Česko se potýká s prudkým zdražováním, další růst inflace se Česká centrální banka (ČNB) pokouší krotit zvyšováním úrokových sazeb. I když jde o nepříjemné opatření pro obyvatele i firmy, v dlouhodobém měřítku by mělo zabránit dalšímu růstu cen, věří bývalý viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký. Je to právě nezávislá centrální banka, která musí přijímat nepopulární rozhodnutí, jež si do volebního programu nikdo nenapíše, členové rady musí mít odvahu taková opatření přijímat, řekl v Událostech, komentářích.
Bývalé vedení České národní banky kritizoval prezident Miloš Zeman. Podle něj byla politika centrálních bankéřů pod guvernérem Jiřím Rusnokem neúspěšná a jejím důsledkem je 16procentní inflace. Od nového guvernéra Aleše Michla čeká stabilizaci úrokové sazby. Ta je po posledním červnovém zvýšení na sedmi procentech.
„Těžko se mi na to reaguje (…) Vyjádření pana prezidenta se mi zdálo ostré,“ uvedl k Zemanovu výroku bývalý viceguvernér Nidetzký. V současné době i další centrální banky přestaly považovat inflaci za přechodnou a zakročily proti ní zvyšováním úrokových sazeb, upozornil.
Zvýšení nezaměstnanosti si do volebního programu nikdo nenapíše
Připomněl, že v Česku neexistuje žádná jiná instituce, která by pečovala o cenovou stabilitu. „Já vím, že je to pro obyvatele nepříjemné, pro firmy je to nepříjemné. Ale právě proto existuje nezávislá centrální banka, která musí dělat tyto nepopulární kroky,“ zdůraznil.
Zda výběrem nových členů bankovní rady nastávají nové časy, říct nedokáže. „Výběr členů rady je vždy hlučná záležitost a hlučnější o to, když se vybírá pozice guvernéra. To je přirozené,“ míní. Nemá podle něj jít o „ornitologický výběr mezi holubicemi a jestřáby“, ale o zvolení ekonomických expertů prezidentem, kteří poté nezávisle, na základě svých zkušeností, rozhodují o nastavení nástrojů měnové politiky.
„Nedokážu si představit volební program, kam by si někdo napsal, že ochladí ekonomiku, zvýší nezaměstnanost a s tím se vyhrají volby. Proto je důležitá nezávislost centrální banky. Lidé, kteří jsou ve vedení centrální banky, musí mít odvahu přijímat nepopulární opatření,“ podotkl.
Nová rada by podle něj mohla vyslat jasný signál o směřování měnové politiky po zasedání 4. srpna.
Inflace v Česku je podle Nidetzkého složena asi z poloviny z nákladové inflace způsobené zvyšováním cen surovin a energií, z jedné třetiny z poptávkové inflace způsobené nízkou nezaměstnaností a tlakem na růst mezd. Zbytek podle něj tvoří specifické faktory. „Já je přičítám odkotvenosti inflačních očekávání, kdy například firmy z důvodu nejistoty a vysoké poptávky propisují mnohem vyšší ceny na výstupu,“ uvažuje.
V současné situaci podle něj ale nemá smysl zabývat se podílem mezi poptávkovou a nákladovou inflací. „V České republice máme inflaci 16 procent. Přirovnávám to k situaci, že spadneme do vody a (…) teď je potřeba plavat. Reagovat měnovou politikou,“ vysvětloval bývalý viceguvernér. Pokud by ČNB nezvýšila úrokové sazby, dosáhla by podle analýz v Česku inflace 24 procent a koruna by vůči euru oslabila na 28,50, upozornil.
Pokles inflace očekává Nidetzký v druhé polovině roku
Stagflace, tedy poklesu ekonomické aktivity, ale pokračujícího růstu cen, se v Česku příliš neobává. Tento jev, se kterým dlouhodobě zápolí například Japonsko, provází většinou vysoká nezaměstnanost, což tuzemsko netrápí. Zvyšování úrokových sazeb ale vždy provází pokles ekonomické aktivity, a je tak vždy do jisté míry rizikové. „Důležité je dělat kroky, které nestrhnou ekonomiku do dlouhodobé recese,“ osvětlil Nidetzký.
V Česku podle něj ale může dojít k recesi, definované jako mezikvartální propad HDP po dvě období. Krátká recese by podle něj neměla „žádné fatální dopady“. Způsobena by podle něj mohla být například pozastavením dodávek zemního plynu z Ruska.
Inflace podle někdejšího viceguvernéra ČNB začne klesat v druhém pololetí. „Mám jen obavu, že s klesající inflací se objeví jiná důležitá témata. Otázka, kdy bude líp, se mi tak těžko odpovídá,“ uzavřel.
