Českomoravská konfederace odborových svazů zřídila celostátní stávkový výbor, odbory jsou podle jejich předsedy Josefa Středuly připraveny k celostátnímu protestu proti vládnímu konsolidačnímu balíčku. V posledních červnových dnech budou své protesty pořádat jednotlivé odborové svazy. Zároveň vyzval ČMKOS k dalšímu jednání – chce, aby se ještě v červnu sešla tripartita. Na ní bude vláda čelit kritice nejen ze strany odborů, ale i zaměstnavatelů, které se s ČMKOS dohodly na společném postupu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zdůraznil, že je ochoten jednat o drobných změnách. Pro generální stávku důvod nevidí.
Poté, co vláda v první polovině května představila svůj plán na konsolidaci veřejných financí a také na změny v důchodovém systému, vyhlásila ČMKOS nejprve stávkovou pohotovost a nyní také zřídila stávkový výbor. Zároveň vyzvala členské svazy, aby rovněž vytvořily své stávkové výbory. Předseda konfederace Josef Středula to charakterizoval jako přechod „do nové fáze“.
„Dosud to byla stávková pohotovost, dnes (v úterý) byl zřízen stávkový výbor ČMKOS s celostátní působností. Vyzvali jsme jednotlivé svazy, organizace, aby nás následovaly a přistoupily k vytvoření stávkových výborů. Důvodem je být připraven na případnou celostátní protestní akci,“ uvedl Středula. Ve výboru jsou předáci a předačky dvanácti svazů, které jsou členy konfederace, vedení centrály a pracovníci technické podpory.
Kromě celostátního protestu, který by měl výbor koordinovat, chystají jeho členské svazy i své akce, a to na poslední červnový týden. „Odborové svazy mají různou představu o aktivitách, co by mohly udělat. Budeme tyto věci koordinovat, nějaké náměty máme. Některé budou společné, některé individuální, některé lokální,“ řekl šéf ČMKOS.
Ačkoli se odboroví předáci sešli s vládními představiteli krátce po představení úsporných opatření na jednání tripartity, viní kabinet, že dostatečně nekomunikuje, a požadují, aby se to změnilo. Místopředseda ČMKOS Vít Samek řekl v 90' ČT24, že odborům vadí, že nebyly přizvány k vyjednávání o podobě opatření, která vedly koaliční strany. „My jsme se dostali k balíčku až v situaci, kdy byl připraven a rozhodnut. Nepodíleli jsme se nijak na diskusi o něm,“ upozornil.
Dodal, že odbory by přivítaly, kdyby vláda začala ozdravovat veřejné finance tím, že by vzala zpět to, co podle Samka k nynější rozpočtové situaci dramaticky přispělo – totiž daňové změny z konce roku 2020. „Často se hovoří, že máme nabubřelý stát, že je to bumbrlíček, žijeme si nad poměry. Ale to není pravda, pokud jde o obecenstvo, o lidi. Nad poměry si žily politické strany, které si financovaly předvolební kampaň do posledních parlamentních voleb. Na dluh si zakoupily za daňové úlevy hlasy,“ řekl místopředseda odborové centrály na adresu vládní ODS a opozičních ANO a SPD, které pro tehdejší daňovou reformu hlasovaly.
Domnívá se, že tehdejší změny pomohly spíše bohatším firmám a lidem, ti by také podle Samka měli na konsolidační balíček doplatit více. Podle poslance vládní TOP 09 a místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Miloše Nového ale balíček míří shodně na všechny vrstvy společnosti. „Když se podíváme na spektrum necelých šedesáti opatření, ze kterých se konsolidační balíček skládá, tak vidíme, že zasahuje všechny vrstvy společnosti. Míří na pracující, míří na OSVČ, míří na důchodce a podobně. Takže jsme se vydali cestou, že náklady ozdravného procesu ponese celá společnost,“ řekl Nový v 90' ČT24.
Spojenectví odborů se zaměstnavateli
Odbory žádají, aby se ještě v červnu mimořádně sešla tripartita. „Není uspokojující sednout si do jedné místnosti, to nepřinese žádnou kvalitu. Kvalita je směr jednání. Že se budou hledat společná, třeba i jiná řešení, která by pomohla, uklidnila situaci,“ uvedl Středula.
V rámci tripartity bude vláda čelit společnému postupu odborů i zaměstnavatelů proti chystaným opatřením. Představitelé ČMKOS a Svazu průmyslu a dopravy se domluvili na spolupráci v některých bodech. Společně chtějí zvrátit hlavně plán na zrušení části dotací pro firmy a na konec daňovách úlev u zaměstnaneckých benefitů a odborářských příspěvků.
„Potvrdili jsme si, že jsou věci, na kterých máme shodu – i v daňovém balíčku. Například jsou to benefity. Na druhou stranu se rozcházíme v tom, že my určitě podporujeme opatření vlády k tomu, abychom rychle ozdravili veřejné finance. To znamená, že některé věci můžou i bolet. S tím my počítáme. Ale jsou body, na kterých určitě spolupracovat budeme,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj po jednání s Vítem Samkem.
Odboráři si podle Samka podrobně prostudují připomínky zaměstnavatelů k vládnímu balíčku a budou hledat další společné body, v nichž by mohli také spolupracovat.
Od podnikatelů zní k vládě ostatně i totožná zásadní výhrada jako od odborů – že s nimi o balíčku před jeho představením nejednala. Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Josef Jaroš připustil v Byznysu ČT24, že členové asociace by považovali za nejlepší, kdyby vůči nim vláda nedělala vůbec nic. Pokud něco dělat chtěla, připadala podle Jaroše v úvahu například debata o nastavení výdajových paušálů. „Ale debata neproběhla,“ zdůraznil.
Malé a střední firmy se podle něj obávají zejména škrtů v dotacích. „Jednak stále nemáme detail, za druhé se obáváme, že to může zasáhnout i dotace, které potřebujeme, protože jsou využívány našimi zahraničními konkurenty, a pokud o ně přijdeme, tak to bude problém,“ shrnul.
Vláda není ochotna k velkým změnám
Premiér Petr Fiala (ODS) již dříve řekl, že balíček se může upravit, zásadní změny v něm ale vláda provádět nebude. Podobně se nyní vyjádřil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Uvedl, že je připraven s odboráři diskutovat, připouští ale pouze drobné změny pro druhé čtení konsolidačního balíčku. Ohradil se ale proti tomu, že i zaměstnavatelé žádají zachování některých daňových výjimek.
„Odbory i zaměstnavatelé volali, ať se udělají změny a úpravy v nepřehledném množství daňových výjimek. Ve chvíli, kdy to vláda udělá, tak se ozývají dotčené skupiny, že někde je to fajn, ale tam, kde se to týká nás, se nám to nelíbí,“ uvedl Jurečka. Podotkl také, že pro generální stávku nevidí „žádné racionální důvody“.
Že by připadaly v úvahu velké změny v balíčku, který všechny koaliční strany označují za velmi těžce vyjednaný kompromis, se nezdá. Poslanec Nový řekl, že v úvahu připadají pouze změny případných technických chyb. „Když se objeví hrubé technické chyby, tak ochota ke změnám je namístě. Ale protože jednání byla velmi intenzivní a dohoda byla velmi komplikovaná, nedokážu si představit, že bychom ozdravný balíček znovu celý otevřeli a znovu jednali další měsíce. Pak bychom nebyli schopni do konce roku legislativně tento proces dokončit,“ podotkl.
Vládní politici jako nereálné odmítli návrhy ČMKOS, které odbory předložily jako alternativu k vládnímu balíčku. Chtěly by návrat EET, snížení limitu pro paušální daň nebo zavedení daně z převodu nemovitosti a tvrdí, že by zavedením jejich opatření stát uspořil přes 150 miliard – tedy více než vládou slibovaných 94 miliard, jichž chce kabinet docílit například zvýšením daně z příjmu právnických osob a daně z nemovitosti, zavedením odvodů na nemocenskou pro zaměstnance, zvýšením minimálního sociálního a zdravotního pojistného pro OSVČ nebo úpravami daně z přidané hodnoty.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) označil návrhy odborů „jen za obecná doporučení údajně za 160 miliard bez opory v ekonomické realitě“. Za nereálná prohlásil již dříve opatření prosazovaná ČMKOS i premiér Fiala.
