Jiří Rusnok skončil v čele České národní banky. Novému guvernérovi Aleši Michlovi ji přenechal v situaci, kdy meziroční inflace podle statistického úřadu činila v květnu šestnáct procent, přesto si nemyslí, že by se jím vedená bankovní rada dopustila nějaké zásadní chyby. Hájí zvyšování sazeb jako hlavní protiinflační zbraň, odmítl, že by ji mohly nahradit masivní devizové zásahy. Ujistil však, že ČNB i tak ve prospěch koruny intervenuje. Jiří Rusnok byl v poslední večer svého guvernérského působení hostem Byznysu 24.
Pracovali jsme bez zásadních chyb, hodnotí Rusnok. Zvyšování sazeb hájí
Jiří Rusnok v Byznysu ČT24: „Odcházím ve složité situaci.“ (zdroj: ČT24)
Jiří Rusnok byl guvernérem České národní banky od roku 2016 a za „svých“ šest let zažil několik mimořádných, z některých ohledů bezprecedentních událostí. Když nastupoval, trval již tři roky takzvaný měnový závazek, při kterém centrální banka udržovala kurz koruny k euru poměrně nízko a snažila se tak udržet mírnou inflaci. V letech 2020 a 2021 se ČNB spolu s celou ekonomikou a celou společností vyrovnávala s pandemií covidu-19, respektive s opatřeními přijímanými ve snaze omezit šíření koronaviru. A po něm přišla inflace, k níž ještě přispěla ruská válka na Ukrajině.
Odcházející guvernér centrální banky věří, že tváří v tvář těmto historickým událostem jím vedená bankovní rada neselhala. „Neskromně si myslím, že bankovní rada pod mým vedením neudělala žádnou zásadní měnověpolitickou chybu. Myslím, že neudělala chybu ani v dalších agendách, které bance přísluší. Že jsme reagovali, jak centrální banka reagovat má, s péčí garanta cenové stability,“ řekl.
Kurzový závazek
Ke kurzovému závazku Rusnok přišel až za běhu. Někdejší bankovní rada Miroslava Singera zahájila intervence v roce 2013, Rusnok byl do rady jmenován až v roce následujícím a guvernérem se stal po dalších dvou letech. Kurzový závazek skončil o další rok později. I když dával prezident Miloš Zeman najevo, že se mu tato politika ČNB nelíbí, a naznačoval, že od Rusnoka coby guvernéra očekává její rychlé ukončení, ten zpětně měnový závazek hájí.
Připomněl, že v letech 2012 až 2013 se Česko jako jedna z mála zemí znovu propadlo do recese, zároveň se však celý svět dostával do deflačního vývoje. Alternativou podle něj mohly být záporné úrokové sazby, kterým se však tehdejší rada chtěla vyhnout.
„Když vezmu souhrnně efekt národohospodářský, tak ten byl veskrze pozitivní. Ekonomika začala i díky závazku rychle růst, začala produkovat nové hodnoty, které umožnily i růst životní úrovně. Myslím, že takzvaně negativní aspekty byly menší, byly převáženy pozitivy,“ zhodnotil Rusnok výsledky intervencí z let 2013 až 2017.
Úrokové sazby
Po tříletém ekonomicky docela příznivém období se z Číny rozšířil nový typ koronaviru, který si v celém světě vyžádal přes šest milionů lidských životů – jak uvádí Univerzita Johnse Hopkinse – a v Česku přes 40 tisíc životů. Zároveň vlády včetně té české zaváděly rozsáhlé restrikce, které omezovaly volný pohyb lidí, nařizovaly uzavírání prodejen či provozoven služeb, a na druhé straně vyplácely podnikatelům kompenzace.
ČNB tehdy snížila úrokové sazby na nulu. Jiří Rusnok podotkl, že zpočátku nebylo vůbec jasné, co covid-19 způsobí. „Makroekonomický globální šok vyvolaný v oblasti zdravotnické nikdo z nás nezažil, ani jsme o tom nečetli. Zpočátku epidemiologové nedokázali říct, jak vážný bude rozsah problému,“ podotkl.
Připustil, že v té době se také „jeho“ bankovní rada dopustila možná největšího svého omylu. Úrokové sazby podle něj zůstaly na dně příliš dlouho. „Měli jsme více naslouchat našim expertům, když nám říkali už na podzim 2020, že asi budeme muset brzy ze dna sazeb, kterých jsme znovu dosáhli, když přišel covid, zase stoupat nahoru, a možná dost rychle. Že je zaděláno na další inflační epizodu. Ale my jsme byli opatrní, protože byl stále covid. (…) Možná jsme měli začít se zvyšováním dříve,“ míní.
Neboť sotva se covidová situace uklidnila a vlády odvolaly zákazy, začaly růst ceny. Inflace byla leitmotivem posledních měsíců Rusnokova působení v guvernérské pozici a rozhodně ji neopouští v době, kdy by již byl problém vyřešen. Naopak, poslední údaje z května hovoří o meziročním šestnáctiprocentním růstu cen.
Centrální banka na něj zareagovala zvyšováním úrokových sazeb, které naplno začalo na sklonku loňského léta. Jiří Rusnok je přesvědčen, že úrokové sazby jsou hlavní zbraní, které proti inflaci má, a kritiku odmítá. Názor prezidenta Miloše Zemana, aby se pracovalo hlavně s devizovým kurzem a rezervami, považuje za nepoužitelný v podmínkách české ekonomiky, která je malá a má plovoucí kurz.
„Kdybychom chtěli mít poloviční inflaci jenom díky kurzu, tak bychom museli korunu posílit asi o 30, možná 40 procent. To by znamenalo vyprodat okamžitě veškeré devizové rezervy. A během měsíce dvou by se to stejně zhroutilo, protože pak už bychom neměli co prodávat. To není strategie, která by to sama vyřešila a udržitelným způsobem,“ poukázal Rusnok. Podotkl však, že ČNB devizové rezervy používá. Kurz koruny však jejich prostřednictvím zásadně neposiluje, pouze jej udržuje „na neškodící úrovni“.
Ministr i premiér
Jiří Rusnok s odchodem z postu guvernéra ČNB skončil ve své třetí zásadní roli. V minulosti dvakrát, respektive třikrát zasedal ve vládě. Poprvé ho do té své na post ministra financí nechal jmenovat Miloš Zeman v roce 2001, kdy ve funkci skončil Pavel Mertlík. Rusnok pokračoval i v následující Špidlově vládě, ale ve funkci ministra průmyslu a obchodu. Po několika měsících byl však odvolán a z vrcholné politiky se stáhl.
Vrátil se do ní v létě 2013, kdy jej Miloš Zeman – již coby prezident – jmenoval po pádu kabinetu Petra Nečase předsedou nové vlády. Ta nezískala důvěru Poslanecké sněmovny, přesto Zeman ponechal její členy ve funkci déle než půl roku. Měsíc poté, co ve Strakově akademii skončil, byl Rusnok jmenován členem bankovní rady ČNB.
V této funkci ale jeho vztah se Zemanem poněkud ochladl. Prezident sice při jmenování nového guvernéra Aleše Michla poznamenal, že kdyby mu to umožňoval zákon, rád by Rusnoka v čele ČNB ponechal, zároveň ale kritizoval zvyšování úrokových sazeb. Rusnok zase skončil v expertním týmu prezidenta republiky. K důvodům se ale nechce vyjadřovat.
Je ale přesvědčen, že si banka bez ohledu na osobní vztahy zachovává nezávislost na politicích. To považuje za nutné, „aby se nebála dělat nepopulární věci“. „Lidstvo si ověřilo v meziválečných letech, že když se nechá inflace v rukou politiků, tak oni nejsou schopni ji zkrotit, protože to není v souladu s politickým cyklem,“ podotkl končící guvernér ČNB.