Průmyslová produkce v Česku v únoru meziročně vzrostla o dvě procenta. Vrátila se tak k růstu po lednovém poklesu o 1,9 procenta. K bilanci nejvíce přispěla výroba automobilů, která byla ve srovnání s loňským únorem vyšší zhruba o čtvrtinu, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). České stavebnictví v únoru naopak zpomalilo o více než čtyři procenta. K poklesu dle statistiků přispělo nepříznivé počasí a vysoká srovnávací základna. V přebytku 14,3 miliardy skončil zahraniční obchod, je tak nejvyšší od dubna 2021.
Průmyslová produkce se v únoru vrátila k růstu, dařilo se výrobě aut
Události: Potíže výrobců automobilů (zdroj: ČT24)
Výroba aut meziročně vzrostla o 25,2 procenta. Vliv na to měla mimo jiné nižší loňská srovnávací základna. Automobilový průmysl si tak polepšil navzdory odstávkám u některých významných výrobců.
K růstu průmyslu přispěla i výroba strojů nebo elektrických zařízení, kde je významná část produkce vázaná právě na výrobu automobilů. „Téměř o pětinu meziročně vzrostla částečně vlivem nízké srovnávací základny produkce ve farmaceutickém průmyslu. Oživení je v posledních měsících patrné v kožedělném průmyslu,“ uvedli statistici.
Většina průmyslových odvětví ovšem v únoru zaznamenala meziroční pokles. „Výroba chemických látek a chemických přípravků, ostatních nekovových minerálních výrobků (především stavebních hmot a skla) a výroba základních kovů, hutnictví a slévárenství klesla v meziročním srovnání téměř o pětinu,“ sdělila vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.
Hodnota nových zakázek pro český průmysl se meziročně zvýšila o 1,1 procenta. Zakázky ze zahraničí sice byly nižší o 2,7 procenta, tuzemské nové zakázky ale naopak vzrostly o 10,1 procenta. Také v tomto případě nejvíce přispěla výroba motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků a rovněž produkce kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Naopak opět poklesla hodnota nových zakázek ve výrobě základních kovů, hutnictví, slévárenství a v chemickém průmyslu.
Průměrný počet zaměstnanců v průmyslu v lednu meziročně klesl o jedno procento. Jejich průměrná hrubá mzda vzrostla téměř o 10,8 procenta.
Analytici: Průmysl rostl jen díky výrobě aut
„Meziroční růst produkce o dvě procenta odpovídal tržnímu konsensu, a nepřinesl tedy žádné překvapení,“ míní analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Oživení výroby v porovnání s lednem přičetl zejména navýšení meziročního přírůstku produkce motorových vozidel, k čemuž dopomohla příznivější základna. Ta podpořila například i výrobu ve farmaceutickém průmyslu, zatímco výroba strojů a zařízení či výroba elektrických zařízení pokračovaly v solidním růstu.
„Srovnáváme s měsíci, kdy byla produkce výrazně omezena nedostatkem čipů a dalších dílů,“ připomněl analytik společnosti Deloitte David Marek. Bez pozitivního vlivu automobilek by celkové statistiky průmyslu podle něj nejspíše vykázaly meziroční pokles. Průmyslu nesvědčí slábnoucí poptávka doma i v zahraničí ani relativně silný kurz koruny, který snižuje konkurenceschopnost české produkce, podotkl.
Situace v českém průmyslovém sektoru je a v nejbližší době patrně bude značně rozkolísaná, míní analytik Cyrrusu Vít Hradil. Spasitelem zůstává automobilový sektor, který je v solidní kondici a těší se i pokračujícímu přísunu nových zakázek. Pohled na zbytek průmyslových odvětví je ovšem podle něj výrazně pochmurnější. V červených číslech jich totiž zůstává většina a ani příliv nových zakázek není právě impozantní, poznamenal.
Pokles cen energií na světových trzích a oživení ekonomické aktivity v Číně, by měly být pozitivní zprávou pro globální průmysl včetně středoevropského regionu, zhodnotil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Aktuální průzkumy z ekonomiky podle něj naznačují, že to nejhorší má Evropa snad již za sebou. V letošním prvním čtvrtletí by se mohla začít stabilizovat situace v tuzemské ekonomice a počínaje druhým čtvrtletím by se HDP Česka mohl vrátit k mezikvartálnímu růstu, odhadl.
Únorový výsledek vnímá analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš v kontextu současných potíží jako spíše optimističtější. Na druhou stranu předstihové ukazatele jako PMI ukazují, že česká průmyslová produkce zůstává dále utlumena, zejména kvůli slabší poptávce. „Náš odhad, že průmyslová produkce bude v letošním roce stagnovat, tak za současných podmínek i nadále působí jako realistický scénář,“ uzavřel.
„Není to výsledek, který by nás měl nějak uspokojovat. Naopak celá řada odvětví vykázala červená čísla,“ upozornil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. Co se týče průmyslu automobilového, říci, že má to nejhorší zcela za sebou, se ještě dle Rafaje nedá. „Růst automobilového průmyslu je zase dán srovnávací základnou předchozích období, kdy dodavatelské problémy byly ještě větší.“
Studio ČT24: Jan Rafaj ke vzrůstající průmyslové produkci v únoru (zdroj: ČT24)
Stavebnictví zpomalilo, přispělo i horší počasí
Produkce českého stavebnictví narazila v únoru na vysoké základny z předchozího měsíce i loňského února. K poklesu přispělo také horší počasí. „Pokles produkce tlumilo pozemní stavitelství, které se meziročně snížilo o 1,5 procenta, zatímco inženýrské stavby klesly o 14,4 procenta,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
Do kategorie pozemního stavitelství spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, zatímco produkce inženýrského stavebnictví zahrnují budování silnic a železnic.
V únoru začala výstavba 3511 bytů, což bylo meziročně o 4,9 procenta méně. „Za poklesem stojí kategorie rodinných domů, kde počty padají již od poloviny loňského roku. Naopak bytových domů bylo zahájeno více, a to především v Praze,“ ujasnila vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová. Počet dokončených bytů meziročně vzrostl o 17,2 procenta na 2678.
Stavební úřady vydaly letos v únoru 6006 stavebních povolení, meziročně o 13 procent méně. Orientační hodnota povolených staveb přesto vzrostla o 5,3 procenta na 41,9 miliardy korun.
Chybí zaměstnanci ve stavebnictví
V Česku ale není rychlost staveb jediným problémem, na mnoha místech republiky chybí pracovníci. Průměrný počet zaměstnanců ve stavebnictví meziročně klesl o 1,7 procenta. Průměrná hrubá měsíční mzda těchto zaměstnanců vzrostla oproti loňskému únoru o více než čtrnáct procent.
„Školství neprodukuje dost mladých lidí, kteří chtějí na stavby,“ myslí si stavbyvedoucí Karel Dittrich.
Na stavbách také stále přetrvává problém s cenami materiálů. Přestože podle některých firem je už zdražování za vrcholem, na některých položkách je stále viditelné. „Ocel v loňském roce šla na dvojnásobek, beton víceméně začal zdražovat ke konci roku. A to jsou jako dva nejsignifikantnější materiály, které se propisují do ceny výstavby,“ vysvětluje provozní ředitel jedné ze stavebních firem Jan Hamr.
Stavebnictví brzdí drahé úvěry, soudí analytici
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek sdělil, že únorové výsledky stavebnictví nepotěšily, na druhou stranu začátek roku je z pohledu objemu produkce méně významný, a přitom silně závislý na vývoji počasí.
„Nejvíce trh brzdí problémy s financováním, část stavebníků raději začátek stavby odkládá a čeká na lepší úrokové sazby, které ale zřejmě nepřijdou dříve než ve druhé půlce roku,“ zhodnotil Peter Markovič, generální ředitel Xella (výrobce Ytongu) pro Česko a Slovensko.
„Myslím si, že i s ohledem na to, jak je naplněn rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, jde o nesystematický výkyv v oblasti inženýrských staveb, zejména dopravní infrastruktury. Základny loňského února i letošního ledna byly navíc vysoké. Uvidíme, jaká budou čísla stavební produkce v jarních měsících,“ okomentoval Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
Studio ČT24: Martin Ekrt k cenám staveb nemovitostí (zdroj: ČT24)
Odborníci se shodli, že problémem je pomalé povolování, které výstavbu v tuzemsku dlouhodobě omezuje. Stavebnictví proto vyhlíží novelu stavebního zákona, kterou už schválila sněmovna a v praxi by měla vejít příští rok. „Snahy o změny trvají téměř šest let, posun proto vítáme a věříme, že se brzy dotáhne nejen nový zákon, ale že v podobně progresivním duchu budou i jeho prováděcí předpisy,“ řekla Michaela Tomášková, výkonná ředitelka developera Central Group.
Pokles stavební produkce bude letos podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka přetrvávat i v následujících měsících. Dufek z Creditas uvedl, že limitujícím faktorem zůstává vysoká cena stavebních materiálů a chybějící kvalifikovaní i pomocní zaměstnanci. „Potenciál k růstu naproti tomu rozšiřují peníze z fondu obnovy a dalších zdrojů EU. Půjde o to, jak akční dokáže být Česko v přípravě projektů a následně i čerpání těchto peněz,“ řekl Dufek.
Přebytek zahraničního obchodu je nejvyšší od dubna 2021
„V únoru si obchodní bilance zachovala příznivý vývoj díky meziročnímu růstu vývozu motorových vozidel, a to i přes odstávky výroby v některých automobilkách. Ke kladnému výsledku přispěla také meziročně nižší hodnota dovozu u většiny komodit označovaných jako fosilní paliva,“ zhodnotila ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.
V únoru meziročně vzrostl vývoz o 9,9 procenta na 358 miliard korun, dovoz se zvýšil o 3,3 procenta na 343,7 miliardy korun. Meziměsíčně se po sezonním očištění snížil vývoz o 1,5 procenta a dovoz o 2,8 procenta.
Přebytek obchodu s motorovými vozidly byl meziročně vyšší o 17,5 miliardy korun, u strojů a zařízení stoupl o 2,4 miliardy Kč. Zmenšil se schodek obchodu s chemickými látkami a přípravky o 2,3 miliardy korun a s ropou a zemním plynem o 2,2 miliardy Kč.
„Nepříznivý vliv na celkové saldo měl zejména větší deficit obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 1,6 miliardy Kč,“ uvedl ČSÚ. Přechodem z přebytku do schodku se zhoršila bilance zemědělských produktů o 1,1 miliardy korun.
Výsledek zahraničního obchodu se státy Evropské unie se v únoru meziročně zlepšil o 22,8 miliardy korun. Deficit obchodu se státy mimo EU se prohloubil o 1,7 miliardy Kč.
Nepříjemností pro exportéry je posilující koruna, říká Daněk
„Přebytek obchodní bilance 14,3 miliardy korun výrazně předčil očekávání analytiků, kteří počítali s výsledkem osm miliard korun,“ zhodnotil ekonom UniCredit Bank Jiří Pour. „Za únorovým přebytkem stál především vyšší vývoz motorových vozidel a nižší import ropy a plynu,“ dodal. K rostoucímu exportu automobilů podle ekonoma společnosti Deloitte Václava Franče přispěl fakt, že již není tak výrazný problém s nedostatkem čipů jako loni.
Přesto, že únorová bilance skončila v přebytku, nemělo by se podle místopředsedy Asociace exportérů Otty Daňka zapomínat na to, že část průmyslových firem bojuje s nedostatkem poptávky. „Stále větší nepříjemností je pro exportní podniky i prudce posilující koruna, která se vůči euru nachází na nejsilnějších hodnotách od července 2008,“ doplnil.
Podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta letos poptávka poroste jen pozvolna. „Před zimou navíc zřejmě opět zdraží energie, což se odrazí v celoročním schodku obchodní bilance ve výši šedesát miliard korun,“ podotkl. Analytička Komerční banky Jana Steckerová počítá s vyšším schodkem, a to sto miliard korun proti loňským 224 miliardám.