Dubnový meziroční růst průmyslové výroby v Česku o 55,1 procenta významně podpořila výroba aut. Ta se zvýšila téměř čtyřapůlnásobně. Loni v dubnu ale průmysl silně omezila opatření vlády proti šíření koronaviru a také dobrovolná přerušení výroby, právě třeba v automobilkách. Proti březnu se výroba zvýšila o 1,9 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziročně lepší výsledek zaznamenal také zahraniční obchod, který v dubnu skončil v přebytku 19,3 miliardy korun. Nastartovat růst se naopak nedaří stavební produkci, ta v dubnu meziročně klesla o 3,9 procenta.
Průmysl v dubnu proti loňsku ovlivněnému covidem stoupl o 55 procent, dosud nejvíce
Události: Průmysl rapidně roste (zdroj: ČT24)
„Vlivem loňského lockdownu dosáhl dubnový růst průmyslové produkce historických hodnot,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Český průmysl podle něj jede na plné obrátky a jeho produkce se přibližuje svému dosavadnímu maximu z roku 2019.
Více než poloviční meziroční nárůst průmyslové produkce je výrazně vyšší než březnové revidované zvýšení o 14,1 procenta. Už březnový nárůst ale kvůli loňským dopadům epidemie patřil k nejvyšším od roku 2001, kam sahá aktuální statistická řada.
Průmyslová výroba (v %)
„Pro zpracovatelský průmysl jako celek je duben 2021 dokonce historicky nejsilnějším měsícem. Některá odvětví fungovala i v době epidemie víceméně bez omezení, ale tempa růstu u těch nejvíce postižených jsou opravdu v časové řadě mimořádná. Automobilový průmysl jede naplno i přes celosvětový nedostatek některých součástek a tím pádem se daří i navazujícím odvětvím,“ doplnila Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu.
Gumárenská výroba vzrostla o víc než sto procent, výroba elektrických zařízení se zvýšila téměř o dvě třetiny. Produkce klesla pouze v oděvním průmyslu o 2,5 procenta.
Roste také hodnota nových zakázek. V dubnu stoupla meziročně o devadesát procent. Zakázky ze zahraničí se zvýšily téměř na dvojnásobek, z tuzemska vzrostly o tři čtvrtiny. Zakázky přibyly hlavně v automobilovém průmyslu. Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách v dubnu meziročně stouply o 63,5 procenta.
Zaměstnanců v průmyslu v dubnu proti loňsku ubylo o dvě procenta. Jejich průměrná mzda se zvýšila o víc než jedenáct procent, což je podle ČSÚ dané také srovnáním s nízkými úrovněmi z loňska.
Průmysl za letošek poroste dvouciferným tempem, odhadují analytici
„V meziročním vyjádření ovšem díky nízké srovnávací základně vypadá růst 55,1 procenta bombasticky. Ve srovnání s očekáváním trhu ve výši 54 procent ale jde o velmi malé pozitivní překvapení. Bombastickými meziročními údaji bychom se ale neměli nechat zmást. Hlavní a pozitivní zprávou je, že po březnovém růstu o 2,6 procenta pokračuje průmyslová výroba v expanzi, i když mírně pomalejším tempem,“ okomentoval nejnovější výsledky ekonom Komerční banky (KB) Michal Brožka.
Upozornil, že efekt nízké srovnávací základny bude v dalších měsících rychle slábnout s tím, jak vloni na jaře rychle mizela uzávěra ekonomiky. „Důležité ale je, že na meziměsíční bázi bychom mohli vidět pokračování expanze, a to hlavně s ohledem na růst poptávky, který dokládá jak domácí vývoj, tak zejména expanze zahraniční poptávky a zahraničních předstihových indikátorů,“ uvedl.
Prognóza KB tak pro letošek počítá s růstem průmyslu kolem devíti procent. „Ale poslední vývoj spíše ukazuje, že by celoroční výsledek mohl být v lehce dvojciferných číslech,“ dodal Brožka.
Dubnová data, byť extrémně zkreslená loňským mimořádným výpadkem, indikují podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila pokračující dobrou kondici českého průmyslu. Není navíc podle něj důvod se domnívat, že by růst měl v dohledné době zpomalovat. „Všechny předstihové indikátory i statistiky objednávek ukazují na další robustní expanzi,“ uvedl.
Ekonomové tak za celý letošní rok očekávají v průmyslu dvojciferný nárůst. Analytik Generali Investments Radomír Jáč aktuálně pro letošek očekává celoroční růst průmyslové výroby o 12,5 procenta. „Po loňském zhruba sedmiprocentním propadu letos průmyslová výroba vykáže zhruba desetiprocentní nárůst, což z velké části stvrzuje návrat k předpandemickému růstovému trendu,“ doplnil také analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Také podle anylitika ČSOB Petra Dufka jede průmysl na vlně poptávky. Upozornil však, že zároveň stále čelí třem základním problémům. „Tím prvním jsou rostoucí ceny komodit, které zdražují v desítkách procent. Druhým problémem je nedostatek některých dovážených součástek (zejména čipů) trápící jak automobilový průmysl, tak třeba výrobce elektrotechniky nebo domácích spotřebičů. A třetí problém je ryze český a je jím nedostatek zaměstnanců,“ podotkl.
Zahraniční obchod ovlivnil přebytek obchodování s vozidly
Dařilo se také zahraničnímu obchodu Česka, ten v dubnu skončil v přebytku 19,3 miliardy korun, meziročně tak byl výsledek o 43,6 miliardy lepší.
„Meziročně výrazně lepší výsledky zahraničního obchodu se zbožím jsou do velké míry ovlivněny nízkou srovnávací základnou. Duben byl totiž z pohledu obchodní bilance v loňském roce vůbec nejslabším měsícem. Automobilový průmysl byl před rokem prakticky paralyzován. Nyní se mu však dařilo nápadně lépe, což je patrné zejména na vývozu motorových vozidel a jejich dílů,“ uvedl k výsledkům obchodu ČR s cizinou vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička.
Zahraniční obchod (v mld. Kč)
Podle analytiků zahraniční obchod v dubnu těžil především z dobré situace v zahraniční poptávce. Bilance byla tažena vzhůru nejen kvůli vyššímu vývozu automobilů a dílů, ale i počítačů, elektroniky a textilií.
Exportéři však musejí na druhou stranu řešit celosvětový nedostatek surovin a polotovarů a dalšímu vývoji podle analytiků neprospěje ani výhledově silnější koruna. Počítají tak sice s oživením na straně dovozů, přebytky zahraničního obchodu se ale budou postupně snižovat.
Z teritoriálního hlediska se bilance podle ekonoma UniCredit Bank Jiřího Poura meziročně nejvíce zlepšila s Německem, Francií a Slovenskem a zhoršila se s Japonskem, Polskem a Ruskem. Podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta německé tovární objednávky ve srovnání s loňským dubnem vzrostly o 78,9 procenta, což bylo více, než se očekávalo. Tamní export si pak podle něj meziměsíčně polepšil o 0,5 procenta. „Solidní tempo německých exportérů přes re-export pozitivně pocítí i výrobci v tuzemsku,“ řekl dále.
Snižující se nejistota ohledně ekonomického výhledu by měla podle Vagenknechta firmy přimět k investicím. S vyšší spotřebou domácností a ožívající investiční aktivitou poroste podle ekonomky Komerční banky Jany Steckerové i touha po dováženém zboží. Přebytky zahraničního obchodu se tak podle ní za celý rok dostanou pod 150 miliard korun. Raiffeisenbank předpovídá bilanci kolem 160 miliard korun, dodal Vagenknecht.
Nastartovat stavebnictví se zatím nedaří
Nastartovat se však zatím podle ČSÚ nedaří stavební výrobě. V dubnu meziročně klesla o 3,9 procenta, zatímco v březnu byl propad podle revidovaných údajů 3,3 procenta. Stavební produkce poklesla i meziměsíčně, a to o 1,3 procenta.
Za dubnovým snížením stejně jako v předchozích měsících stály pozemní stavby, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů. Inženýrské stavitelství, tedy zejména dopravní stavby, ve srovnání s loňským dubnem stagnovalo. Produkce v pozemním stavitelství se letos v dubnu ve srovnání se stejným měsícem minulého roku po očištění o pracovní dny snížila o 5,4 procenta, inženýrské stavitelství meziročně kleslo o 0,3 procenta.
Stavební produkci mohlo zčásti ovlivnit nepříznivé počasí. „Duben byl teplotně silně podnormální a během chladných dní padaly srážky i ve formě sněhu,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Stavební výroba (v %)
Pokles stavební výroby statistici zaznamenali všechny čtyři měsíce letošního roku – nejvíc v únoru, kdy byl propad téměř jedenáct procent, což byl nejvýraznější meziroční pokles od července 2016. Produkce ve stavebnictví klesala i po většinu loňského roku, rostla pouze v lednu až březnu. Právě loni v březnu vypukla v Česku epidemie.
Oblast stavebních povolení a bytové výstavby byla podle statistiků zčásti ovlivněna nízkou základnou z dubna 2020, kdy se z důvodu epidemie potýkala s omezenou činností některých stavebních úřadů i sníženým zájmem stavebníků. Stavební úřady vydaly letos v dubnu meziročně o 13,5 procenta stavebních povolení víc, jejich orientační hodnota vzrostla o 8,8 procenta a dosáhla 37,6 miliardy korun.
Meziročně bylo o 6,6 procenta bytů víc zahájeno a o 57,4 procenta více dokončeno. Stavět se začalo 3589 bytů, dokončených jich bylo v dubnu 2889.
Výstavbu ovlivňuje nedostatek lidí a materiálu
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček upozornil, že výstavbu nyní komplikuje nedostatek stavebních materiálů. „To prodražuje realizaci staveb, což v konečném důsledku bude tlačit na růst cen na realitním trhu,“ uvedl.
„Pandemie celosvětově utlumila výrobu a trh teď pociťuje důsledky. Chybí dřevo, plasty, kovy i izolační materiály. Doby, kdy byly stavební materiály skladem, jsou pryč. Na dodání se místo týdnů čeká měsíce. Ceny materiálů prudce rostou a podle odhadů tomu tak bude celý rok 2021,“ potvzuje také výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.
Podle průzkumu Svazu průmyslu a obchodu ČR zaznamenalo zvýšení cen surovin k výrobě v posledním půl roce 91 procent firem. Polovina podniků už zdražila výrobky a třicet procent dalších to plánuje, pokud se situace rychle nezmění. Navíc se 44 procent oslovených firem potýká i s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků.
Výrazný růst cen nemovitostí se zatím podle Křečka ale příliš nepromítl do cen dlouhodobých nájmů. Ty v průběhu pandemie sice dál narůstaly, ale výrazně pomalejším tempem než před příchodem koronavirové krize. „Situace se zřejmě změní, jakmile začnou do České republiky masově jezdit turisté. Pro ně se totiž vyčlení byty na krátkodobé pronájmy, což sníží nabídku bytů pro dlouhodobé bydlení. Tím bude odstartován rychlý růst cen na tomto trhu,“ doplnil.
Ve stavebnictví také chybějí kvalifikovaní a pomocní pracovníci, a tak výhled celého odvětví zůstává podle ekonoma ČSOB Petra Dufka nejistý. „Minimálně pro inženýrskou část stavebnictví lze počítat s veřejnými zakázkami, které mají setrvale příznivý trend, který mohou navíc posílit dodatečné peníze z Evropské unie,“ doplnil.
Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška už vzaly za své také naděje, že pandemií snížená loňská základna pomůže stavebnictví v dubnu nastartovat meziroční růst. „Pokles produkce sice není dramatický a vývoj lze snad do určité míry omluvit neobvykle studeným počasím. Propad se ovšem převážně týká pozemní části odvětví, která bývá méně citlivá na vlivy počasí oproti inženýrskému segmentu. Spíš tedy lze pokles produkce připsat na vrub váhavosti investorů mimo stát jakožto hlavního investora dopravních staveb,“ přiblížil.
Jak dále uvedl, dubnové statistiky ho nepřesvědčily, že by se v odvětví rýsovala systematická změna k lepšímu. Meziroční pokles produkce za první pololetí je podle něj téměř jistý a šance, že by druhý půlrok ztrátu dohnal, se postupně snižují. „Pro letošek nadále počítáme s poklesem reálné stavební produkce o tři až čtyři procenta,“ podotkl Sobíšek. Loni stavebnictví meziročně kleslo o 6,2 procenta.
Analytik Komerční banky Martin Gürtler očekává pokles stavebnictví o procento, hlavně kvůli slabé první polovině roku. „V dubnu nepomohlo ani mírné rozvolnění protiepidemických opatření ve formě zrušení zákazu cestovat mezi okresy. Stavební produkce se oživí nejspíše až se zpožděním, a to ve chvíli, kdy se rozjedou nové investiční projekty. To by mohlo být už v létě, kdy by ekonomika již měla svižně růst a nejistota způsobená pandemií by v důsledku očkování měla rychle klesat,“ dodal.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se letos v dubnu meziročně snížil o 1,4 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční mzda ve srovnání s loňským dubnem vzrostla o 9,8 procenta.
Růst průměrné mzdy ovlivnilo nejen vyplacení ročních bonusů, ale také nízká základna z loňského dubna. Tehdy některé střední a menší firmy pracovaly v omezeném režimu a jejich zaměstnanci čerpali nemocenskou, ošetřovné nebo neplacené volno, dodal ČSÚ.