Rada České národní banky (ČNB) zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu na pět procent, je nejvýš od roku 2001. Viceguvernér ČNB Marek Mora ve vysílání speciálu Byznysu ČT24 řekl, že není žádný strop toho, kam až mohou úrokové sazby růst. To ale odmítl ekonom Tomáš Havránek, podle kterého by růst sazeb nad sedmiprocentní hranici česká ekonomika zkrátka neunesla.
Podle Mory se případné další zvyšování základní úrokové sazby bude odvíjet od nové prognózy, kterou ČNB dostane na začátku května. „Uvidíme, jak se situace bude vyvíjet, žádný strop pro nás není. Ani pro mě osobně,“ tvrdí Mora.
Centrální banka podle něj musí v první řadě zvládnout svůj hlavní úkol a dostat inflaci pod kontrolu. Ta podle něj teď „bohužel ujíždí trošku pod rukama“ a je vyšší než experti z ČNB předpokládali. „A to musíme prostě zlomit,“ míní viceguvernér centrální banky.
Mora: S válečným vývojem měnová politika počítat nemohla
Připomněl, že zpravidla kroky ČNB nejúčinněji působí po zhruba roce až osmnácti měsících, což znamená, že je nyní třeba počkat minimálně do druhého pololetí letošního roku nebo na přelom let 2022 a 2023. První rozhodnutí totiž ČNB podle Mory udělala loni v červnu, kdy se Česko ještě potýkalo s pandemií covidu-19.
„Byli jsme si vědomi toho, že inflační tlaky přijdou, bohužel ale jejich skladba a síla je zkrátka větší, než jsme čekali. A s nejposlednějším válečným vývojem na Ukrajině měnová politika počítat nemohla,“ upozorňuje.
Je podle něj důležité uvědomit si, že ČNB v současnosti rozhoduje o situaci, o níž si myslí, že bude za rok až osmnáct měsíců, což je dle Mory v aktuální situaci téměř nemožné. Přesto si myslí, že ve zmíněném časovém horizontu bude inflace výrazně nižší než dnes. Uznává, že její současná vysoká hladina tvrdě zasáhne nejen domácnosti s nízkými, ale i se středními příjmy.
Ekonom Tomáš Havránek, který v minulosti působil i jako poradce viceguvernéra a bankovní rady ČNB, ve vysílání ČT24 centrální bance za aktuální kroky poděkoval, zároveň připomněl, že když byla naposledy inflace vysoká podobně jako dnes, byla úroková sazba výrazně vyšší. „To byl rok 1998, tuším, a tehdy byly sazby 15 procent, čili o deset procentních bodů vyšší,“ zavzpomínal Havránek, který působí i na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Podle ekonoma nelze úroky zvyšovat donekonečna
Podle něj ovšem dnes nejde zvednout úrokovou sazbu nad hodnotu inflace jako na konci minulého století. „Při objemu dluhů v ekonomice a při zadlužení státu by to vlastně znamenalo potíže s financováním státního dluhu, možná i státní bankrot,“ domnívá se Havránek. Další možností je podle něj posílit korunu, což by například rychle zlevnilo dovážené zboží a snížilo inflaci.
Podle ekonoma rozhodně není pravda, že by bylo možné úrokovou sazbu zvyšovat donekonečna. „Limit je někde kolem sedmi procentních bodů, protože vyšší sazby by naše ekonomika nevydržela z hlediska dluhů států, firem, domácností. To je to, proč musíme sáhnout k posilování koruny,“ konstatuje Havránek. To se navíc dle něj projeví v podstatě okamžitě, kdežto úpravy úrokových sazeb až se zpožděním.
Nejisté predikce
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) v pořadu Události, komentáře uvedl, že kroky ČNB se daly předpokládat. Otázky však podle něj vyvolávají úvěrové ukazatele, které podle něj budou mít negativní dopad pro lidi na trhu s hypotékami.
„Byla to věc, které jsme já spolu s ODS bránili,“ zmínil Munzar s tím, že se kompetence o určování dostupnosti bydlení tímto přesouvají právě na centrální banku. „To je podle mě negativní zpráva pro mladé lidi,“ řekl Munzar.
S tím souhlasí i další místopředseda výboru Patrik Nacher (za ANO). Podle něj jde o šílenou kombinaci. „Kombinace, kdy se zvýší úroková sazba, zpřísní se akontace z deseti procent na dvacet a zavedou ty poměry, které můžete dát do hypotéky ve vztahu k vaším příjmům a ve vztahu k celkovému zadlužení krát počet roků, v tu chvíli na to celá řada mladých lidí nedosáhne,“ vysvětlil.
Podle něj stačilo pouze doporučení centrální banky, protože české banky jsou konzervativní. „Je zbytečné, aby to bylo povinné,“ řekl.
Podle bývalého viceguvernéra Evropské investiční banky a exministra financí Ivana Pilipa by však ani nižší úrokové sazby situaci s hypotékami nevyřešily. „Lepší hypotéka to neřeší. Je nutné, aby se rozjela výstavba a aby se změnil pohled na bydlení,“ řekl Pilip. Připomněl rovněž vysoké úrovně inflace a úrokové sazby ČNB v devadesátých letech. „V krizových situacích banky často reagují razantním nárůstem úroků a není divu, že v této situaci banka k takovému kroku přistoupila,“ dodal Pilip.
Munzar zmínil, že konkrétní predikce budoucnosti české ekonomiky jsou v tuto chvíli jako věštění z křišťálové koule. „Situace ekonomicky není jednoduchá. Nikdo pořádně neví,“ řekl s tím, že se Česko může připravit na delší inflaci, než se očekávalo na začátku roku. „Myslím, že ani ekonomický růst nebude takový, jak se předpokládal,“ dodal.
Podle Pilipa lze například očekávat, že nebude v příštím roce možné tolik zvyšovat mzdy. „Velmi pravděpodobně budou klesat mzdy reálné, což znamená, že růst mezd bude nižší než růst inflace a že celkový růst ekonomiky bude černá nula,“ míní. Vše však podle něj záleží na tom, jestli se podaří stabilizovat mezinárodní situaci.
