Aleš Michl se stal novým guvernérem České národní banky, přičemž od prosince 2018 působil jako člen její bankovní rady. Výrazný ekonom a absolvent VŠE je považován za odpůrce zvyšování úrokových sazeb. Loni v srpnu, kdy bankovní rada opětovně zvýšila úrokové sazby, hlasoval pro jejich ponechání beze změny.
Michl vystudoval Fakultu financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Promoval v 2002, v roce 2020 zde získal i titul Ph.D. v oboru finance. V roce 2005 absolvoval vzdělávací program Teorie her a psychologie rozhodování na letní univerzitě London School of Economics and Political Science, v roce 2009 prošel kurzem řízení investičního portfolia na Wharton ve Filadelfii.
Kariéru začal již během studií jako ekonomický novinář, mimo jiné psal pro Hospodářské noviny. Je autorem řady článků publikovaných v denících a časopisech, jak odborných, tak i populárních, napsal knihy MICHLiq - průvodce ekonomií a investicemi a Jestřábi a holubice.
Externí poradce Andreje Babiše
Pracoval i jako ekonomický poradce místopředsedy vlády pro ekonomiku Martina Jahna. V letech 2006 až 2015 byl ekonomem a investičním stratégem Raiffeisenbank. V této době byl Hospodářskými novinami třikrát vyhlášen analytikem/ekonomem roku.
V letech 2014 až 2018 působil rovněž jako externí ekonomický poradce ministerstva financí a později i předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) se specializací na makroekonomickou analýzu a stabilizaci státního dluhu.
V roce 2016 založil společnost s ručením omezeným Michl Fund Management, která se následně stala spoluzakladatelem akciové společnosti Robot Asset Management SICAV vykonávající činnost investičního fondu kvalifikovaných investorů s podfondem Quant. Kvůli následné funkci v bankovní radě ČNB firmu vložil do svěřenského fondu a podle svých slov už na ni nemá vliv.
On-line deník Aktuálně.cz ale ve středu upozornil na to, že podle některých odborníků Michl jako zakladatel svěřenského fondu vliv na fungování stále mít může. Michl ale odmítá, že by byl ve střetu zájmů.
Odpůrce zvyšování úrokových sazeb
V souvislosti s členstvím v bankovní radě bylo Michlovo jméno zmiňováno již v roce 2016, kdy z rady přecházel na místo guvernéra ČNB Jiří Rusnok a zároveň končil mandát jinému členovi rady.
Před nástupem do bankovní rady ČNB někteří analytici spekulovali, že by se Michl mohl zařadit k takzvaným jestřábům, tedy těm centrálním bankéřům, kteří jsou zastánci zvyšování úrokových sazeb, pokud to ekonomický vývoj dovoluje. V minulosti se Michl často vyjadřoval ve prospěch silnější koruny a kritizoval devizové intervence ČNB.
Jako člen bankovní rady byl však proti zvyšování úrokových sazeb. Například v květnu 2020, kdy rada snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta, hlasoval pro snížení základní úrokové sazby jen o 0,5 procentního bodu. Podle médií stejně jako další člen rady Oldřich Dědek zastává názor, že růst sazeb současnou inflaci neovlivní a poškodí to export a ekonomiku.
Michl, kterému je nyní 44 let, nastoupí do funkce guvernéra ČNB jako druhý nejstarší, více let bylo v době uvedení do čela centrální banky jen končícímu guvernérovi Jiřímu Rusnokovi (55 let). Jako nejmladší se stal šéfem ČNB Zdeněk Tůma (40 let), Josefu Tošovskému a Miroslavu Singerovi pak bylo při usednutí do guvernérského křesla 42 let.
