Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

28 minut
Expert Bříza: Putin chce jaderným strašením posílit mocenské postavení Ruska
Zdroj: ČT24

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.

Rusko chce rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku údajně na žádost tamního spřáteleného vládce, diktátora Alexandra Lukašenka. „Putin použil další stupeň v jaderné eskalaci,“ komentuje oznámení Bříza. Podle něj nemohl šéf Kremlu Vladimir Putin udělat nic jiného než strašit nukleárními zbraněmi ve chvíli, kdy se nedaří ruským konvenčním jednotkám dobýt Ukrajinu způsobem, jaký si představoval.

Bříza připomněl první krok v rámci ruského jaderného strašení, kterým byla Putinova schůzka z 27. února 2022 s tehdejším náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem a ministrem obrany Sergejem Šojguem, kdy ruský vládce vyhlásil vyšší bojový stupeň připravenosti jaderných sil. „Tento termín sám o sobě neexistuje z hlediska připravenosti ruských jaderných sil na válku,“ podotkl odborník.

Rusko poté podniklo několik dalších kroků včetně testování jaderných zbraní Sarmat. „Do služby byla uvedena ruská ponorka zvláštního určení Belgorod, která údajně nese na dálku řízené drony Poseidon. Nezapomeňme také na nedávné pozastavení účasti Ruské federace na dohodě Nový START,“ připomněl Bříza.

Evropa na dostřel ruských raket

Ruským silám však rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku nijak prakticky nepomůže. „Moskva již disponuje nosiči, které jsou schopny bez jakýchkoli problémů dosáhnout cíle až více než deset tisíc kilometrů. Ruské jaderné zbraně mohou bez jakýchkoli problémů zasáhnout jakékoli území Evropské unie. Rusko může reagovat na jakoukoli hrozbu v Evropě bez nutnosti použití taktických jaderných zbraní v Bělorusku. Z tohoto úhlu pohledu tam význam není,“ míní expert.

Připomněl, že Rusko má k dispozici Kaliningrad, který je blíže státům střední a západní Evropy než Bělorusko. „Je schopno ze svého území odpalovat rakety Iskander s jadernou hlavicí. Z Kaspického moře může odpalovat rakety s plochou dráhou letu Kalibr osazené jadernou hlavicí, takže ten motiv je čistě posílení mocenského postavení Ruské federace,“ rozvedl dále expert.

Podle Břízy se snaží Putin cílit na ruské a běloruské publikum. „Je to vlastně oznámení, že Bělorusko je naše, je satelitem Ruské federace. My si zde umístíme jaderné zbraně, čímž upevníme ještě více moc. Lukašenko na to reagovat prakticky nemůže, díky Kremlu je u moci,“ poznamenal Bříza s tím, že Lukašenko už před válkou na Ukrajině požádal Moskvu o rozmístění ruských jaderných zbraní v zemi.

Dalším důvodem Putinova oznámení je podle Břízy snaha ukázat světu, že Rusko se Ukrajiny jen tak nevzdá a považuje ji za svoji sféru vlivu. Rozmístění jaderných zbraní má zároveň odradit Západ od další eskalace konfliktu, je přesvědčen odborník. „I když se válka nevyvíjí tak, jak se (z ruského pohledu) vyvíjet má, bude dělat vše možné pro to, aby ruské síly uvnitř udrželo,“ konstatoval Bříza.

Západní strategie nejednoznačnosti

Putin podle něj používá jednu ze strategií, kterou je „eskalace pro deeskalaci“, jelikož ví, že západní média zdůrazní možnosti ruských jaderných sil, což vyvolá v západní společnosti strach.

„Západ reaguje úplně jinak. Používá taktiku strategické nejednoznačnosti, když na jakoukoli ruskou verbální eskalaci prakticky nereaguje, protože ví, že Ruská federace ví, že NATO disponuje tak mohutnou jadernou silou, že není nutné ukazovat svaly. Rusko by to také nedělalo, kdyby nemuselo,“ vysvětluje Bříza s tím, že Moskva dosud nesplnila své ambiciózní cíle na Ukrajině.

Západ však podle experta nyní zvažuje, zda v reakci posílit východní křídlo NATO dalšími konvenčními zbraněmi, případně rozmístit v rámci takzvaného jaderného sdílení americké nukleární zbraně v Polsku, o což Varšava už dříve požádala.

Taktické jaderné zbraně, které chce Putin poslat do Běloruska, se liší od strategických nukleárních zbraní hlavně dosahem. „Ty, které mají dosah větší než 5,5 tisíce kilometrů, jsou vždy strategické jaderné zbraně. Ty s dosahem do pěti set kilometrů jsou vždy taktické. Druhá škála je podle mohutnosti výbuchu, čím menší, tím spíše se jedná o taktickou jadernou zbraň, nicméně není tomu nutně tak,“ vysvětluje Bříza.

V médiích se objevila informace, že rozmístění ruských zbraní v Bělorusku by mohlo být porušením Smlouvy o nešíření jaderných zbraní z roku 1968.

„Proto Putin oznámil, že dislokace zbraní v Bělorusku bude čistě v režii Ruské federace a vlastnictví nepřejde na Bělorusko. De iure tak jaderné zbraně v Bělorusku zůstanou v držení a v moci Ruské federace. Podle Putina se tak nejedná o porušení stanov smlouvy. Paralelu vidí v jaderném sdílení zbraní v rámci NATO, kde jsou dnes rozmístěny na území Belgie, Nizozemska, Německa, Itálie a Turecka. Spojené státy tam mají jaderné hlavice, které ale podléhají Spojeným státům,“ nastínil Bříza.

V případě války, kdy by Smlouva o nešíření jaderných zbraní pozbyla platnosti, by však tyto nukleární zbraně byly předány státům, na jejichž území se nachází. „Tyto státy jsou i cvičeny k tomu, aby byly schopny těmito jadernými zbraněmi disponovat. To samé má platit i v případě Běloruska,“ vysvětluje expert. 

„Racionální“ Putin

Podle Břízy nelze předvídat, jaké další kroky Putin podnikne – kupříkladu pozastavení smlouvy Nový START nikdo ještě nedávno neočekával. Závod ve zbrojení s USA by však Moskva neměla šanci vyhrát, a tak je v zájmu Ruska smlouvu nakonec nevypovědět, je přesvědčen odborník.

„Putin může uvést taktické jaderné zbraně do stavu vyšší pohotovosti nebo je převézt k jednotkám,“ domnívá se Bříza. V současné době se tyto typy zbraní nacházejí v ruských skladech, zatímco strategické jaderné zbraně jsou připraveny k odpálení během několika desítek minut.

Princip vzájemně zaručeného zničení jadernými zbraněmi přitom dlouhodobě vede ke stabilizaci situace a slouží jako pojistka proti vypuknutí třetí světové války. „Rusko a USA jsou v případě útoku jedné či druhé strany schopny odpovědět, protože disponují jadernou triádou, tedy mezikontinentálními raketami, raketami odpalovanými z ponorek a strategickými bombardéry, protože minimálně jeden z těchto prvků bude neporušen,“ poukazuje Bříza na pozitivní úlohu obávaných nukleárních zbraní.

Jaderné supervelmoci tak toto vědomí drží v šachu, protože se obě strany příliš bojí absolutního zničení. „I Putin je chladný, racionální, vypočítavý hráč,“ myslí si Bříza, který neočekává, že by ruský prezident do budoucna jaderné zbraně skutečně použil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina má být zapojena do rozhovorů o ukončení ruské války, řekl Macron

Některé evropské země jsou připraveny po případném podpisu mírové smlouvy s Ruskem vyslat na Ukrajinu mírové síly jako bezpečnostní záruku, řekl v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron v Bílém domě, kde se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten řekl, že Moskva by takový model akceptovala, Rusko to ale dříve odmítlo. Macron zopakoval, že cílem Francie je vybudovat na Ukrajině stabilní a dlouhodobý mír. Ukrajina musí být zapojena do rozhovorů o konci ruské války, dodal Macron.
20:16Aktualizovánopřed 5 mminutami

USA a Rusko hlasovaly v OSN proti ukrajinsko-evropské rezoluci podporující Kyjev

Valné shromáždění OSN přijalo v pondělí rezoluci navrženou Ukrajinou a evropskými státy, která podporuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny a Rusko nazývá agresorem. Proti byly podle agentury Reuters Rusko, USA, Izrael či Maďarsko, zdržely se Čína či Indie. Ruská agrese proti Ukrajině trvá už téměř jedenáct let, přesně před třemi lety ji Moskva vyeskalovala plnohodnotnou pozemní invazí.
18:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina by mohla vstoupit do EU před rokem 2030, řekla šéfka EK v Kyjevě

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na dotaz ohledně harmonogramu vstupního procesu Ukrajiny do EU. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.
08:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Německé parlamentní volby vyhrála CDU/CSU, druhá je AfD

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.
05:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Odepiš, nebo končíš. FBI, Pentagon a další na Muskovu výhrůžku nezareagují

Zaměstnanci amerických federálních úřadů obdrželi od úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) výzvu, aby sdělili, co udělali v práci za poslední týden. V případě, že na ni nezareagují, jim dle prohlášení Elona Muska hrozí výpověď. FBI, ministerstvo zahraničí i Pentagon však zaměstnancům v předstihu nařídily, aby na zprávu neodepisovali. Federální zaměstnanci už podali žalobu, podle jejich advokátů Musk požadavkem porušil zákon.
14:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Ať žije král.“ Trump si hraje s myšlenkou třetího mandátu, ústava to nepřipouští

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.
před 4 hhodinami

Přes pět milionů Ukrajinců zůstává v zahraničí, vrátit se plánuje už méně než polovina

Od začátku plnohodnotné ruské agrese opustily Ukrajinu přes západní hranice miliony lidí. Další odešli přes ruské a běloruské hranice, kde zůstali nebo pokračovali do Evropy. Celkový počet uprchlíků, kteří zůstávají v zahraničí, činil k listopadu loňského roku 5,2 milionu. Vyplývá to z analytické zprávy ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii (CES). Počty se neustále mění v závislosti na ročním období a intenzitě ruské agrese.
před 5 hhodinami

Merz musí přinést změnu, nebo posílí AfD, míní německý tisk

Konzervativní unie CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) ještě silnější, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německé listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklánějí od Evropy.
09:08Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...