Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Podle zpravodajských agentur to oznámili americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard korun).
Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA, které dosud vláda nevyplatila. Její součástí jsou také dotace v hodnotě 3,2 miliardy dolarů přidělené firmě v rámci programu Secure Enclave, jehož cílem je zajistit spolehlivé dodávky čipů pro obranu USA.
Trump v pátek nejprve oznámil, že vedení Intelu s poskytnutím podílu vládě souhlasilo. O něco později uvedl, že vláda již podíl získala. „Spojené státy za tyto akcie nic nezaplatily a tyto akcie nyní mají hodnotu zhruba jedenácti miliard dolarů,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. „Je to skvělá dohoda pro Ameriku a také skvělá dohoda pro Intel,“ dodal.
Dosažení dohody potvrdil rovněž ministr obchodu Lutnick. „Spojené státy nyní vlastní deset procent Intelu,“ napsal na sociální síti X. Dohoda je podle něj „spravedlivá pro Intel i pro americký lid“.
Agentura Bloomberg už v pondělí napsala, že Trumpova administrativa chce získat desetiprocentní podíl v Intelu výměnou za granty v hodnotě 7,9 miliardy dolarů (zhruba 165 miliard korun), které byly pro firmu schváleny za administrativy předchozího prezidenta Joea Bidena.
Krok podpořil nezávislý levicový senátor Bernie Sanders. „Pokud společnosti vyrábějící mikročipy dosáhnou zisku z velkorysých grantů, které obdrží od federální vlády, daňoví poplatníci v Americe mají právo na rozumný návrat této investice,“ sdělil agentuře Reuters politik, který se označuje za socialistu a v minulosti kandidoval v demokratických prezidentských primárkách.
Rozhodnutí naopak kritizuje Nancy Tenglerová, generální ředitelka společnosti Laffer Tengler Investments zabývající se správou finančních prostředků. „Nevidím v tom žádný přínos pro americké daňové poplatníky, ani nutně pro odvětví výroby čipů,“ uvedla investorka, která se se před lety podílu v Intelu zbavila.
Tenglerová zároveň vyjádřila obavy z možného prezidentova vměšování do podnikání společnosti. „Je mi jedno, jak dobrý jste obchodník, přenechte to soukromému sektoru a nechte lidi jako já, aby byli kritici, a vláda ať se věnuje vládním záležitostem,“ cituje Tenglerovou server televize PBS.
Plán údajně vzešel z nedávného setkání Trumpa se šéfem Intelu Lip-Bu Tanem. „Souhlasili, že to udělají. A myslím si, že je to pro ně skvělá dohoda,“ řekl v pátek Trump.
Cena akcií společnosti Intel v pátek posílila o 5,5 procenta.
Intel kdysi dominoval trhu s polovodiči, ale už několik let se potýká s problémy. Zejména v oblasti čipů pro umělou inteligenci (AI) zaujal vedoucí pozici specialista na grafické karty Nvidia. Intel je navíc pod silnějším tlakem i ve svém tradičním oboru, kterým jsou procesory pro osobní počítače a čipy pro datová centra.
