Průmysl v roce 2023 klesl o 0,4 procenta. Je to nejhorší výsledek od covidového roku 2020

8 minut
Události: Pokles průmyslu
Zdroj: ČT24

Průmyslová výroba v Česku se v roce 2023 snížila o 0,4 procenta. Pokles postihl zejména energeticky náročná odvětví jako hutnictví a slévárenství, nepomohlo ani oživení v automobilovém průmyslu. Loňský výsledek je nejhorší od roku 2020, který byl ovlivněn omezeními zavedenými kvůli pandemii covidu-19. V roce 2022 průmysl vzrostl o 2,5 procenta. Stavebnictví pokleslo o 2,6 procenta, zatímco zahraniční obchod vykázal za loňský rok podle předběžných údajů přebytek 122,8 miliardy korun. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

K výsledku průmyslu v Česku za rok 2023 významně přispěly poklesy v odvětvích výroby ostatních nekovových minerálních výrobků a výroby základních kovů, hutnictví a slévárenství, uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

„Oproti roku 2022 se snížila i výroba elektřiny. Celkový pokles nedokázalo zvrátit ani oživení ve výrobě motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků,“ dodal. Hodnota nových průmyslových zakázek loni meziročně klesla o 1,7 procenta, stouply ale tržby z průmyslové činnosti o čtyři procenta.

Pokles výroby loni v Česku zasáhl většinu průmyslových odvětví. Produkce ostatních nekovových minerálních výrobků, kam patří výroba skla, porcelánu nebo stavebních hmot, se snížila o 17,8 procenta, výroba základních kovů, hutnictví a slévárenství sestoupila o 14,4 procenta. O desetinu klesla výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, těžba uhlí se snížila o 14,4 procenta.

O 16,1 procenta se naopak zvýšila výroba motorových vozidel, o 17,8 procenta stoupla produkce ostatních dopravních prostředků. Růst o 9,3 procenta statistici evidují pro farmaceutický průmysl. Zaměstnanců v českém průmyslu loni ubylo o 1,8 procenta, jejich průměrná mzda vzrostla o 8,7 procenta.

Automobilky podle analytika Banky Creditas Petra Dufka zachraňovaly výsledky průmyslu díky dříve neodbaveným zakázkám téměř po celý loňský rok. Bez jejich přispění by podle něj celé odvětví skončilo hluboko v minusu. Výroba osobních automobilů se dostala na třetí nejvyšší úroveň v historii a k překonání rekordu stačilo poměrně málo, necelých 40 tisíc vozů, podotkl.

Ve srovnání s listopadem v posledním loňském měsíci průmyslová výroba vzrostla o 2,8 procenta. „Poslední měsíc roku 2023 zakončil průmysl prakticky na úrovni srovnatelné s prosincem roku 2022. Produkce meziročně velmi mírně klesla, hodnota nových průmyslových zakázek se naopak velmi mírně zvýšila. Tahounem produkce i zakázek byl automobilový průmysl. Pokles nejvíce ovlivnila výroba elektřiny, v případě zakázek pak prohloubení propadu ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.

Podobně jako v ostatních měsících loňského druhého pololetí vzrostla zejména výroba motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků. Zvýšila se také výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Hodnota nových zakázek v běžných cenách v prosinci meziročně vzrostla o 0,9 procenta. Zaměstnanců v průmyslu v prosinci meziročně ubylo o 2,2 procenta, jejich průměrná mzda se zvýšila o 7,7 procenta.

„Česká ekonomika by teď potřebovala tři klíčové ingredience, aby se vrátila alespoň k mírnému růstu,“ uvedl ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) David Marek. Tím prvním je podle něj pokles úrokových sazeb. „To nastartuje jak stavebnictví, tak výrobu stavebních hmot, která je součástí průmyslové výroby, a druhý faktor, který by byl vhodný, to je mírný fiskální impuls. Vláda na jedné straně šetří, na straně druhé by se dala najít opatření, která by zafungovala rychle a mohla by pomoci nastartovat ekonomiku. Třetí faktor je samozřejmě Německo, respektive vývoj v eurozóně. Bez oživení zahraniční poptávky to rozhodně bude velmi složité,“ dodal Marek.

Pokles stavebnictví

Stavební výroba v Česku za rok 2023 meziročně klesla o 2,6 procenta, o rok dříve naopak o 2,6 procenta rostla. Výraznější pokles zaznamenalo inženýrské stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, loni byla jeho produkce meziročně nižší o 4,7 procenta. Výroba v pozemním stavitelství, což jsou stavby budov, klesla o 1,8 procenta. Meziměsíčně byla výroba vyšší o 1,3 procenta.

Po většinu loňského roku stavební produkce v meziročním srovnání klesla. Růst evidovali statistici dvakrát, a to v lednu a v červnu. V lednu byla stavební výroba meziročně vyšší o 5,3 procenta a v červnu o 0,9 procenta. Největší meziroční pokles zaznamenala v dubnu, a to o 7,1 procenta.

„Stavební úřady v roce 2023 vydaly 77 399 stavebních povolení, což představovalo meziroční pokles o 10,1 procenta a nejnižší hodnotu za toto období od roku 2015,“ uvedli v úterý statistici.

Propad stavební produkce je odrazem stavu celé české ekonomiky. Měnová politika a makroekonomické vlivy celkově komplikovaly financování nových projektů. Stavebnictví má za sebou jeden z nejhorších roků dekády, výhledově kvůli tomu dále zdraží bydlení.

„Jako celek ekonomika v loňském roce poklesla o 0,4 procenta, stavební produkce pak o 2,6 procenta. I když investice v ekonomice jako celku se nevyvíjely špatně, dokonce se jejich objem v polovině loňského roku dostal nad předpandemickou úroveň, neplatí to pro investice ve stavebnictví,“ řekl ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Povzbudivé jsou podle něj ale takzvané ‚vpředhledící‘ indikátory z celého sektoru. Meziročně během prosince vydaly stavební úřady o 7,5 procenta méně stavebních povolení, orientační hodnota těchto povolení ovšem vzrostla o 62,4 procenta.

Loňský pokles stavební produkce se významně propsal hlavně do bytové výstavby. „Do útlumu se dostala bytová výstavba v zahajovací fázi, což bylo způsobeno reálným poklesem cen nemovitostí v průběhu inflační epizody. Náklady na výstavbu však v loňském roce vzrostly. Ceny stavebních prací se v průměru navýšily o šest procent a ceny materiálů podražily o 3,8 procenta. Kombinace reálného poklesu cen nemovitostí a růstu nákladů na výstavbu snižovala zájem o realizaci nových projektů,“ uvedl analytik BH Securities a ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček.

„Vzhledem k tomu, že se na trh nedostává dostatečné množství bytů, tak ta cenová úroveň, nedostupnost bydlení bude pravděpodobně přetrvávat,“ podotýká také ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek.

Prezident Skanska Europe Michal Jurka v Byznysu ČT24 konstatoval, že v případě velkých státních stavebních zakázek letos propad neočekává – o krizi prý nelze mluvit, stát podle něj naopak investuje „jako nikdy v historii“. Co se týče „menšího“ stavebnictví, situace je podle Jurky odlišná.

29 minut
Byznys ČT24: Těžký rok pro český průmysl a stavebnictví
Zdroj: ČT24

Přebytek zahraničního obchodu

Zahraniční obchod České republiky se zbožím vykázal za loňský rok podle předběžných údajů přebytek 122,8 miliardy korun, v roce 2022 byl v deficitu 204,8 miliardy korun. Pomohl menší schodek obchodu s ropou a zemním plynem. V prosinci 2023 skončila bilance přebytkem 3,5 miliardy korun, což je meziročně o 5,9 miliardy korun lepší výsledek.

Meziročně klesl vývoz o 7,2 procenta na 317,7 miliardy korun a dovoz o 8,9 procenta na 314,2 miliardy korun. Meziměsíčně se po sezonním očištění zvýšil vývoz o 1,6 procenta a dovoz o 4,2 procenta. Prosinec roku 2023 měl o dva pracovní dny méně než prosinec roku 2022.

„Přestože celkový vývoz i dovoz meziročně nadále klesal, zachovala si obchodní bilance v prosinci kladný výsledek. Výraznější meziroční pokles jsme zaznamenali například u vývozu počítačů či strojů a zařízení. U dovozu došlo stejně jako v předchozím měsíci k poklesu zejména u elektrických zařízení a ropy a zemního plynu,“ uvedla vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Jana Mazánková.

Za výrazným přebytkem zahraničního obchodu v roce 2023 je podle analytiků uklidnění energetické krize. K růstu vývozu významně přispěl export automobilů, podotkli. V prvních měsících letošního roku bude podle analytika UniCredit Bank Jiřího Poura na zahraniční obchod nadále doléhat horší situace v průmyslu v důsledku slábnutí německé ekonomiky. Zlepšení situace očekává ve druhé polovině roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
13. 6. 2025Aktualizováno13. 6. 2025

V novém řádu světa musíme mít silný hlas, říká šéfka Evropské investiční banky

V současnosti se tvoří nové světové uspořádání a je potřeba, aby se na jeho vzniku podílel silný evropský hlas, míní ekonomka a ředitelka Evropské investiční banky Nadia Calviñová. Do funkce nastoupila v lednu 2025 a mezi jejími prioritami byla podpora evropské obrany, do které zahrnuje i investice do kritické infrastruktury nebo do ubytování. Barbora Maxová vedla s Calviñovou rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.
13. 6. 2025

Outfity z Reeboku za pár korun zřejmě nebudou, firma ruší objednávky

Americká oděvní firma Reebok během víkendu na svém e-shopu omylem nabízela produkty za velmi nízké ceny. Lidé tak ve velkém nakupovali i desítky položek sportovního zboží za pár korun. Sortiment ale společnost velmi pravděpodobně nedodá, objednávky začala rušit.
10. 6. 2025

Špinavý byznys agentur práce je propojený, zjistili Reportéři ČT

V Česku funguje „novodobé otroctví“, kdy pochybné agentury zaměstnávají lidi načerno a bez jistoty výplaty, zjistili na jaře Reportéři +. Zmiňované agentury na reportáž rychle zareagovaly a změny nastaly i ve firmě, která jejich služby využívala. Nové důkazy o nelegálních praktikách a pavučině špinavého byznysu shromáždila reportérka Barbora Loudová.
10. 6. 2025

Zadlužená VoZP jedná o sloučení s pojišťovnou ministerstva vnitra, píše Aktuálně.cz

Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP) má nesplacené závazky za skoro miliardu korun, uvedl server Aktuálně.cz. Instituce se 700 tisíci klienty proto podala návrh na sloučení se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra, řekl portálu člen správní rady VoZP Zoltán Bubeník.
9. 6. 2025
Načítání...