Proti zvýšení úrokových sazeb byl i budoucí guvernér centrální banky Michl

Členové bankovní rady se na zasedání minulý čtvrtek shodli, že struktura inflačních tlaků se kvůli válce na Ukrajině výrazně vychýlila, a to od domácích poptávkových tlaků k vnějším nabídkovým a nákladovým vlivům. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 5. května, který nyní centrální banka zveřejnila. Z něj dále vyplývá, že pro ponechání úrokových sazeb beze změny opět hlasovali členové bankovní rady Oldřich Dědek a Aleš Michl, kterého tento týden prezident Miloš Zeman jmenoval od července guvernérem ČNB.

Zbylých pět členů rady hlasovalo pro zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba stoupla na 5,75 procenta, tedy na nejvyšší hodnotu od roku 1999.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok a členové rady Vojtěch Benda a Tomáš Holub upozornili, že domácí poptávkové inflační vlivy zůstávají i nadále poměrně silné a samy od sebe rychle neodezní, stejně jako vnější nákladové tlaky.

Válka na Ukrajině jako zlom

Michl společně s Dědkem znovu zopakovali, že vypuknutí války na Ukrajině představuje strukturální zlom, který ještě více problematizuje politiku razantního zvyšování úrokových sazeb. „Nákladový charakter současné inflace, nově umocněný válečným konfliktem, bude i nadále znemožňovat její krocení prostřednictvím úrokových sazeb. Podle nich by bylo vhodnější ponechat úrokové sazby pár měsíců stabilní a vývoj dále vyhodnocovat,“ uvádí záznam.

Dědek na jednání vyjádřil názor, že agresivní měnová politika přispívá k odkotvování inflačních očekávání tím, jak inflace zrychluje navzdory razantnímu zvyšování úrokových sazeb. Rusnok v této souvislosti upozornil, že vyšší domácí inflaci proti evropskému průměru lze vysvětlit specifiky české ekonomiky.

Jako příklad uvedl dlouhodobě extrémně napjatý trh práce, velmi uvolněnou fiskální politiku či přehřátý trh nemovitostí. Zároveň připomněl, že od započetí cyklu zpřísňování měnové politiky ještě neuplynul ani rok. Úvahy, že není třeba v současné situaci zvyšovat úrokové sazby, proto vnímal jako rezignaci na mandát centrální banky v boji o cenovou stabilitu.

Dále v diskusi převažoval podle záznamu názor, že vysoká inflace se zatím nepřelévá do výrazného zrychlení nominálního mzdového růstu. Zároveň také ale v radě převažoval názor, že inflační očekávání domácností a podniků již vykazují jisté náznaky odkotvení, což se také promítá do vývoje inflace.

Vyšší úrokové sazby i za cenu útlumu ekonomiky

V této souvislosti viceguvernér Marek Mora a člen rady Tomáš Holub uvedli, že pokračování zvyšování úrokových sazeb k zajištění cenové stability je žádoucí i za cenu útlumu ekonomické aktivity. Podle nich je v aktuální situaci důležité si uvědomit a komunikovat, že cílem razantní reakce ČNB není ekonomiku poškodit, ale naopak ochránit před ještě horším vývojem. Michl uvedl, že jsou nyní potřeba zejména dvě protiinflační opatření – postupné snižování deficitu státního rozpočtu a zabránění indexaci mezd na inflaci.

Bankovní rada také opakovaně zmínila možné riziko zastavení dodávek ruské ropy a zemního plynu do Evropy. Podle Rusnoka by to mělo pro evropské ekonomiky dramatické důsledky a zároveň by to vyžadovalo úpravu současných modelů odhadu dalšího vývoje.

Do konce června prezident Miloš Zeman musí vybrat ještě tři nové členy bankovní rady. Může tak svými kroky poměr hlasování v bankovní radě podle dřívějšího vyjádření ekonomů obrátit.

Podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera na následujícím červnovém zasedání zvýší ČNB základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 6,5 procenta. „Před červencovou změnou ve složení bankovní rady nicméně nelze vyloučit i ještě výraznější zvýšení úrokových sazeb. Ve druhé polovině letošního roku pak čekáme jejich stabilitu,“ uvedl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Je jasné, kdo je agresor, řekl Pavel na shromáždění na podporu Ukrajiny

Tisíce lidí se sešly v centru Prahy, aby si připomněly třetí výročí od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Na akci, kterou na Staroměstské náměstí svolaly nevládní organizace, vystoupil i prezident Petr Pavel. „Je jednoznačné, kdo je agresorem, kdo porušil mezinárodní právo a kdo je obětí, na jejíž straně bychom měli stát,“ řekl. Shromáždění nazvané Společně za Ukrajinu se konalo zároveň i v Brně.
15:09Aktualizovánopřed 13 mminutami

Mařiče energií jsou „úchylné“, shodli se Drábová a Miko

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) navrhuje zakázat používání zařízení na maření přebytečné elektřiny. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a prezidentův poradce a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko (LES) se v Otázkách Václava Moravce shodli, že takové mařiče jsou absurdní a až „úchylné“. Smysluplnější by prý bylo budovat radši zařízení na uložení energie, tedy hlavně bateriová úložiště.
15:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Muži čím dál častěji berou do rukou pletací jehlice. Inspirují je i severské seriály

Mezi muži roste zájem o pletení. Vyplývá to z vyjádření oslovených lektorů pletacích kurzů a workshopů. Nárůst evidují v několika posledních letech. Muže k činnosti motivují severské seriály i sociální sítě. Oslovení pořadatelé kurzů potvrdili, že zájem o pletení vzrůstá i mezi ženami. Vzniká proto více pletařských klubů.
před 8 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci v Česku odvedli na daních desítky miliard

Česko vydalo na dávky a další pomoc uprchlíkům z Ukrajiny od začátku plnohodnotné ruské agrese do konce loňska 62,5 miliardy korun, na odvodech a části daní od nich vybralo 55,5 miliardy, vyplývá z dat ministerstva práce. Příjmy postupně rostou, poprvé převýšily výdaje ve třetím čtvrtletí roku 2023. Loni pak vybraná suma přesáhla poskytnutou podporu o osm miliard korun. Dosáhla 23,5 miliardy korun. Výdaje činily 15,5 miliardy.
před 9 hhodinami

První čápi se navzdory mrazům vrátili rekordně brzy

Do Česka se postupně vracejí první čápi bílí. Podle České společnosti ornitologické (ČSO) se tito ptáci od začátku února uhnízdili převážně na západě Čech. Další jedinci tohoto druhu by podle ornitologů mohli z teplých krajin přiletět v následujících týdnech. Jejich dřívější návrat ovlivňuje mimo jiné trend mírnějších zim. Někteří čápi z Česka dokonce neodlétají vůbec nebo se přizpůsobili klimatickým podmínkám a místo Afriky migrují na jih Evropy.
před 10 hhodinami

Důchodový účet zůstává v minusu, deficit se ale snižuje

Důchodový účet zůstává v hlubokém minusu. Vláda si loni musela na penze seniorů půjčit přes padesát miliard. I přesto jde o 22 miliard lepší výsledek než v roce předchozím. Podle kabinetu je postupné snižování i zásluhou opatření, která včetně zpomalení růstu penzí prosadila vládní většina. Opozice je vůči změnám kritická. Systém bude ztrátový i letos.
před 11 hhodinami

Špatné parkování je jedním z nejčastějších přestupků

Policie jen v centru Prahy loni evidovala téměř 170 tisíc případů špatného parkování. Řidiči často chybují u vyhrazených stání určených například pro invalidy, sanitky či nabíjení elektromobilů. Za neoprávněné parkování na vyhrazeném stání pro handicapované hrozí na místě pokuta až 3500 korun, ve správním řízení je to až deset tisíc. Za tento přestupek se navíc přičítají dva body. Strážníci můžou pokutovat i špatně zaparkované vozy v garážích nákupních center. Za stání na místě vyhrazeném pro elektromobily je pokuta až 1500 korun.
před 11 hhodinami

Pomoc hledá stále víc obětí násilí. Dle organizací chybí komplexní péče

Stali se obětí kriminality i domácího násilí, přesto se mnohdy těžko dostávají k rychlé a odborné pomoci. Stále více lidí hledá právní i psychologickou podporu na linkách pomoci. Podle organizací ale v Česku pořád chybí strategie komplexní péče o oběti.
před 12 hhodinami
Načítání...