Singer: Oslabení koruny přispělo ke zdravému růstu ekonomiky i vyšším platům

5 minut
Singer: Intervence přispěly ke zdravému růstu ekonomiky
Zdroj: ČT24

Devizové intervence, které před pěti lety ohlásila Česká národní banka, přispěly podle jejího tehdejšího guvernéra Miroslava Singera ke zdravému růstu ekonomiky včetně nárůstu mezd. A posílení ekonomiky jako takové kompenzovalo oslabení koruny. Singer to prohlásil v rozhovoru s Jakubem Železným pro Události, komentáře.

Před pěti lety přistoupila centrální banka k intervencím. Můžeme jim s odstupem vystavit účet?

Co se týče ekonomiky, účet je evidentní. Dopady přispěly k posílení toho, čemu se říká agregátní poptávka, přispěly k návratu ekonomiky z kurzu, který měl velká rizika v podobě dlouhé deflační periody, navýšení reálné hodnoty dluhu a naopak: přispěly k tomu, že ekonomika roste poměrně zdravě. Už dlouho jsem neslyšel, že by někdo popíral, že k posílení agregátní poptávky tím krokem došlo.

Zvedl jste při rozhodování o intervencích ruku pro? Z veřejných zdrojů to dohledatelné není, ale předpokládám to.

Ta otázka je v pořádku, ale svědčí o totální nepřipravenosti. Česká národní banka sdělí, jak kdo o intervencích hlasoval, příští rok. Až do této chvíle jsem předpokládal, že to ve všeobecném povědomí ekonomických redaktorů je.

Upřednostnili jste tehdy exportéry, lidem naopak zdražily dovolené a v dražším zboží z dovozu i vánoční nákupy. Jak to zpětně obhájíte?

Lidé utrácí na zahraniční trhy včetně dovolených asi 3,5 procenta svých příjmů. My jsme přispěli k tomu, že lidem docela výrazně stouply mzdy, stouply jim i v eurech, v celé ekonomice jsou mzdy už úplně jinde, skončil i kurzarbeit – a i k tomu náš krok přispěl. Jinými slovy, posílení ekonomiky jako takové víc než kompenzovalo oslabení koruny.

Mezi kritiky intervencí byli i dva prezidenti, dva ekonomové – pánové Zeman a Klaus. Na ekonomických tématech se obvykle neshodují, ale tady se shodli, že jste to neudělali správně. Miloš Zeman říkal, že podle něj bylo cílem intervencí oddálení přijetí eura.

Musím se přiznat, že to tvrzení je tak daleko od normální ekonomické debaty o intervencích, že k tomu žádný komentář dát nemůžu. Je to úplně mimo. Neumím k tomu nic říct. To je tak divná výtka, že s tím neumím nic udělat. 

Kritici se našli i mezi zastánci. Tvrdili, že intervence přišly buď pozdě, nebo měly skončit dříve. Nemohly právě ony přispět k tomu, čemu se říká přehřátí ekonomiky?

Česká ekonomika se nijak dramaticky nepřehřívá, pokud vůbec. Obecně ano, v nějaké významné nekorigovatelné míře, protože politika centrální banky vždycky koriguje kurz ekonomiky, ať už je přechlazená, nebo přehřátá. Od toho centrální banka používá své nástroje. V tuto chvíli zvyšuje úrokové míry.

Ale mnohokrát jsem říkal, že tento krok mohl přijít dříve, a kdyby měl skončit za kratší dobu, tak mohl být ještě lehce razantnější. Není to ale nic, co by bylo fatální. Politika centrální banky vždycky koriguje něco nečekaného ve vývoji, jinak by mohla být definovaná na deset let dopředu a všechno by probíhalo hladce – ale tak svět nikdy nevypadal a vypadat nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...