Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
Rusko chce rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku údajně na žádost tamního spřáteleného vládce, diktátora Alexandra Lukašenka. „Putin použil další stupeň v jaderné eskalaci,“ komentuje oznámení Bříza. Podle něj nemohl šéf Kremlu Vladimir Putin udělat nic jiného než strašit nukleárními zbraněmi ve chvíli, kdy se nedaří ruským konvenčním jednotkám dobýt Ukrajinu způsobem, jaký si představoval.
Bříza připomněl první krok v rámci ruského jaderného strašení, kterým byla Putinova schůzka z 27. února 2022 s tehdejším náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem a ministrem obrany Sergejem Šojguem, kdy ruský vládce vyhlásil vyšší bojový stupeň připravenosti jaderných sil. „Tento termín sám o sobě neexistuje z hlediska připravenosti ruských jaderných sil na válku,“ podotkl odborník.
Rusko poté podniklo několik dalších kroků včetně testování jaderných zbraní Sarmat. „Do služby byla uvedena ruská ponorka zvláštního určení Belgorod, která údajně nese na dálku řízené drony Poseidon. Nezapomeňme také na nedávné pozastavení účasti Ruské federace na dohodě Nový START,“ připomněl Bříza.
Evropa na dostřel ruských raket
Ruským silám však rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku nijak prakticky nepomůže. „Moskva již disponuje nosiči, které jsou schopny bez jakýchkoli problémů dosáhnout cíle až více než deset tisíc kilometrů. Ruské jaderné zbraně mohou bez jakýchkoli problémů zasáhnout jakékoli území Evropské unie. Rusko může reagovat na jakoukoli hrozbu v Evropě bez nutnosti použití taktických jaderných zbraní v Bělorusku. Z tohoto úhlu pohledu tam význam není,“ míní expert.
Připomněl, že Rusko má k dispozici Kaliningrad, který je blíže státům střední a západní Evropy než Bělorusko. „Je schopno ze svého území odpalovat rakety Iskander s jadernou hlavicí. Z Kaspického moře může odpalovat rakety s plochou dráhou letu Kalibr osazené jadernou hlavicí, takže ten motiv je čistě posílení mocenského postavení Ruské federace,“ rozvedl dále expert.
Podle Břízy se snaží Putin cílit na ruské a běloruské publikum. „Je to vlastně oznámení, že Bělorusko je naše, je satelitem Ruské federace. My si zde umístíme jaderné zbraně, čímž upevníme ještě více moc. Lukašenko na to reagovat prakticky nemůže, díky Kremlu je u moci,“ poznamenal Bříza s tím, že Lukašenko už před válkou na Ukrajině požádal Moskvu o rozmístění ruských jaderných zbraní v zemi.
Dalším důvodem Putinova oznámení je podle Břízy snaha ukázat světu, že Rusko se Ukrajiny jen tak nevzdá a považuje ji za svoji sféru vlivu. Rozmístění jaderných zbraní má zároveň odradit Západ od další eskalace konfliktu, je přesvědčen odborník. „I když se válka nevyvíjí tak, jak se (z ruského pohledu) vyvíjet má, bude dělat vše možné pro to, aby ruské síly uvnitř udrželo,“ konstatoval Bříza.
Západní strategie nejednoznačnosti
Putin podle něj používá jednu ze strategií, kterou je „eskalace pro deeskalaci“, jelikož ví, že západní média zdůrazní možnosti ruských jaderných sil, což vyvolá v západní společnosti strach.
„Západ reaguje úplně jinak. Používá taktiku strategické nejednoznačnosti, když na jakoukoli ruskou verbální eskalaci prakticky nereaguje, protože ví, že Ruská federace ví, že NATO disponuje tak mohutnou jadernou silou, že není nutné ukazovat svaly. Rusko by to také nedělalo, kdyby nemuselo,“ vysvětluje Bříza s tím, že Moskva dosud nesplnila své ambiciózní cíle na Ukrajině.
Západ však podle experta nyní zvažuje, zda v reakci posílit východní křídlo NATO dalšími konvenčními zbraněmi, případně rozmístit v rámci takzvaného jaderného sdílení americké nukleární zbraně v Polsku, o což Varšava už dříve požádala.
Taktické jaderné zbraně, které chce Putin poslat do Běloruska, se liší od strategických nukleárních zbraní hlavně dosahem. „Ty, které mají dosah větší než 5,5 tisíce kilometrů, jsou vždy strategické jaderné zbraně. Ty s dosahem do pěti set kilometrů jsou vždy taktické. Druhá škála je podle mohutnosti výbuchu, čím menší, tím spíše se jedná o taktickou jadernou zbraň, nicméně není tomu nutně tak,“ vysvětluje Bříza.
V médiích se objevila informace, že rozmístění ruských zbraní v Bělorusku by mohlo být porušením Smlouvy o nešíření jaderných zbraní z roku 1968.
„Proto Putin oznámil, že dislokace zbraní v Bělorusku bude čistě v režii Ruské federace a vlastnictví nepřejde na Bělorusko. De iure tak jaderné zbraně v Bělorusku zůstanou v držení a v moci Ruské federace. Podle Putina se tak nejedná o porušení stanov smlouvy. Paralelu vidí v jaderném sdílení zbraní v rámci NATO, kde jsou dnes rozmístěny na území Belgie, Nizozemska, Německa, Itálie a Turecka. Spojené státy tam mají jaderné hlavice, které ale podléhají Spojeným státům,“ nastínil Bříza.
V případě války, kdy by Smlouva o nešíření jaderných zbraní pozbyla platnosti, by však tyto nukleární zbraně byly předány státům, na jejichž území se nachází. „Tyto státy jsou i cvičeny k tomu, aby byly schopny těmito jadernými zbraněmi disponovat. To samé má platit i v případě Běloruska,“ vysvětluje expert.
„Racionální“ Putin
Podle Břízy nelze předvídat, jaké další kroky Putin podnikne – kupříkladu pozastavení smlouvy Nový START nikdo ještě nedávno neočekával. Závod ve zbrojení s USA by však Moskva neměla šanci vyhrát, a tak je v zájmu Ruska smlouvu nakonec nevypovědět, je přesvědčen odborník.
„Putin může uvést taktické jaderné zbraně do stavu vyšší pohotovosti nebo je převézt k jednotkám,“ domnívá se Bříza. V současné době se tyto typy zbraní nacházejí v ruských skladech, zatímco strategické jaderné zbraně jsou připraveny k odpálení během několika desítek minut.
Princip vzájemně zaručeného zničení jadernými zbraněmi přitom dlouhodobě vede ke stabilizaci situace a slouží jako pojistka proti vypuknutí třetí světové války. „Rusko a USA jsou v případě útoku jedné či druhé strany schopny odpovědět, protože disponují jadernou triádou, tedy mezikontinentálními raketami, raketami odpalovanými z ponorek a strategickými bombardéry, protože minimálně jeden z těchto prvků bude neporušen,“ poukazuje Bříza na pozitivní úlohu obávaných nukleárních zbraní.
Jaderné supervelmoci tak toto vědomí drží v šachu, protože se obě strany příliš bojí absolutního zničení. „I Putin je chladný, racionální, vypočítavý hráč,“ myslí si Bříza, který neočekává, že by ruský prezident do budoucna jaderné zbraně skutečně použil.
