Česká národní banka intervenuje na devizovém trhu, po jejím zásahu koruna posílila

Nahrávám video

Bankovní rada České národní banky na mimořádném měnovém zasedání rozhodla kvůli výraznému oslabení kurzu koruny z posledních dní zahájit intervence na devizovém trhu. Banka o tom informovala na webu.

Podle ČNB je cílem nepřipustit dlouhodobější oslabení kurzu koruny v situaci, kdy je vysoká inflace. Banka zároveň po dobu intervencí pozastavila program odprodeje části výnosů z devizových rezerv. Během několika hodin od oznámení kurz koruny posílil pod 25 korun za euro.

ČNB v této souvislosti upozornila, že má k dispozici velké devizové rezervy, a to i v mezinárodním srovnání. „Bližší informace k prováděným operacím na trhu nebude ČNB sdělovat,“ uvedla centrální banka. Obecně slabší kurz koruny zdražuje v korunách dovážené zboží, tím přispívá k inflaci. Jak dříve upozornil portál Finance.cz, centrální banka může korunu posílit tím, že domácí měnu nakupuje na devizovém trhu, a naopak prodává své rezervy cizích měn.

Nahrávám video

Koruna vůči hlavním světovým měnám oslabuje několik dní. Důvodem jsou mimo jiné informace o jmenování Aleše Michla guvernérem ČNB. Michl je odpůrcem současného cyklu zvyšování úrokových sazeb. Česká měna se těsně po oznámení intervencí obchodovala za zhruba 25,40 koruny za euro, o několik desítek minut později kurz posílil na 25,16 koruny za euro. Kolem 14:30 se obchodovala za 24,94 koruny za euro. K 17:00 se česká měna dostala na kurz 24,98 koruny za euro. K americké měně stagnovala na 23,98 koruny za jeden dolar. Ještě v úterý večer byl kurz zhruba 25 korun za euro a před týdnem se česká měna obchodovala kolem 24,60 koruny za euro.

Bývalý guvernér centrální banky a nynější předseda dozorčí rady ČSOB Zdeněk Tůma se aktuálnímu zásahu ČNB nediví. „Dalo se očekávat, že jakmile koruna trochu oslabí, ČNB zasáhne. Podobně jako zasáhla před dvěma měsíci při invazi Ruska na Ukrajinu. Byla jenom otázka, co bude pro Českou národní banku práh bolesti,“ poznamenal. Že reagovala již při nižším kurzu než po začátku války na Ukrajině, si Tůma vysvětluje tím, že je velká inflace, a tak centrální banka nemůže dovolit koruně příliš oslabit. Ekonom České spořitelny Petr Zahradník vnímá při nynější inflaci, že ČNB dokonce „má povinnost nějakým způsobem reagovat“.

Zahradník ale také v Byznysu ČT24 zdůraznil, že centrální banka musí zasahovat velmi uváženě. „Od roku 1997 se česká koruna pohybuje v režimu volně plovoucího kurzu s referenční měnou tehdy markou, respektive v současné době eurem. V tomto systému mají být devizové intervence činěny výjimečně, nesystematicky a pouze v případě, existuje-li k tomu fundamentální důvod typu nějakého šoku nebo odklonu od makroekonomických fundamentů,“ zdůraznil.

Ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček ovšem míní, že je Česko beztak již na cestě, kdy se nevyhne inflaci, která potrvá dlouho. „Jsme v situaci, kdy se mění inflační očekávání lidí. Uzavírají se smlouvy s inflačními doložkami, každý je nastaven na to, že se bude zdražovat. Stalo se to étosem naší doby. Tím, jak se přizpůsobujeme inflaci, nikdo nechce mít černého Petra. Jak zdražují firmy kolem něj, tak zdraží i další firma, která by nemusela,“ řekl v Událostech, komentářích. Situaci podle něj nepůjde vyřešit v nejbližších měsících.

„Zdá se, že trhy nepřijaly jmenování Aleše Michla úplně příznivě, především vzhledem k tomu, že směřování finanční politiky pod jeho vedením bude zřejmě v diametrálním rozporu s vedením Jiřího Rusnoka. Vzhledem k blížící se většinové personální změně bankovní rady byla hrozba dalšího oslabení koruny velmi silná, a proto ČNB přistoupila k odprodeji devizových rezerv,“ komentoval aktuální vývoj analytik Purple Trading Jaroslav Tupý.

Podle hlavního ekonoma Citibank Jaromíra Šindele kurz vysoko nad 25 korunami za euro přispívá k inflaci, proto se nedomnívá, že by centrální bance vyhovoval. „Určitě byla spokojenější s kurzem 24,60. To je skutečně významný rozdíl,“ podotkl. Také ekonom České spořitelny Michal Skořepa míní, že zdůvodnění intervencí „bylo mnohem blíž standardní měnové politice, kdy se řekne, slabá koruna se nám nelíbí, protože oslabuje naše úsilí o snížení inflace“.

Jak uvádějí podnikatelé, náklady jsou dost vysoké i bez oslabování koruny. „Je to u všeho. Je to u vína, je to u energií, je to u dopravy z Itálie,“ shrnula Michaela Kašková, která jako jednatelka reprezentuje společnost prodávající potraviny z dovozu.

Nahrávám video

ČNB intervenovala na devizovém trhu proti oslabování koruny již na počátku března. Tehdy koruna oslabovala mimo jiné kvůli vypuknutí války na Ukrajině. Předtím naposledy centrální banka intervenovala na devizovém trhu v rámci kurzového závazku v letech 2013 až 2017. Tehdy ovšem působila na trhu proti posilování koruny, a kurz tak držela kolem 27 korun za euro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 36 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled