Nový zákon, od kterého si vláda slibuje zjednodušení stavebních povolení, by měl zkrátit lhůty a umožnit vše řešit na jednom úřadu, jedním razítkem. Vzniknout by měla i nová soustava stavebních úřadů. Zákon by měl podle současných představ začít platit od roku 2021.
Nyní trvá zahájení stavby až deset let. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) to má být jeden rok. Ministerstvo pro místní rozvoj také navrhuje pevné lhůty, ve kterých mají úředníci rozhodnout. Dlouhé čekání na povolení zvyšuje podle developerů i ceny nemovitostí.
V současné době absolvuje ten, kdo chce stavět, několik řízení – a musí je řešit zvlášť. Jejich sjednocení do jediného řízení by mělo vést ke zrychlenému schvalování staveb.
- Podle Světové banky trvá vyřízení stavebního povolení v Česku průměrně 246 dnů. Jinde v Evropě je to o 80 dní méně. Žebříček přitom počítá pouze se zákonnými lhůtami, a nikoli s úředními průtahy, které mohou nastat. V Jižní Koreji stačí lidem ani ne měsíc, zato v Kambodži vydávají doklad skoro dva roky.
- Do procesu schvalování stavby vstupuje v tuzemsku zhruba 20 úřadů a dalších 50 dotčených orgánů. Chystaný nový stavební zákon má zavést jediné řízení a celý proces digitalizovat, aby do něj mohly nahlížet obě strany. Věcný záměr zákona počítá i se závaznými lhůtami pro úřady. Pokud je nestihly, bralo by se to jako souhlasné stanovisko. Zajímavostí je, že zpětně by už nemělo být možné legalizovat černou stavbu.
Největší kritiku ve sněmovně sklidí pravděpodobně plán ministerstva pro místní rozvoj na zřízení Nejvyššího stavebního úřadu. Na něj se mají z obcí přesunout pracovníci současných stavebních úřadů.
„Pro lidi se nic nemění, budou pořád chodit za stejnou paní nebo pánem na stejný úřad, jen je nebude platit obec, ale stát,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). O výhodnosti tohoto modelu se bude snažit přesvědčit i Svaz měst a obcí.
Jenže zástupci obcí s tím nesouhlasí. Podle nich úředníci nebudou chtít přejít. „Většina bude chtít zůstat na obcích a většina starostů si je bude chtít ponechat, protože územně plánovací dokumentace zůstane v agendě obcí,“ domnívá se například předseda Svazu měst a obcí ČR Stanislav Polčák (STAN).
Podle místopředsedy ODS Martina Kupky sice Česká republika potřebuje zrychlit stavební řízení, ale „určitě nepotřebuje nový velký stavební superúřad, který bude stát spoustu peněz.“
Nové stavební úřady by měly vyjít na skoro půldruhé miliardy ročně plus dalších 200 milionů jako jednorázová investice. Další peníze si vyžádá informační systém a nákup vozidel. Jasné není, kolik budou stát budovy, kde by měli úředníci sedět, pokud obce nebudou souhlasit s využitím těch současných.
Zákon by měli poslanci projednávat ve sněmovně na konci tohoto roku. Ministerstvo dokonce posunulo platnost zákona o dva roky dříve, tedy na rok 2021.
