Meziroční růst cen domů a bytů v Česku ve druhém čtvrtletí zpomalil na 7,7 procenta, o čtvrtletí dřív se ceny zvýšily o 8,6 procenta. Mezi zeměmi Evropské unie byl růst šestý nejvyšší, stejně jako na konci března. V porovnání s prvním čtvrtletím loňského roku se ceny zvýšily o 1,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V EU ceny meziročně vzrostly v průměru o 5,5 procenta.
Růst cen domů a bytů v Česku zpomalil na 7,7 procenta. I tak byl ve druhém čtvrtletí šestý nejvyšší v EU
„Jde o nejpomalejší růst cen realit v Česku za poslední více než dva roky, neboť v uplynulých osmi čtvrtletích rostly ceny nemovitostí vždy v rozsahu od osmi do deseti procent,“ sdělil analytik Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda.
Nejvíce vzrostly ceny domů a bytů v Lucembursku, a to o 13,3 procenta. Následovaly Polsko (o 10,9 procenta), Slovensko (o 9,7 procenta) a Chorvatsko (o 8,3 procenta). Naopak v Maďarsku ceny klesly o 5,6 procenta, na Kypru o 2,9 procenta. Údaje za Řecko nejsou dlouhodobě k dispozici.
Meziroční růst cen bytů a domů v 1. čtvrtletí 2020 (v %)
V Česku rostly ceny nemovitostí v porovnání s ostatními zeměmi Unie nejrychleji nepřetržitě od posledního čtvrtletí 2016 do konce třetího čtvrtletí 2017. Nejvyšší byl růst ve druhém čtvrtletí 2017, kdy domy a byty v Česku meziročně zdražily o 13,3 procenta. V porovnání s průměrem EU byl tehdy růst více než třikrát vyšší.
Dynamika růstu cen nemovitostí kvůli koronaviru zmírnila ve většině zemí EU
„Dynamika růstu cen nemovitostí zmírnila ve druhém čtvrtletí v porovnání s tím prvním ve většině zemí Unie. Tlak na pokles cen vyvolává předně koronavirová krize, která zvyšuje nejistotu v ekonomice, takže odrazuje od pořízení nemovitostí. V druhém sledu pak narůstá počet lidí, kteří se rozhodli vyčkávat na nižší cenu realit, neboť doufají, že pokles bude ještě výraznější,“ doplnil Kovanda.
Výsledkem je podle něj jisté ochromení poptávky a pokles dynamiky cenového růstu. Zatím ale nejde o nijak výrazné zpomalení.
Poptávce po nemovitostech na druhou stranu nahrává další důsledek koronavirové krize, kterým je pokles úrokových sazeb, včetně hypotečních. „Nízké úroky zatraktivňují nemovitosti coby investiční alternativu, neboť výnos realit – v Česku čtyři až pět procent ročně – výrazně předčí úročení termínovaných vkladů nebo investic typu řady dluhopisů,“ vysvětluje Kovanda.
Aby ale nastalo výraznější zpomalení růstu cen nemovitostí v Česku či jinde v EU, musela by podle něho koronavirová krize udeřit ještě silněji, například během druhé vlny šíření nákazy, nebo být celkově vleklejší.
„Realitní trh v podstatě nereaguje tak jako v předchozích dvou recesích, kdy naopak byty zlevňovaly. Důvodem jsou nejspíš jen levné peníze. A to nejenom z pohledu možnosti si je vypůjčit, ale především je investovat,“ sdělil analytik ČSOB Petr Dufek.
Jak dále uvedl, zatímco doposud rychleji zdražovaly starší byty, nyní je tomu naopak. O něco málo rychleji rostou ceny nových bytů, kterých se ovšem letos staví stále méně. „Vývoj na realitním trhu se může i nadále rozcházet s hospodářským cyklem, i když alespoň zpomalení růstu cen se zdá přece jen pravděpodobné,“ doplnil Dufek.
Analytik společnosti Natland Petr Bartoň zmínil, že zatímco v růstu cen novostaveb bylo Česko mezi zeměmi EU na pátém místě, ceny starších bytů stouply sedmým nejvyšším tempem.
„To naznačuje český hlad zejména po nových bytech. Ten stojí také za vlastním růstem cen bytů, protože i nadále je počet nových bytů na českém trhu významně brzděn evropsky zcela nejpomalejším systémem stavebních povolení,“ dodal Bartoň.