Druhé čtvrtletí roku 2018 bylo posledním, kdy se v Praze držely nabídkové i prodejní ceny nových bytů pod hranicí sto tisíc korun za metr čtvereční. Nabídkové ceny od té doby vzrostly o třináct procent, prodejní o patnáct. Nejvíce zdražily byty v Praze 4, naopak v centru ceny klesaly, ukazují data ze společné analýzy tří developerských společností Central Group, Trigema a Skanska Reality.
Do sto tisíc korun za metr čtvereční se v cenách bytů vejde už jen Praha 9, ukazuje studie
Nové byty s průměrnou cenou pod sto tisíc korun za metr čtvereční se ještě před dvěma lety nabízely ve čtyřech městských obvodech. Nejdostupnější bydlení měla Praha 4, následovaná Prahou 9 a Prahou 10. Pod magickou hranici se vešla i Praha 3. Letos ji ale už překročily všechny městské obvody. Ve srovnání s rokem 2018 je tak celkový pražský průměr ceníkových cen o třináct procent vyšší, teď činí 112 tisíc korun za metr čtvereční.
Rozdíly v cenách bytů v Praze
Nejvíce rostly ceny v Praze 4, která je s více než 132 tisíci obyvateli nejlidnatějším pražským obvodem a bývala i tím nejlevnějším. Nabízené byty tady zdražily z 84 tisíc na 106 tisíc korun, tedy o 26 procent. Jak vyplývá ze studie, stojí za tím zejména luxusnější projekty, které se dostaly na trh.
Druhým a třetím nejrychleji zdražujícím obvodem byla Praha 9 a 10, kde byl nárůst shodně ve výši 19 procent. Naopak v centru, na Praze 1 a 2, za poslední dva roky nové bydlení v průměru zlevnilo, konkrétně o třináct, respektive deset procent.
„Oproti roku 2018 došlo k velkému úbytku bytů v nabídce, ze 111 na nynější necelé dvě desítky. Před dvěma lety se nabízely luxusní projekty, kde byly některé byty i za čtyřista tisíc korun za metr čtvereční. Současně bylo na trhu velké množství mikrobytů v rekonstrukcích, jejichž cena za metr čtvereční také vybočovala,“ říká výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.
Podobný je i pohled na prodejní ceny. Od roku 2018 se celkový pražský průměr zvýšil o patnáct procent na nynějších 108 tisíc korun za metr čtvereční. Ceny rostly ve všech městských obvodech s výjimkou Prahy 1 a 2. V Praze 1 byl pokles dokonce více než třetinový.
Ceny rostou i v méně atraktivních lokalitách
Jedinou lokalitou hlavního města, kde se ceny ještě drží pod sto tisíci za metr čtvereční, je Praha 9. Důvodem je hlavně vysoký počet nových jednotek. Čtvrtina všech zahájených bytů v bytových domech za posledních pět let v Praze spadá právě do tohoto obvodu. Díky tomu je zde větší konkurence mezi projekty, což pomáhá držet ceny bytů níže.
Tradičně nejdražší bydlení zůstalo v centru. Cena za metr čtvereční ve druhém čtvrtletí 2020 dosahovala v Praze 1 v nabídkách průměrně 187 tisíc korun. To je bezmála dvojnásobek toho, kolik v průměru stojí byt v cenově nejdostupnějším obvodě, tedy v Praze 9. Ještě před dvěma lety byl ale rozdíl nejdražšího a nejlevnějšího obvodu, tedy Prahy 1 oproti Praze 4, více než 2,5násobný. Dochází tak k přibližování cen bydlení mezi jednotlivými pražskými lokalitami.
„Bytů v Praze je dlouhodobě nedostatek. Při současném tempu povolování nedosáhne město za celý rok ani poloviny potřebných nových bytů. Ceny proto rychle rostou i v lokalitách, které byly dříve méně atraktivní. Už to není o tom bydlet v centru versus na okraji, ale o tom vůbec bydlet v Praze. Dokud se nezačne významně rychleji povolovat, alespoň deset tisíc nových jednotek ročně, tak se situace nezlepší,“ dodává Tomášková.
Úřady by měla obíhat žádost, ne stavebník
Současná praxe vypadá tak, že než si stavebník podá žádost o povolení stavby, musí stavebnímu úřadu doložit desítky vyjádření a stanovisek vlastníků technické infrastruktury a dotčených orgánů. Jen v Praze je podle mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Vároši více než čtyřicet vlastníků sítí, jejichž zájmy mohou být stavbou dotčeny.
MMR v rámci zjednodušní celého procesu proto zavede během příštího roku novou elektronickou službu pro stavebníky. Nově bude stačit, když vyplní formulář na stránkách MMR a elektronický systém sám určí takzvané povinné subjekty a zajistí rozeslání žádostí o vyjádření a stanoviska jednotlivým správcům, potrvdila mluvčí resortu Veronika Vároši. Náklady na novou hromadnou podatelnu se podle ní budou pohybovat v řádech nižších jednotek milionů korun ročně.
„Cílem je, že stavebník bude komunikovat v rámci stavebního řízení se všemi subjekty už jen elektronicky prostřednictvím Portálu stavebníka. Ten bude ale finálně dokončen až za tři roky. My ale chceme tento první krok udělat dřív. Mít možnost podat jednu žádost o potřebné dokumenty alespoň vlastníkům sítí elektronickou cestou bude nepochybně prvním velkým zjednodušením,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).
„Po digitalizaci, zjednodušení a zejména zkrácení celého schvalovacího procesu dlouhodobě voláme. Úřady by měla obíhat žádost, ne stavebník. Klíčové je také zásadním způsobem omezit počet dotčených orgánů, které se ke každé stavbě vyjadřují. V současnosti není výjimkou, že povolení bytového domu v Praze v důsledku toho trvá deset a více let. Nedaří se povolovat ani veřejně prospěšné stavby,“ uvedl hlavní analytik Central Group Ondřej Šťastný.
