95 gramů CO2 na kilometr. Do roku 2030 má tento ukazatel klesnout pod 60 gramů CO2 na kilometr. Počítá se za jednotlivé automobilové koncerny, které v Evropě podnikají, jako průměr všech jimi vyrobených aut. U elektromobilu jsou jeho započítávané emise CO2 na kilometr nula. Podobným směrem pak jde nově třeba i administrativa amerického prezidenta Joea Bidena. Orientaci na elektromobilitu nedávno ohlásila také Čína.
„V podstatě jediná technologie, která může umožnit ty velmi ambiciózní a tvrdé emisní limity naplnit, je elektromobilita. Automobilky v podstatě nemají jinou možnost nežli masivně investovat do elektromobility a doufat, že to celé bude fungovat,“ popisuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar to, jak celé odvětví s danou regulací pracuje.
Pár tisíc elektromobilů v Česku
Pro Českou republiku je toto téma důležité třeba i proto, že automobilový průmysl tvoří v zemi asi desetinu HDP a zaměstnává přímo téměř 200 tisíc, v návaznosti na celý sektor až půl milionu lidí.
Čistých elektromobilů se přitom v tuzemsku v porovnání s jinými vyspělými evropskými zeměmi prodává méně. V roce 2020 to bylo dle dat Svazu dovozců automobilů přes tři tisíce čistě bateriových aut, 2,3 procenta ze všech prodaných vozů. Celkem je pak v Česku z celkového počtu zhruba šesti milionů osobních aut elektromobilů asi osm tisíc.
Podle více průzkumů je u českých řidičů bariérou pro pořízení elektrovozu zejména cena a údajně řídká dobíjecí infrastruktura a nízký dojezd. Ve všech těchto oblastech lze ovšem očekávat dynamický vývoj, který by mohl elektromobilitu dále zpřístupnit.
Podpora v tuzemsku?
Nejprodávanější elektromobily stojí okolo jednoho milionu korun, nejprodávanější vozy se spalovacím motorem jsou o polovinu levnější. Řada evropských zemí proto nákup elektroaut dotuje. V Německu například sumou v přepočtu až 230 tisíc korun. V Norsku, kde se loni prodalo poprvé více aut na baterky než aut se spalovacím motorem, neplatí kupující 25procentní DPH.
Nejdál jde pak podpora v hlavním městě Spojených států, ve Washingtonu. Lidé mohou dostat zpět 50 procent ceny nového elektromobilu, nejvýše však 19 tisíc dolarů (415 tisíc korun), neplatí pak ani osmiprocentní DPH.
V Česku nic takového k mání není. „V tuto chvíli to nemáme navrhováno. Dovedu si v delším horizontu představit i tento scénář, ale v tuto chvíli ne. U nás si auta kupují většinou firmy. Dvě třetiny nových aut koupí firmy. Jen třetinu fyzické osoby. U elektromobilů je ten poměr ještě větší,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický.
Do loňska stát přispíval na nákup elektromobilu právě alespoň malým a středním firmám. Aktuálně ale ani pro ně žádné dotace k využití nejsou. Ministerstvo o nich na další období zatím jedná, chce na to použít peníze z Evropské unie. Celkem by podle ministerstva mohlo jít až o 16 miliard korun, většina z nich má být ale určena na rozvoj dobíjecí sítě.
Ta v současnosti nabízí okolo 800 veřejných stanic. Podle Národního akčního plánu čisté mobility, strategického vládního dokumentu, by v Česku mělo do deseti let stát mezi 19 a 35 tisíci dobíječek a vláda pak také odhaduje, že elektroaut tu bude mezi 220 a 500 tisíci. To, zda se bude cílit na dolní, či horní hranici rozptylu, se podle náměstka Muřického ukáže podle vývoje ekonomické kondice země v dalších letech.
Výzva pro automobilky
Nástup elektromobility postupně zpracovávají řidiči i stát. Nová situace je pak pro automobilový průmysl paradigmatickou změnou, jaká tu nebyla desítky let. Podle Petra Knapa, konzultanta společnosti EY pro oblast automotive, se obecný příklon k elektromobilitě a vytěsňování technologie spalovacích motorů dotkne asi stovky firem v Česku, které mají svou výrobu orientovanou na motorové součástky. Právě ty budou muset hledat nová uplatnění.
Jednou z takových je českobudějovická společnost Motor Jikov, 50 procent z jejích 1,8miliardových tržeb je navázáno na motorové součástky včetně třeba čerpadel na naftu či olejových pump. Elektromobily nic takového nepotřebují. „Já se nemůžu dneska orientovat na jiný typ – třeba na výrobu baterií. Asi můžu, ale mám tady tým zdatných lidí, kteří jsou specializovaní v profesích, které dneska děláme. Výrobní program orientovaný přímo na elektromobilitu zatím nemáme,“ poznamenává ředitel firmy Miroslav Dvořák.
Změnu portfolia musí samozřejmě řešit i samotné automobilky. Ty navíc od tohoto roku za nesplněné emisní limity platí tučné pokuty. To se týká i tuzemské největší automobilky Škoda Auto z koncernu Volkswagen. Odhaduje se, že koncern za těsné překročení limitů zaplatí v přepočtu přes čtyři miliardy korun. Tento měsíc začne Škoda dodávat na trh nový čistě elektrický model Enyaq. To by jí mimo jiné mělo pomoct se splněním limitů na další rok.
„Předpokládáme, že v letošním roce dosáhne trh s elektromobily v Evropě až devět procent. V roce 2025 se trend k elektromobilitě ještě zvýší a po roce 2030 se bude v Evropě určitě prodávat více elektromobilů než automobilů se spalovacím motorem,“ soudí člen představenstva Škoda Auto Martin Jahn.
Kdo to zaplatí?
Nedávno skončený automobilový veletrh v Šanghaji ukázal elektromobilitu jako dominantní téma všech představovaných novinek. Tak jako vyhlašují konce éry spalovacích motorů jednotlivé státy, paralelně s tím přicházejí s podobnými prohlášeními i samotné automobilky. Odstřižení od dieselu a nafty v horizontu deseti let už oznámily například Jaguar, Ford, Honda, Volvo a mnozí další.
Na trh míří kromě zmíněného Enyaqu několik dalších modelů, které stvrzují to, že to výrobci aut myslí s elektromobilitou vážně. A zároveň u svých nově představovaných modelů ukazují, že technologie bateriových vozů začíná překračovat jeden ze svých dosavadních limitů, a sice dojezd. Například Mercedes ohlásil nový model EQS s dojezdem 770 kilometrů na jedno nabití. Tesla plánuje do roku na trh uvést model S Plaid+ s dojezdem dokonce 840 kilometrů.
S rozšiřováním elektromobility by podle ekonomické teorie měla cena bateriových aut postupně klesat. Jenže to přijde nejspíš až v delším horizontu. Nyní se musí postupně zaplatit nutné investice. „Auta budou dražší. Automobilky si prostě nemůžou dovolit negenerovat alespoň někde marži, a tu budou realizovat na již zavedených modelech. Cenová hladina pak půjde celkově nahoru i proto, že dnes dražší elektromobily budou větší a větší součástí nově prodávaných aut,“ odhaduje nejbližší vývoj konzultant EY Knap.