Kdy skončí výfukové plyny? Devět zemí chce unijní datum zákazu prodeje aut na fosilní paliva

Devět unijních zemí vyzvalo Evropskou komisi, aby stanovila datum, po němž nebude možné v Unii prodávat nové vozy poháněné fosilními palivy. Ty poškozují zdraví obyvatel a přispívají ke změně klimatu. Skupina v čele s Dánskem a Nizozemskem si přeje, aby se automobilový průmysl sladil s klimatickou politikou, napsala agentura Reuters. Loni činily elektrické a hybridní vozy desetinu všech prodaných v EU.

„Musíme urychlit zelený přechod v silniční přepravě a jako zákonodárci vyslat jasnou zprávu výrobcům i spotřebitelům,“ uvedl dánský ministr pro klima, energetiku a zdroje Dan Jörgensen. Vedle zmíněné dvojice států komisi oslovily Belgie, Irsko, Litva, Lucembursko, Malta, Rakousko a Řecko.

Současné standardy pro emise uhlíku potřebují „výrazně posílit“ a Evropská unie musí též posílit infrastrukturu stanic pro nabíjení a doplňování paliva pro vozy s nulovými emisemi, uvedli zástupci devíti zemí. Brusel by podle nich měl jednotlivým zemím umožnit, aby si samostatně rozfázovaly omezování a zákaz prodeje nových aut na fosilní paliva.

Neutralita

Evropská komise v červnu navrhne přísnější standardy pro emise oxidu uhličitého pro nová auta jako součást balíku opatření, jejichž cílem je snížit emise do roku 2030 nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 chce blok dosáhnout klimatické neutrality.

Nemálo automobilek už představilo plán přechodu k elektrickým vozům. Za poslední měsíc oznámilo Volvo, že přejde na elektrická auta do roku 2030. Americký Ford Motor zase informoval, že do stejného roku bude v Evropě prodávat pouze elektromobily. Značka Volkswagen plánuje, že do roku 2030 budou v Evropě plně elektrické vozy tvořit přes 70 procent prodaných aut.

Britská vláda se zavázala, že od roku 2030 zakáže prodeje nových aut a dodávek na benzin a naftu.

Prodeje elektrických a hybridních vozů v Evropské unii se loni meziročně téměř ztrojnásobily na jeden milion vozů. Z úhrnu prodaných aut činily jednu desetinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 13 mminutami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 4 hhodinami

Atentátník v mešitě v Islámábádu zabil desítky lidí

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku. K útoku se podle agentury Reuters přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruský Rosatom začal s dostavbou maďarské elektrárny Paks

Po dvanácti letech od podpisu smlouvy začíná ruská společnost Rosatom rozšiřovat maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Projekt loni získal výjimku z amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru. Maďarská vláda projekt označila za vlajkovou loď revitalizace evropské jaderné energetiky.
před 8 hhodinami

Slovenská policie zastavila stíhání některých kroků státu za covidu-19

Slovenská policie zastavila stíhání v případu některých kroků státu za pandemie nemoci covid-19. S odvoláním na vyjádření prokuratury to napsal portál Aktuality.sk, rozhodnutí zatím není pravomocné. Šlo o vyšetřování nadúmrtí v době koronavirové nákazy, jakož i podezření z trestných činů obecného ohrožení a maření úlohy veřejným činitelem.
před 9 hhodinami

V Británii začal platit nejpřísnější zákon proti deepfake pornu

Ve Velké Británii začal platit nejpřísnější zákon proti vytváření falešných sexuálních fotografií skutečných lidí za pomoci umělé inteligence (AI). Pachatelům za to hrozí dva roky, respektive devět let, pokud je obětí dítě. Internetové platformy pak mohou čelit pokutám do výše deseti procent globálních příjmů. Londýnská vláda zároveň vytváří nástroj, který takový obsah snadno odhalí. Problémová je především AI jménem Grok na síti X, která patří miliardáři Elonu Muskovi. „Jednání Groku a X je nechutné a ostudné a upřímně řečeno, rozhodnutí proměnit toto v prémiovou službu je otřesné,“ nešetřil kritikou britský premiér Keir Starmer.
před 10 hhodinami

Dobrý začátek, řekl k jednáním Írán. USA vzápětí oznámily nové sankce

Spojené státy oznámily uvalení nových ropných sankcí na Írán. Trumpova vláda k tomuto kroku sáhla krátce po jednání v Ománu, jež bylo přitom podle Teheránu pozitivní. Podle ománského ministerstva zahraničí, které rokování zprostředkovává, se první fáze rozhovorů zaměřila na vytvoření vhodných podmínek k faktické obnově diplomatických a technických jednání. Pokračovat mají podle Teheránu jindy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...