Inflace v únoru v meziročním srovnání přesáhla jedenáct procent. Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka, který byl hostem 90' ČT24, by mohla začít oslabovat ve druhém pololetí, českou společnost nicméně čeká pokles životní úrovně. Ruská válka proti Ukrajině navíc může zastavit růst evropských ekonomik.
Pokles životní úrovně zaznamenáme všichni, komentuje Rusnok inflaci. Válka nepomáhá
Guvernér ČNB Jiří Rusnok o inflaci a stavu české ekonomiky (zdroj: ČT24)
Meziroční růst cen se zvyšuje osmý měsíc v řadě a únorový výsledek s hodnotou 11,1 procenta (oproti 9,9 v lednu) je o 1,4 procentního bodu vyšší, než co očekávala prognóza České národní banky. Důvodem je růst cen energií, potravin a pohonných hmot, a protože se do únorové bilance ještě nepromítla ruská válka proti Ukrajině, analytici se shodují na tom, že inflace dál poroste – konflikt totiž tlačí na cenu plynu i pšenice.
„Odhaduji, že to je otázka jednoho dvou procentních bodů navíc,“ potvrzuje perspektivu vyšší inflace guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Vysoká bohužel zůstane po celé první pololetí a bude trochu vyšší, než jsme se slzou v oku na konci roku předpokládali, a bohužel zde s námi bude déle. Ve druhém pololetí bychom měli vidět citelný pokles těchto čísel.“
Nejvýrazněji v únoru vzrostly ceny pohonných hmot, meziročně jde o 31 %, vzestupný je i trend u plynu (28,3 %) a elektřiny (22,6 %). Zdražovaly i potraviny, ceny některých položek meziročně o desítky procent.
„V letošním roce všichni zaznamenáme snížení reálné životní úrovně. O tom není pochyb. Klesnou reálné mzdy a klesnou reálné příjmy,“ poznamenává šéf českých bankéřů. „Rána tady bude, ale není to nic fatálního a nic, co bychom v posledních třiceti letech nezažili.“
Sazby mohou spíš růst, než že by klesaly
Za vysokou inflací v Česku podle něj stojí hlavně to, že byla vyšší už před současnou vlnou, a to kvůli domácím faktorům: přehřívajícímu se trhu práce s převisem volných míst nad uchazeči, kvůli vysokému růstu mezd a „přepálenému trhu nemovitostí“. Ten se centrální banka snaží regulovat už od loňského roku, kdy opakovaně zvedala základní úrokovou sazbu. Příští zasedání bankovní rady proběhne na konci měsíce a podle Rusnoka se nedá vyloučit, že k mírnému zvýšení dojde i tentokrát.
„Jsme v určitém dilematu mezi rostoucími inflačními tlaky a tím, že vidíme, že konflikt bude mít jako jednu z vedlejších příčin, že evropské ekonomiky neporostou tak rychle a je otázka, jestli vůbec prostou. Mírné zvýšení sazeb bych nevyloučil,“ sdělil Rusnok a současně uvedl, že k jich snížení by mohlo dojít „někdy v průběhu příštího roku“. Do konce toho letošního „to rozhodně nebude“.
Obavy potravinářů
V případě potravin stojí za inflací podle prezidentky Potravinářské komory Dany Večeřové především růst cen energií v posledních měsících. „Už na podzim se kvůli krachu distributorů energií zvedly ceny energií až o 200 až 300 procent. Potravináři počítali, že zdražování skončí a že ceny energií začnou od dubna klesat,“ poznamenává Večeřová s tím, že k tomu ale nedošlo (debaty o odstavení Evropy od ruského plynu změnu trendu spíše odkládají).
„Nikdo neví, kdy se zvedání cen zastaví. Kdyby se obrovské náklady promítly do cen, výrobky jsou prakticky neprodejné. Pokud nám vláda nepomůže, například snížením spotřební daně na pohonné hmoty, může docházet ke zvýšení cen,“ konstatuje Večeřová, a nepřímo tak potvrzuje, že inflační trend by se v nejbližších týdnech měnit neměl.
„Všechny nás to postihne, ale není to konec světa,“ poznamenává k hodnotě inflace guvernér Rusnok. „Je to kumulace velice nepříjemných makroekonomických záležitostí a teď k tomu bohužel silně přispívá válečná záležitost, která nás dovedla do extrémní situace.“