Průmyslová výroba v Česku se v roce 2023 snížila o 0,4 procenta. Pokles postihl zejména energeticky náročná odvětví jako hutnictví a slévárenství, nepomohlo ani oživení v automobilovém průmyslu. Loňský výsledek je nejhorší od roku 2020, který byl ovlivněn omezeními zavedenými kvůli pandemii covidu-19. V roce 2022 průmysl vzrostl o 2,5 procenta. Stavebnictví pokleslo o 2,6 procenta, zatímco zahraniční obchod vykázal za loňský rok podle předběžných údajů přebytek 122,8 miliardy korun. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
K výsledku průmyslu v Česku za rok 2023 významně přispěly poklesy v odvětvích výroby ostatních nekovových minerálních výrobků a výroby základních kovů, hutnictví a slévárenství, uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
„Oproti roku 2022 se snížila i výroba elektřiny. Celkový pokles nedokázalo zvrátit ani oživení ve výrobě motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků,“ dodal. Hodnota nových průmyslových zakázek loni meziročně klesla o 1,7 procenta, stouply ale tržby z průmyslové činnosti o čtyři procenta.
Pokles výroby loni v Česku zasáhl většinu průmyslových odvětví. Produkce ostatních nekovových minerálních výrobků, kam patří výroba skla, porcelánu nebo stavebních hmot, se snížila o 17,8 procenta, výroba základních kovů, hutnictví a slévárenství sestoupila o 14,4 procenta. O desetinu klesla výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, těžba uhlí se snížila o 14,4 procenta.
O 16,1 procenta se naopak zvýšila výroba motorových vozidel, o 17,8 procenta stoupla produkce ostatních dopravních prostředků. Růst o 9,3 procenta statistici evidují pro farmaceutický průmysl. Zaměstnanců v českém průmyslu loni ubylo o 1,8 procenta, jejich průměrná mzda vzrostla o 8,7 procenta.
Automobilky podle analytika Banky Creditas Petra Dufka zachraňovaly výsledky průmyslu díky dříve neodbaveným zakázkám téměř po celý loňský rok. Bez jejich přispění by podle něj celé odvětví skončilo hluboko v minusu. Výroba osobních automobilů se dostala na třetí nejvyšší úroveň v historii a k překonání rekordu stačilo poměrně málo, necelých 40 tisíc vozů, podotkl.
Ve srovnání s listopadem v posledním loňském měsíci průmyslová výroba vzrostla o 2,8 procenta. „Poslední měsíc roku 2023 zakončil průmysl prakticky na úrovni srovnatelné s prosincem roku 2022. Produkce meziročně velmi mírně klesla, hodnota nových průmyslových zakázek se naopak velmi mírně zvýšila. Tahounem produkce i zakázek byl automobilový průmysl. Pokles nejvíce ovlivnila výroba elektřiny, v případě zakázek pak prohloubení propadu ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.
Podobně jako v ostatních měsících loňského druhého pololetí vzrostla zejména výroba motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků. Zvýšila se také výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Hodnota nových zakázek v běžných cenách v prosinci meziročně vzrostla o 0,9 procenta. Zaměstnanců v průmyslu v prosinci meziročně ubylo o 2,2 procenta, jejich průměrná mzda se zvýšila o 7,7 procenta.
„Česká ekonomika by teď potřebovala tři klíčové ingredience, aby se vrátila alespoň k mírnému růstu,“ uvedl ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) David Marek. Tím prvním je podle něj pokles úrokových sazeb. „To nastartuje jak stavebnictví, tak výrobu stavebních hmot, která je součástí průmyslové výroby, a druhý faktor, který by byl vhodný, to je mírný fiskální impuls. Vláda na jedné straně šetří, na straně druhé by se dala najít opatření, která by zafungovala rychle a mohla by pomoci nastartovat ekonomiku. Třetí faktor je samozřejmě Německo, respektive vývoj v eurozóně. Bez oživení zahraniční poptávky to rozhodně bude velmi složité,“ dodal Marek.
Pokles stavebnictví
Stavební výroba v Česku za rok 2023 meziročně klesla o 2,6 procenta, o rok dříve naopak o 2,6 procenta rostla. Výraznější pokles zaznamenalo inženýrské stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, loni byla jeho produkce meziročně nižší o 4,7 procenta. Výroba v pozemním stavitelství, což jsou stavby budov, klesla o 1,8 procenta. Meziměsíčně byla výroba vyšší o 1,3 procenta.
Po většinu loňského roku stavební produkce v meziročním srovnání klesla. Růst evidovali statistici dvakrát, a to v lednu a v červnu. V lednu byla stavební výroba meziročně vyšší o 5,3 procenta a v červnu o 0,9 procenta. Největší meziroční pokles zaznamenala v dubnu, a to o 7,1 procenta.
„Stavební úřady v roce 2023 vydaly 77 399 stavebních povolení, což představovalo meziroční pokles o 10,1 procenta a nejnižší hodnotu za toto období od roku 2015,“ uvedli v úterý statistici.
Propad stavební produkce je odrazem stavu celé české ekonomiky. Měnová politika a makroekonomické vlivy celkově komplikovaly financování nových projektů. Stavebnictví má za sebou jeden z nejhorších roků dekády, výhledově kvůli tomu dále zdraží bydlení.
„Jako celek ekonomika v loňském roce poklesla o 0,4 procenta, stavební produkce pak o 2,6 procenta. I když investice v ekonomice jako celku se nevyvíjely špatně, dokonce se jejich objem v polovině loňského roku dostal nad předpandemickou úroveň, neplatí to pro investice ve stavebnictví,“ řekl ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Povzbudivé jsou podle něj ale takzvané ‚vpředhledící‘ indikátory z celého sektoru. Meziročně během prosince vydaly stavební úřady o 7,5 procenta méně stavebních povolení, orientační hodnota těchto povolení ovšem vzrostla o 62,4 procenta.
Loňský pokles stavební produkce se významně propsal hlavně do bytové výstavby. „Do útlumu se dostala bytová výstavba v zahajovací fázi, což bylo způsobeno reálným poklesem cen nemovitostí v průběhu inflační epizody. Náklady na výstavbu však v loňském roce vzrostly. Ceny stavebních prací se v průměru navýšily o šest procent a ceny materiálů podražily o 3,8 procenta. Kombinace reálného poklesu cen nemovitostí a růstu nákladů na výstavbu snižovala zájem o realizaci nových projektů,“ uvedl analytik BH Securities a ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček.
„Vzhledem k tomu, že se na trh nedostává dostatečné množství bytů, tak ta cenová úroveň, nedostupnost bydlení bude pravděpodobně přetrvávat,“ podotýká také ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek.
Prezident Skanska Europe Michal Jurka v Byznysu ČT24 konstatoval, že v případě velkých státních stavebních zakázek letos propad neočekává – o krizi prý nelze mluvit, stát podle něj naopak investuje „jako nikdy v historii“. Co se týče „menšího“ stavebnictví, situace je podle Jurky odlišná.
Přebytek zahraničního obchodu
Zahraniční obchod České republiky se zbožím vykázal za loňský rok podle předběžných údajů přebytek 122,8 miliardy korun, v roce 2022 byl v deficitu 204,8 miliardy korun. Pomohl menší schodek obchodu s ropou a zemním plynem. V prosinci 2023 skončila bilance přebytkem 3,5 miliardy korun, což je meziročně o 5,9 miliardy korun lepší výsledek.
Meziročně klesl vývoz o 7,2 procenta na 317,7 miliardy korun a dovoz o 8,9 procenta na 314,2 miliardy korun. Meziměsíčně se po sezonním očištění zvýšil vývoz o 1,6 procenta a dovoz o 4,2 procenta. Prosinec roku 2023 měl o dva pracovní dny méně než prosinec roku 2022.
„Přestože celkový vývoz i dovoz meziročně nadále klesal, zachovala si obchodní bilance v prosinci kladný výsledek. Výraznější meziroční pokles jsme zaznamenali například u vývozu počítačů či strojů a zařízení. U dovozu došlo stejně jako v předchozím měsíci k poklesu zejména u elektrických zařízení a ropy a zemního plynu,“ uvedla vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Jana Mazánková.
Za výrazným přebytkem zahraničního obchodu v roce 2023 je podle analytiků uklidnění energetické krize. K růstu vývozu významně přispěl export automobilů, podotkli. V prvních měsících letošního roku bude podle analytika UniCredit Bank Jiřího Poura na zahraniční obchod nadále doléhat horší situace v průmyslu v důsledku slábnutí německé ekonomiky. Zlepšení situace očekává ve druhé polovině roku.
