Jiří Pour

Maloobchodní tržby v Česku v květnu meziročně stouply, je to už šestý měsíc v řadě. Růst však zpomalil na 4,4 procenta z dubnových 5,7 procenta. Meziměsíčně tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel klesly o 0,1 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Analytici upozorňují, že meziroční růst byl zhruba o jeden procentní bod za očekáváním trhu. Podle nich se sice nic nemění na tom, že spotřeba domácností v letošním roce bude hlavním tahounem české ekonomiky, dynamika maloobchodu ale podle nich bude slabší, než se dosud předpokládalo – a nelze očekávat výrazný růst tržeb.

Průmyslová výroba v Česku se v roce 2023 snížila o 0,4 procenta. Pokles postihl zejména energeticky náročná odvětví jako hutnictví a slévárenství, nepomohlo ani oživení v automobilovém průmyslu. Loňský výsledek je nejhorší od roku 2020, který byl ovlivněn omezeními zavedenými kvůli pandemii covidu-19. V roce 2022 průmysl vzrostl o 2,5 procenta. Stavebnictví pokleslo o 2,6 procenta, zatímco zahraniční obchod vykázal za loňský rok podle předběžných údajů přebytek 122,8 miliardy korun. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Průmyslová produkce v Česku v únoru meziročně vzrostla o dvě procenta. Vrátila se tak k růstu po lednovém poklesu o 1,9 procenta. K bilanci nejvíce přispěla výroba automobilů, která byla ve srovnání s loňským únorem vyšší zhruba o čtvrtinu, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). České stavebnictví v únoru naopak zpomalilo o více než čtyři procenta. K poklesu dle statistiků přispělo nepříznivé počasí a vysoká srovnávací základna. V přebytku 14,3 miliardy skončil zahraniční obchod, je tak nejvyšší od dubna 2021.

Maloobchodní tržby v Česku v lednu už devátý měsíc v řadě zaznamenaly meziročně pokles. Ten ale zpomalil z prosincových revidovaných 8,1 procenta na 7,7 procenta. V úterý to oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby v maloobchodě mírně vzrostly, a to o 0,3 procenta.

Meziroční pokles tržeb v maloobchodě v Česku se v srpnu dál prohloubil. Snížily se o 8,8 procenta po červencovém revidovaném poklesu o 7,9 procenta. Tržby obchodníků klesly čtvrtý měsíc v řadě a opět si pohoršily všechny typy prodejen s výjimkou lékáren. Vyplývá to z informací, které ve čtvrtek na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě nižší o 0,7 procenta.

Ceny byly v září o 4,9 procenta vyšší než loni, oznámil Český statistický úřad. Meziroční inflace tedy zrychlila, v srpnu ještě byla na 4,1 procenta. Podle statistiků měly na růst inflace vliv zejména ceny za bydlení a dopravu. Ceny zboží vzrostly o 4,4 procenta a ceny služeb o 5,7 procenta. Podle expertů je inflace vyšší než se čekalo a poroste i v dalších měsících.

Maloobchodní tržby v červnu meziročně stouply o 7,1 procenta, což je podobný výsledek jako v předchozích měsících. V meziměsíčním srovnání se tržby obchodníků zvýšily o 0,6 procenta, ukazují data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Pomohlo rozvolnění protiepidemických opatření. Analytici očekávají, že tempo růstu zpomalí.

Dubnový meziroční růst průmyslové výroby v Česku o 55,1 procenta významně podpořila výroba aut. Ta se zvýšila téměř čtyřapůlnásobně. Loni v dubnu ale průmysl silně omezila opatření vlády proti šíření koronaviru a také dobrovolná přerušení výroby, právě třeba v automobilkách. Proti březnu se výroba zvýšila o 1,9 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziročně lepší výsledek zaznamenal také zahraniční obchod, který v dubnu skončil v přebytku 19,3 miliardy korun. Nastartovat růst se naopak nedaří stavební produkci, ta v dubnu meziročně klesla o 3,9 procenta.

Průmyslová výroba v srpnu meziročně klesla o 3,8 procenta po červencovém růstu 5,6 %. Letošní srpen měl ale o jeden pracovní den méně než loňský, po očištění tak byla průmyslová produkce meziročně nižší o 1,2 procenta. Nižší byla zejména výroba počítačů a elektronických přístrojů a zpracování kovů, naopak rostl automobilový nebo farmaceutický průmysl. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). Český průmysl ale na druhou stranu stále odolává obchodním válkám i brexitu, analytici se původně obávali hlubšího poklesu.