Rada ČNB

Česko se potýká s prudkým zdražováním, další růst inflace se Česká centrální banka (ČNB) pokouší krotit zvyšováním úrokových sazeb. I když jde o nepříjemné opatření pro obyvatele i firmy, v dlouhodobém měřítku by mělo zabránit dalšímu růstu cen, věří bývalý viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký. Je to právě nezávislá centrální banka, která musí přijímat nepopulární rozhodnutí, jež si do volebního programu nikdo nenapíše, členové rady musí mít odvahu taková opatření přijímat, řekl v Událostech, komentářích.

Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, vystoupala by nyní inflace podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně na dvacet až pětadvacet procent a kurz koruny by byl třicet korun za euro. Rusnok to řekl během Diskuzního fóra ČNB na Univerzitě Hradec Králové.

Aleš Michl se stal novým guvernérem České národní banky, přičemž od prosince 2018 působil jako člen její bankovní rady. Výrazný ekonom a absolvent VŠE je považován za odpůrce zvyšování úrokových sazeb. Loni v srpnu, kdy bankovní rada opětovně zvýšila úrokové sazby, hlasoval pro jejich ponechání beze změny.

Bankovní rada České národní banky výrazně zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Tempo dalšího růstu úrokových sazeb ČNB bude podmíněno budoucím vývojem a vyzněním nové listopadové prognózy ČNB, uvedl guvernér Jiří Rusnok.

Podle většiny členů Bankovní rady České národní banky (ČNB) současný vývoj pandemie naznačuje ve srovnání s aktuální prognózou delší útlum ekonomiky, což by mohlo vést k pomalejší a delší normalizaci měnové politiky, tedy zvyšování úrokových sazeb. Podle většiny členů rady je větším rizikem zvýšit sazby předčasně než opožděně. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve středu 24. března.