Prezident Miloš Zeman ve středu dopoledne jmenoval novým guvernérem České národní banky (ČNB) Aleše Michla. Ten střídá Jiřího Rusnoka, kterému v červnu končí druhý mandát ve funkci a znovu kandidovat nemůže. Michl se funkce ujme od července.
Zeman jmenoval Aleše Michla novým guvernérem České národní banky
Události: Aleš Michl novým guvernérem ČNB (zdroj: ČT24)
Michl v krátkém projevu po jmenování mimo jiné řekl, že odhaduje, že dostat úroveň inflace ze současných 15 procent na procenta dvě potrvá přibližně dva roky. V létě nový guvernér ČNB plánuje navrhnout na svém prvním zasedání bankovní rady stabilitu úrokových sazeb. „Vyhodnotíme poté dopady dosavadní měnové politiky a další indikátory přicházející z ekonomiky a po určité době se rozhodneme, co dál, “dodal.
Prezident Miloš Zeman při jmenování zmínil, že si nepřeje opačný extrém oproti nynějšímu. „Nepřál bych si, aby došlo k opačnému extrému, to znamená k razantnímu poklesu úrokových sazeb,“ řekl.
Jmenování Aleše Michla guvernérem České národní banky (zdroj: ČT24)
Michl politikům vzkázal, že jednou z hlavních cest ke zpomalení inflace je snižování deficitu veřejných financí. „Protože menší míra zadlužování znamená i menší míru růstu peněz v oběhu, a to znamená i menší inflace v budoucnu,“ uvedl Michl.
I kvůli jeho postoji k měnové politice se nyní očekává, že na červnovém zasedání ještě pod taktovkou Jiřího Rusnoka bankovní rada rozhodne o dalším, razantním navýšení základní úrokové sazby.
Zeman předminulý týden řekl, že má čtyři kandidáty na guvernéra, ve svém výběru ale už má víceméně jasno. Média v této souvislosti uvedla, že v nejužším výběru byli vedle Michla nynější viceguvernéři ČNB Tomáš Nidetzký a Marek Mora, které navrhl prezidentovi Rusnok kvůli zachování kontinuity současné bankovní rady. Počátkem roku uvedla Česká televize, že podle jejích informací je Zemanovým kandidátem šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
S Nidetzkým a Morou jednal prezident na Hradě na konci dubna. S Michlem se Zeman setkal minulou středu, bližší informace ke schůzce Hrad nezveřejnil. Výsledek jednání nechtěl komentovat ani sám Michl.
Ten v minulosti mimo jiné působil v Raiffeisenbank a byl externím poradcem někdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Server Seznam Zprávy připomněl, že Michl a další člen bankovní rady Oldřich Dědek opakovaně jako jediní ze sedmičlenné bankovní rady hlasovali proti zvyšování úrokových sazeb.
Na konci června kromě Rusnoka končí šestiletý mandát viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému a členovi bankovní rady Vojtěchu Bendovi. Zeman může přitom Nidetzkému a Bendovi jejich mandát prodloužit, ale jmenovat místo nich i úplně nové členy rady. Zároveň musí jmenovat nového člena sedmičlenné rady za Rusnoka.
Michl kvůli jmenování guvernérem ČNB předčasně ukončil první šestiletý mandát jako člen rady, kterým je od prosince 2018. V ČNB tak bude do roku 2028. Bude od vzniku současné ČNB v roce 1993 jejím v pořadí pátým guvernérem. Jeho předchůdci byli Josef Tošovský, Zdeněk Tůma, Miroslav Singer a dosud úřadující Jiří Rusnok.
Obměna bankovní rady
Příští rok v únoru, těsně před koncem funkčního období prezidenta Zemana, vyprší ještě angažmá v bankovní radě viceguvernérovi Morovi a členovi rady Dědkovi. Ten na rozdíl od Mory již znovu jmenován být nemůže, protože členem bankovní rady již v minulosti jednou byl.
Naposledy bankovní rada zvýšila úrokové sazby minulý týden, a to o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba tak stoupla na 5,75 procenta. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
Pro všechna tato rozhodnutí od loňského září hlasovalo pět členů rady. Dva členové, Michl a Dědek, hlasovali pro sazby beze změny. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Michl a Dědek se ale domnívají, že zvyšování sazeb na současnou inflaci nezabere, poškodí export a ekonomiku.
Česká koruna v reakci na zveřejnění jména nového guvernéra ČNB prudce ztrácí. K euru překonala úroveň 25,23 korun, v bezprostřední reakci tak přišla o více než jedno procento. V úterý byl kurz 25 korun za euro. Podobně silným propadem si prochází také s americkým dolarem, řekl analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.
O něco nižší ztráty pak zaznamenává koruna podle něj k dalším středoevropským měnám. Michl podle Tylečka hlasoval proti všem osmizvýšením sazeb od června minulého roku. „Investoři se bojí, že centrální banka přestane být razantní v dalším růstu sazeb. Může je také znepokojovat Michlův netradiční pohled na realizaci měnové politiky, který v posledních letech několikrát prezentoval,“ dodal.