Obce řeší řadu případů černých staveb, kdy někdo stavbu zrealizuje a dodatečně žádá o stavební povolení. Přestože jde o porušení zákona, obce raději přizpůsobí územní plán a stavbu „zlegalizují“ dodatečným povolením, protože nemají prostředky na demolici černé stavby. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) upozornila, že její resort spouští dotační titul pro obce, v němž si mohou o peníze na odstraňování černých staveb zažádat. Je o něj podle ní velký zájem. Chystaný stavební zákon praxi černých staveb a jejich dodatečné legalizace striktně zamezí, avizovala ministryně v OVM.
„Pokud obec nařídí odstranění černé stavby, tak to také musí zaplatit. Obec logicky řekne, že na to nemá zdroje, proto ministerstvo pro místní rozvoj přišlo s dotačním titulem na tato rozhodnutí,“ prohlásila ministryně Dostálová.
Je si vědoma, že obce se snaží kvůli černým stavbám upravit územní plány a dodatečně je schválit, aby je nemusely na vlastní náklady bourat. Předeslala, že se změnou stavebního zákona už ale černé stavby prostě nebudou mít šanci na existenci. „Pokud někdo něco postaví načerno, tak stát se postará o to, aby stavba byla odstraněna,“ zdůraznila.
Podle Víta Rakušana (STAN) řeší obce hodně černých staveb. Má za to, že stát by měl místním správám dát sílu na to, aby černé stavby mohly odstraňovat. „V případě nějakých chatek u rybníka, to ještě možné je. Ale v případě průmyslové výroby se dvěma výrobními linkami, která dokonce pracuje s chemikáliemi a ničí místním lidem život, to už je opravdu rozhodnutí,“ zmínil příklad obce u Kolína.
Dostálová uvedla, že ministerstvo prvním rokem nabízí dotace obcím, které se chtějí s černými stavbami na svém území vypořádat likvidací. V dotačním programu je podle jejích slov 100 milionů korun na rok. „Ze strany obcí je o to velký zájem,“ konstatovala.
Situace se stavebním povolením je v Česku tragická
Že je vyřízení stavebního povolení v Česku náročné, potvrzují i mezinárodní statistiky. V žebříčku Světové banky figuruje Česko jen příčku nad Palestinou a pod Albánií, Čadem nebo Nepálem – na 156. místě ze 190 hodnocených zemí.
Vláda slibuje, že situaci zlepší. Obrysy nového stavebního zákona, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj, by měl kabinet projednat do konce března. Norma, která má zkrátit povolování staveb, by měla podle plánů kabinetu začít platit od ledna 2021.
Stavební praxe v ČR je dlouhodobě terčem kritiky. Na stavební povolení se čeká i roky. Podle podkladů by norma měla zkrátit povolovací řízení a odstranit překážky, které brání vydání povolení a neúměrně proces protahují.
Na obrysech stavebního zákona MMR spolupracovalo s Hospodářskou komorou. Vzniknout by měla soustava krajských státních stavebních úřadů s územními pracovišti v obcích s rozšířenou působností. Nad nimi by měl být Nejvyšší stavební úřad, který má spadat pod MMR. Žádost by mělo být možné podat elektronicky.
Projektová dokumentace by se měla ukládat v centrálním úložišti, do něhož by měly přístup příslušné instituce. Měly by být stanoveny také pevné lhůty pro jejich vyjádření. Pokud by v nich stanovisko nevydaly, dalo by se to považovat za souhlas. Požadavky na výstavbu má sjednotit jeden předpis.
Takzvanou fikci souhlasu ve svých novelách navrhují i ODS a TOP 09. Pokud by úřady a instituce v dané lhůtě nerozhodly, považovalo by se to automaticky za souhlasné stanovisko.
Babišova vláda v programovém prohlášení uvedla, že podpoří a zrychlí výstavbu v Česku a prosadí úpravy stavebního práva tak, aby se přípravy zjednodušily a zkrátily. Slíbila, že připraví také plán investic v zemi.
