Evropská komise zřejmě připouští prodej aut se spalovacím motorem po roce 2035, když budou na syntetická paliva

Evropská komise (EK) navrhuje, že po roce 2035 umožní prodej nových osobních aut se spalovacími motory, ale jen v případě, že budou využívat pouze syntetická paliva. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Ta se odvolává na dokument, který nastiňuje návrhy Komise německému ministerstvu dopravy.

Německo patří spolu s Českou republikou mezi členské země Evropské unie, které pro auta na syntetická paliva prosazují výjimku ze zákazu prodeje nových osobních aut se spalovacími motory po roce 2035. Podle nových návrhů Komise by prodej aut na syntetická paliva mohl být povolen, pokud budou tato auta disponovat technologií, která jim zabrání využívat jiná paliva, píše Reuters. 

Syntetická paliva, v češtině někdy označovaná jako e-paliva, se vyrábějí chemickou cestou, nikoliv z ropy. Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo.

Česko proti zákazu

Členské země EU začátkem března kvůli výhradám některých států odložily konečné schválení normy, která má od roku 2035 výrazně prodražit emise z automobilové dopravy, a prakticky tím znemožnit prodej nových aut se spalovacím motorem.

Tuzemský ministr dopravy Martin Kupka (ODS) prohlásil, že Česká republika zákaz prodeje nových osobních aut se spalovacími motory nepodpoří, pokud nebude možné v autech využívat syntetická paliva.

Česká republika zároveň patří k nejhlasitějším odpůrcům nové emisní normy Euro 7, jejíž parametry by Praha chtěla změnit.

  • Syntetická paliva, v češtině někdy označovaná jako e-paliva, jsou vyrobená chemickou cestou, nikoliv z ropy. Zatímco běžné palivo vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. K jejich výrobě je nutná elektřina, v ideálním případě z obnovitelných zdrojů.
  • Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo. Výhodou syntetických paliv je, že si vynutí pouze částečnou úpravu stávajících spalovacích motorů a lze pro ně využívat současnou čerpací infrastrukturu.
  • Syntetická paliva mohou být použita jako příměs klasických paliv, tedy nafty a benzinu, či mohou být spalována zcela samostatně. K nevýhodám těchto paliv patří velmi nízká energetická účinnost a také vysoké náklady na jejich produkci, při jejich výrobě je ale možné využít energii z obnovitelných zdrojů. 
  • Ve srovnání s výrobou klasických fosilních paliv a biopaliv bude výroba syntetických paliv energeticky několikanásobně náročnější, řekl odborník na paliva z Vysoké školy chemicko-technologické Pavel Šimáček.
  • Podle několik let starých studií by se v případě zvýšení výroby a příznivých cen elektřiny mohla cena samotného syntetického paliva v budoucnu pohybovat kolem 1,40 eura za litr bez spotřební daně. Podle analýzy ekologické organizace Transport & Environment však bude provoz automobilu na e-palivo během pěti let stát řidiče zhruba o deset tisíc eur více než provoz elektromobilu.
  • Plány na výrobu syntetických paliv sahají až do počátků 20. století, v roce 1913 získal německý chemik Friedrich Bergius patent na technologii zkapalňování uhlí, které je tvořeno hlavně čistým uhlíkem. Převod na ropné produkty prováděl přidáním vodíku. V období druhé světové války představoval syntetický benzin vyráběný z uhlí strategickou surovinu, která nahradila ropu, a jedním z největších výrobců syntetického paliva v celé třetí říši se stala rafinerie v Záluží u Mostu.
  • Loni v prosinci německá automobilka Porsche otevřela továrnu na výrobu syntetických paliv v Chile. V pilotní fázi by měla vyrábět zhruba 130 tisíc litrů syntetických paliv ročně. V plánu je rozšíření kapacity zhruba na 550 milionů litrů ročně, což je ale v celosvětovém měřítku stále zanedbatelné množství. Například jen v Německu ročně spotřebují osobní auta několik desítek miliard litrů benzinu a nafty.
  • Využití syntetických paliv je možné například i v leteckých motorech jako alternativa k současnému kerosinu. Nizozemské aerolinky KLM uskutečnily v únoru 2021 jako první na světě komerční let s cestujícími s využitím syntetického leteckého paliva vyrobeného z udržitelného zdroje.
  • Podle zástupců německé firmy Robert Bosch by do roku 2050 mohlo používání syntetických paliv, jako alternativa k elektrifikaci, ušetřit až 2,8 gigatuny oxidu uhličitého. Syntetická paliva bývají zaměňována za biopaliva, která se vyrábějí z biomasy a nevznikají akumulací elektřiny.
  • Švédské předsednictví v Radě EU začátkem tohoto měsíce oznámilo, že velvyslanci členských zemí se rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil na benzin či naftu.