Maloobchodní tržby v Česku v lednu už devátý měsíc v řadě zaznamenaly meziročně pokles. Ten ale zpomalil z prosincových revidovaných 8,1 procenta na 7,7 procenta. V úterý to oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby v maloobchodě mírně vzrostly, a to o 0,3 procenta.
„Nižší tržby zaznamenal prodej potravin a nepotravinářského zboží. Naopak prodej pohonných hmot v lednu vykázal druhý měsíc v řadě meziroční růst,“ sdělila vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová.
Tržby za nepotravinářské zboží klesly o 9,5 procenta a ty za potraviny o rovných osm procent. Za pohonné hmoty ale obchodníci utržili proti loňskému lednu o 1,7 procenta více.
Spotřebitelské ceny rostly
Ačkoliv lednové tržby za potraviny byly meziročně nižší, a ty za pohonné hmoty naopak vyšší, spotřebitelské ceny podle dřívějších údajů ČSÚ o inflaci v obou kategoriích v lednu meziročně rostly. U pohonných hmot a topných olejů byl růst cen dokonce méně výrazný než u potravin. Činil 3,2 procenta, zatímco potraviny a nealkoholické nápoje zdražily o 24,8 procenta. Přesto dokázali prodejci paliv na rozdíl od prodejců potravin navýšit tržby.
Tržby za potraviny klesly ve specializovaných prodejnách o 8,8 procenta a v nespecializovaných s převahou potravin o osm procent. V nespecializovaných prodejnách s převahou nepotravinářského zboží se tržby snížily o 0,6 procenta. Internetovým a zásilkovým obchodům tržby klesly o 11,9 procenta.
Z nepotravinářského zboží klesly tržby v lednu meziročně například ve specializovaných prodejnách s výrobky pro domácnost o 14,8 procenta, s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci o desetinu, s počítačovým a komunikačním zařízením o 3,7 procenta a s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím o 2,6 procenta. Naopak vzrostly tržby v prodejnách s oděvy a obuví o 5,8 procenta a s kosmetickými a toaletními výrobky o 1,8 procenta.
Údaj o maloobchodních tržbách nezahrnuje prodej a opravy motorových vozidel. Meziročně se tržby v této kategorii zvýšily o 1,2 procenta. Z toho za prodej motorových vozidel včetně náhradních dílů stouply tržby o 2,3 procenta, zatímco tržby za opravy o 3,1 procenta klesly.
V meziměsíčním srovnání tržby celkově rostly. U prodeje pohonných hmot stouply o 2,5 procenta. Tržby za potraviny se také zvedly, a to o 1,7 procenta. Naopak za nepotravinářské zboží klesly o 1,1 procenta. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel meziměsíčně vzrostly o rovné jedno procento.
- Maloobchodní tržby ukazují, jak se daří prodeji zboží ve všech typech prodejen zaměřených na koncového spotřebitele. Jedná se o prodeje jak v kamenných prodejnách, tak stáncích či po internetu. V tom nejhrubším základě se dělí na prodeje potravin, nepotravinářského zboží a pohonných hmot. Sledování maloobchodních tržeb napovídá, jak se mění ochota domácností utrácet. Pokud maloobchodní tržby rostou, zejména u zboží, které je takzvaně zbytné povahy (jeho pořízení není bezprostředně nutné), naznačuje to, že se zvyšuje ochota lidí utrácet. To předznamenává, že ekonomice se relativně daří.
- Zdroj: ČBA
Předseda Asociace nákupních center ČR Jan Kubíček v pořadu Byznys ČT24 podotkl, že jde o překvapivá čísla. „My toto nemůžeme potvrdit. Podle našeho indexu, který zveřejňujeme již deset let, naše tržby vzrostly jak oproti minulému roku, tak oproti roku 2019, který byl poslední předcovidový a který byl pro nás nejlepší. A pokud to půjde tak, jak to začalo jít v lednu, předpokládám, že rok 2023 pro nás bude nejlepší,“ uvedl.
Dodal však, že lidé více přemýšlí o tom, co koupí. „Zákazník začal být racionálnější. V některých případech si vybírá zboží dlouhodobější spotřeby a snaží se vyvarovat zboží, které rychle podléhá zkáze nebo je rychle opotřebitelné,“ uvedl Kubíček s tím, že mizí emocionální nákupy.
Lidé šetří na jídle a méně plýtvají
Zákazníci upouštějí od značkového zboží, hledají výhodnější balení a ještě víc se soustřeďují na slevy.
„Lidé v současné době méně hledí na lokálnost původu potravin nebo na to, jestli jsou bio nebo ekologické, protože si to prostě nemohou dovolit. Ale neznamená to, že by úplně rezignovali na fenomén udržitelnost, snaží se například omezit plýtvání,“ podotýká generální ředitel NIQ Karel Týra.
Stále více lidí například kupuje zboží, kterému končí datum spotřeby nebo které má porušený obal. Na to reagují i velké obchodní řetězce – některé prodej takových potravin rozšiřují, třeba ve formě bedýnky s ovocem a zeleninou. Zároveň diskontní prodejny hlásí často vyšší příliv zákazníků, ti přicházejí třeba ze supermarketů.
Analytici: Lidem klesají reálné mzdy a více šetří
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek uvedl, že kupní sílu českých domácností stále ovlivňuje vysoká inflace. V lednu spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 17,5 procenta. Mírný meziměsíční nárůst tržeb maloobchodu v lednu lze podle něj přičíst nákupům ve slevách po Vánocích. „Dokud se konečně neobrátí trend a reálná finanční situace domácností se nezlepší, nelze očekávat, že by tržby v maloobchodu mohly růst,“ doplnil.
Upozornil také na klesající tržby internetových a zásilkových obchodů, které v lednu meziročně klesly o 11,9 procenta. Tržby se jim snižují už třináctý měsíc v řadě, což podle Dufka souvisí s útlumem po konci pandemie koronaviru. Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka to souvisí s tím, že část zákazníků se po konci pandemie vrátila do kamenných obchodů. Očekává, že v maloobchodu budou tržby dále klesat kvůli snižování reálných příjmů českých domácností. „Do problémů se mohou dostávat menší obchody, kterým rostou výdaje na provoz, ale chybějí jim příjmy od zákazníků,“ poznamenal.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč uvedl, že na maloobchodní tržby bude mít vysoká inflace a pokles reálných mezd vliv nejméně v letošním prvním čtvrtletí. „Tyto nepříznivé tlaky se mohou dále protáhnout i do jarních měsíců,“ dodal.
Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil uvedl, že lidé místo utrácení v obchodech musí platit drahé energie nebo šetří. „Zatímco totiž průměrná mzda v závěru roku 2022 meziročně narostla o necelých osm procent, nominální útraty se zvýšily pouze o zhruba šest procent,“ upozornil. Obchodníci podle něj naráží na schopnost a ochotu zákazníků platit rostoucí ceny. „Za úspěch bychom v sektoru maloobchodu tak považovali, kdyby letošní rok zakončil v reálném poklesu pět procent,“ dodal.
Podle ekonoma Filipa Pastuchy ze společnosti Deloitte nelze v následujících měsících očekávat zlepšení tržeb maloobchodu. „Dle našeho modelu očekáváme pokles maloobchodních tržeb v tomto roce o 3,8 procenta,“ uvedl.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler řekl, že přestože byla lednová čísla oproti konci loňského roku nepatrně příznivější, domácnosti budou kvůli vysoké inflaci nadále omezovat spotřebu. „Za celý letošní rok tak maloobchodní tržby dále patrně poklesnou, a to kolem 1,5 procenta,“ doplnil.
Česká spořitelna očekává za letošní rok pokles maloobchodních tržeb o 3,4 procenta, uvedl analytik Jiří Polanský. „Pro letošní rok čekáme celkově nepříznivý vývoj maloobchodních tržeb,“ konstatoval. Růsty by se podle něj měly vrátit v roce 2024.
Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka se maloobchodu pravděpodobně nepovede dobře v první polovině roku, kdy lze stále očekávat dvoucifernou inflaci. „Situace by se ale mohla změnit ve druhé polovině roku, kdy by inflace mohla klesnout pod deset procent a kdy spotřebitelé v očekávání lepších zítřků začnou více utrácet,“ řekl.
Ekonom UniCredit Bank Jiří Pour uvedl, že recese vydrží v české ekonomice minimálně po celé první čtvrtletí, což může mírnit inflační tlaky. „Spotřeba domácností bude výraznou brzdou celoročního růstu HDP,“ podotkl.
