V bankovní radě ČNB nově usednou Zamrazilová, Kubelková a Frait. Jmenoval je prezident

Nahrávám video
Jmenování nových členů rady ČNB
Zdroj: ČT24

Od poloviny roku usednou do bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Ve středu odpoledne je jmenoval prezident republiky Miloš Zeman. Zamrazilová bude také viceguvernérkou – v této funkci bude první ženou. Ze tří dosavadních členů, kterým končí mandát, tedy nezůstane v bankovní radě ČNB žádný.

V bankovní radě ČNB končí mandát dosavadnímu guvernérovi Jiřímu Rusnokovi, který má za sebou již dvě období a nemůže pokračovat. Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký mohli ještě zůstat na druhé období, Zeman ale jmenoval novými členy rady Evu Zamrazilovou, Karinu Kubelkovou a Jana Fraita. Poprvé v historii tak v radě ČNB zasednou dvě ženy najednou. Nidetzký byl i viceguvernérem, tuto funkci převezme od 1. července Zamrazilová.

Není jasné, zda po jmenování nových členů rady – kterému předcházelo jmenování Aleše Michla guvernérem – bude následovat radikální změna smýšlení bankovní rady jako celku. Jak připomněly Hospodářské noviny, které uvedly jména nových členů rady jako první, zejména Frait se na současné politice centrální banky podílel, připravoval pro bankovní radu podklady a lze očekávat, že bude smýšlet podobně jako dosavadní radní většina.

I budoucí viceguvernérka Zamrazilová, která po jmenování vystoupila s krátkým proslovem, dala najevo, že by nová rada měla navázat na práci té současné. „Doufám, že bankovní rada v novém složení bude zárukou kontinuity a také důvěryhodnosti České národní banky,“ konstatovala.

Nynější rada podle ní „včas rozeznala povahu inflace a začala s ní bojovat“. Zvyšování úrokových sazeb považuje za nezbytné, očekává však, že se již brzy začne projevovat zpomalováním inflace. „Dovoluji si za nás všechny slíbit, že uděláme maximum pro dosažení toho, aby v České republice opět zavládla cenová stabilita,“ řekla.

„Jsem si vědom toho, že hlavním úkolem národní banky je boj proti inflaci,“ uvedl Miloš Zeman. Naznačil také, že od centrální banky s obměněným vedením očekává, že bude opatrná v případném dalším zvyšování úrokových sazeb. „Domnívám se, že vedle úrokových sazeb má ČNB k dispozici i další nástroje při boji proti inflaci, které ne zcela byly využívány. Mám na mysli kurzové operace, respektive operace s devizovými rezervami i operace další,“ řekl prezident po jmenováních nových členů rady. Končícím členům při té příležitosti poděkoval a novým popřál úspěch „a také trochu toho štěstí“.

Nahrávám video
Události: Prezident Zeman jmenoval nové členy rady ČNB
Zdroj: ČT24

Fiala je s novou radou spokojen

Premiér Petr Fiala (ODS) pokládá tři nové členy bankovní rady za zkušené odborníky. To považuje za zásadní pro krocení inflace. „Oceňuji jmenování těchto tří nových členů bankovní rady. Jde o zkušené odborníky. S Evou Zamrazilovou a Karinou Kubelkovou jsem měl možnost osobně spolupracovat a mohu potvrdit, že se jedná o rozumnou volbu pro nadcházející nelehké období,“ uvedl.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na Twitteru sdělil, že je pro něj důležitá kontinuita a předvídatelné jednání ČNB. „Věřím, že odborná erudice nových členů bankovní rady přispěje k tomu, aby ČNB splnila svůj základní úkol pečovat o cenovou stabilitu a snížit vysokou inflaci,“ napsal. Ještě před jmenováním nových členů řekl, že udělá vše pro to, aby spolupráce mezi ČNB, vládou a ministerstvem byla profesionální a účinná v boji proti inflaci.

Výběr ocenila i předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová. „Na mě to působí tak, že jsou to erudovaní, vzdělaní, zkušení lidé. Myslím si, že by mohli velmi vhodně doplnit pana guvernéra Michla,“ reagovala.

Místopředsedu sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) překvapilo, že Zeman neprodloužil mandát Bendovi a Nidetzkému. „Na druhou stranu to znamená, že pan prezident ekonomiku a hospodářství země sleduje velmi bedlivě,“ okomentoval.

Nahrávám video
90’ ČT24 – Personální změny v moci prezidenta ČR
Zdroj: ČT24

Bývalý rektor Vysoké školy ekonomické Richard Hindls míní, že z nového složení bankovní rady nelze ještě předjímat, jak bude orgán v budoucnu rozhodovat. Domnívá se, že až bude moci obměněná rada cokoli učinit, může být makroekonomická situace úplně jiná než nyní. Noví radní i nový guvernér, byť je prezident Miloš Zeman jmenuje již na jaře, nastoupí do funkcí až v polovině roku, a rada se potom sejde až v srpnu. Nejbližší její zasedání se uskuteční v červnu ještě ve starém složení.

Michl už při svém jmenování naznačil, že chce být se zvyšováním úrokových sazeb opatrnější než jeho předchůdce.

„To srpnové bude reagovat na úplně jinou situaci. Stále se bavíme o inflaci, která je 15 procent, ale myslím si, že v srpnu, v září může být situace úplně jiná. Bankovní rada je velmi pohyblivý orgán a musí reagovat především odborně. Teď bych si netroufl říct, jestli se zásadně změní její chování,“ řekl Hindls v rozhovoru pro ČT.

Nezávislost na politické scéně

Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher v Událostech, komentářích ohledně nových členů bankovní rady nechtěl dávat hodnotící soud, podle předsedy sněmovního podvýboru pro bankovnictví Michaela Kohajdy (KDU-ČSL) dnešní doba „potřebuje více jestřábů, všichni tři jsou ale spíše holubicemi“. Takzvaný holubičí postoj je v měnové politice proti zvyšování úrokových sazeb.

Ekonomka Jana Matesová ve stejném pořadu sdělila, že ČNB má být nezávislá na vládě a na politice. Dva nové členy prý velmi dobře zná desítky let, všichni tři jsou prý velice analyticky založení. „Paní Zamrazilová neudělá rozhodnutí bez toho, aby ho měla dostatečně číselně analyticky podložené, čísla ověřená a rozuměla, co za těmi čísly je,“ uvedla.

Nahrávám video
Události, komentáře: Co čekat od nového složení bankovní rady ČNB?
Zdroj: ČT24

Česká měna po jmenování nových členů bankovní rady ve středu přechodně posílila pod 24,60 koruny za euro. Později odpoledne o část zisků přišla a uzavřela s kurzem 24,65 koruny za euro. I tak byla o desetník silnější než v úterý v podvečer. K dolaru si česká měna polepšila o 15 haléřů na 22,97 koruny za americký dolar, což je její nejlepší závěr za poslední týden. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online.

K hlavnímu poslání centrální banky patří péče o měnu, tedy korigování inflace a úpravy úrokových sazeb. Kromě toho dohlíží na finanční instituce a má i roli emisní banky  – vydává bankovky a mince.

Eva Zamrazilová ani Jan Frait nebudou v bankovní radě úplnými nováčky, zasedali v ní již v minulosti, oba po jedno šestileté funkční období. Fraita do ní jmenoval Václav Havel v roce 2000, Zamrazilovou Václav Klaus o osm let později. V současnosti je Eva Zamrazilová předsedkyní Národní rozpočtové rady a Jan Frait řídí sekci finanční stability ČNB. Karina Kubelková pracuje jako hlavní analytička Hospodářské komory.

Významná česká ekonomka Eva Zamrazilová v posledních dvou desetiletích předsedala Národní rozpočtové radě, byla hlavní ekonomkou České bankovní asociace nebo členkou bankovní rady České národní banky, do které se po osmileté pauze opět vrací v roce 2022.

Vystudovala na pražské VŠE, kde dodnes také přednáší a působila i v Ústavu prognózování VŠE. Vzdělání si rozšířila i při zahraničních stážích. Pracovala kromě VŠE i v dalších státních institucích – Ekonomickém ústavu Akademie věd a Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí – a mezi lety 1994 a 2008 v Komerční bance.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová
Zdroj: Ondřej Deml/ČTK

Absolvent Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Jan Frait se po vystudování ekonomie na této škole věnoval akademické kariéře, na Ekonomické fakultě se koncem 90. let stal proděkanem. V roce 2000 si jej ale vybral prezident Václav Havel do bankovní rady ČNB. Po šestiletém působení v bankovní radě v centrální bance zůstal zprvu jako poradce, později jako ředitel sekce finanční stability.

Jan Frait
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Do bankovní rady České národní banky jmenoval prezident v roce 2022 Karinu Kubelkovou. Ta do té doby byla hlavní analytičkou Hospodářské komory. Je absolventkou Vysoké školy ekonomické v Praze, kde také přednáší. Další vzdělání získala na stážích na zahraničních univerzitách. Odborně se věnuje aplikované hospodářské politice, makroekonomickému prognózování a ekonomické analýze.

Kromě práce v Hospodářské komoře a pedagogické činnosti na VŠE se Kubelková stala členkou poradního týmu premiéra Petra Fialy (ODS). V letech 2010 až 2014 působila jako ekonomická analytička na úřadu vlády, od roku 2014 zpracovává ekonomické analýzy pro Kancelář prezidenta republiky.

Karina Kubelková
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo průmyslu oznámí kroky k dalšímu provozu stávajících bloků v Dukovanech

Ministerstvo průmyslu a obchodu představí informace k dalšímu provozu stávajících jaderných bloků v Dukovanech. Bloky zprovozněné v 80. letech minulého století mají nyní povolení k provozu do roku 2035, podle úřadu je však možné je provozovat mnohem déle. Měly by se stát doplňkem nových bloků.
před 2 hhodinami

Průměrná sazba hypoték je podle Hypoindexu nejvýše od roku 2024

Průměrná sazba hypoték počátkem dubna výrazně meziměsíčně stoupla o 0,29 bodu na 5,18 procenta, reagovala na dopady konfliktu na Blízkém východě. Je tak nejvýše od prosince 2024. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě nabídkových sazeb na začátku každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro osmdesát procent hodnoty nemovitosti.
před 7 hhodinami

Ministerstvo financí pro čtvrtek mírně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny paliv ve čtvrtek oproti středě mírně klesnou, rozhodlo ministerstvo financí. Litr nafty bude nejvýše za 49,40 koruny, benzinu za 43,05 koruny. Současný limit je 49,59 koruny za litr nafty a 43,15 koruny za litr benzinu. To je o více než korunu výše, než činily průměrné ceny paliv na začátku tohoto týdne. Čerpací stanice se zavedení stropu přizpůsobují. Platí rovněž limit na marže obchodníků s palivy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vládní opatření proti cenám paliv jsou drahá a neefektivní, myslí si Kalousek

Nárůst cen kvůli konfliktu na Blízkém východě teprve začíná, domnívá se bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Víc než energie a paliva ho však trápí cena hnojiv, která podle něj ovlivní začínající jarní práce. Proto očekává, že kvůli aktuální krizi budou potraviny za rok dražší. Kalousek byl hostem pořadu Interview ČT24, moderovaném Jiřím Václavkem, kde se vyjádřil také k možné konsolidaci státního rozpočtu a sporu prezidenta s vládou ohledně zastupování na summitu NATO.
před 11 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Systém důchodového pojištění by letos podle ministerstva měl skončit v plusu

Systém penzí ke konci února vykázal schodek necelých šesti miliard korun, což je nejnižší deficit za posledních pět let. Ministerstvo práce a sociálních věcí po mnoha ztrátových letech očekává, že na konci letošního roku by měl systém skončit v plusu. Na příčinách příznivého trendu se ale zástupci nové a minulé vlády neshodnou.
7. 4. 2026

Ministerstvo určilo maximální ceny paliv

Ministerstvo financí v úterý poprvé zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na následující den, tedy na středu. Lidé za benzin zaplatí maximálně 43,15 koruny za litr s DPH, v případě nafty určil resort maximální cenu 49,59 koruny za litr s DPH. Jde o součást balíčku opatření, o kterých minulý týden rozhodla vláda kvůli vysokým cenám paliv. Unie nezávislých petrolejářů ovšem tvrdí, že cenový strop byl vypočítán špatně.
7. 4. 2026Aktualizováno7. 4. 2026

Ceny ropy se s blížícím se Trumpovým ultimátem pro Írán během dne zvyšovaly

Ceny ropy v úterý pokračovaly v růstu. Trh sleduje, jak se blíží termín stanovený prezidentem USA Donaldem Trumpem, aby Írán znovu otevřel Hormuzský průliv. Washington varoval, že pokud Teherán do stanovené lhůty nepřistoupí na dohodu, může čelit útokům na důležitou infrastrukturu včetně mostů a elektráren. Hormuzským průlivem běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.
7. 4. 2026Aktualizováno7. 4. 2026
Načítání...