Intel

Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve prospěch amerického výrobce čipů Intel ve sporu ohledně pokuty, kterou firmě v roce 2009 vyměřila Evropská komise. Sankci za snahy o potlačování konkurence ve výši v přepočtu bezmála 27 miliard korun tak firma platit nemusí.

Evropská komise (EK) vyměřila americkému výrobci čipů Intel pokutu 376,36 milionu eur (9,2 miliardy korun). Jde o nově vyměřenou pokutu, protože tu původní, z roku 2009 a v rekordní výši 1,06 miliardy eur, loni částečně anuloval Tribunál Soudního dvora Evropské unie.

Americký prezident Joe Biden se zúčastnil obchodního fóra v Hanoji. Setkal se také s premiérem Pham Minh Chinhem a s prezidentem Vo Van Thuongem. Jednali o významu Vietnamu ve světové produkci čipů. Bílý dům zároveň oznámil, že letecká společnost Vietnam Airlines uzavřela s americkou firmou Boeing smlouvu o nákupu padesáti letounů 737 MAX v hodnotě 7,8 miliardy dolarů (177,7 miliardy korun). Na obchodním fóru v Hanoji Biden řekl, že vztahy mezi Spojenými státy a Vietnamem vstoupily do nové fáze.

Vyhnout se mobilizaci je pro ruské muže čím dál obtížnější. Do předních linií jsou posíláni elektronickými rozkazy, přičemž postihy za jejich nevyslyšení jsou čím dál přísnější. Moskevské úřady navíc k hledání těch, kteří se mobilizaci vyhýbají, používají kamerové sítě se systémy na rozpoznávání obličejů. Kreml tak identifikuje své kritiky i protiválečné aktivisty.

Ve věku 94 let zemřel v pátek Gordon Moore, spoluzakladatel společnosti Intel a průkopník polovodičového průmyslu, jehož Mooreův zákon předpověděl neustálý nárůst výpočetního výkonu obvodů v elektronice na celá desetiletí. O úmrtí informovala firma Intel a Mooreova rodinná dobročinná nadace.

Tribunál Soudního dvora Evropské unie ve středu z velké části potvrdil rozhodnutí Evropské komise, že společnost Google zneužívala svůj operační systém Android k potlačení konkurence. Aby zohlednil závažnost a délku jednání v této věci, rozhodl se snížit pokutu na 4,125 miliardy eur (101,4 miliardy korun) z původních rekordních 4,34 miliardy eur. Vyplývá to ze středečního prohlášení soudu.

Alternativní poskytovatel taxislužby Uber se za bývalého vedení neoficiálně domlouval s předními evropskými politiky, pomoc se mu podařilo získat od současného francouzského prezidenta, tehdy ministra hospodářství Emmanuela Macrona či bývalé eurokomisařky Neelii Kroesové. Bývalý séf Uberu také osobně nařídil použít systém označovaný jako „kill switch“, aby zabránil policistům při razii v přístupu do počítačů. Informace z uniklých souborů zveřejnila na svém webu zpravodajská televize BBC. Uber uvádí, že jeho minulé chování nebylo v souladu se současnými hodnotami a že dnes je už jinou společností.

Tribunál Soudního dvora Evropské unie zrušil pokutu 997 milionů eur (24,7 miliardy korun), kterou Evropská komise (EK) v roce 2018 uložila americkému výrobci čipů Qualcomm za poškozování konkurence. Podle rozhodnutí tribunálu se objevila řada procesních pochybení, která ovlivnila právo Qualcommu na obhajobu a zneplatnila analýzu Komise týkající se jednání firmy. EK se proti rozhodnutí může odvolat k Soudnímu dvoru EU.

Med by se mohl stát řešením pro vývoj ekologicky šetrných komponent pro nové počítače navržené tak, aby napodobovaly přirozené neurony a synapse v lidském mozku. První prototypy přesně tohle dokázaly, ukazuje americká studie.

Americká společnost Intel postaví v německém městě Magdeburg závod na výrobu mikročipů za 17 miliard eur (více než 422 miliard korun). V Evropě pak hodlá do deseti let investovat až 80 miliard eur, zejména v Německu. Intel se rozhodoval mezi více zeměmi, o továrnu stála například Francie, Itálie nebo Polsko.

Jiří Hlavenka vešel ve známost jako spoluzakladatel vyhledávače letenek Skypicker, dnes Kiwi. Později investoval do více start-upů. Je také radním Jihomoravského kraje za Piráty. V rozhovoru pro pořad Bilance, jehož nový díl s podtitulem Česká montovna chce být mozkovnou měl premiéru v pondělí večer na ČT1, Hlavenka popisuje některé bariéry na cestě k inovativnější domácí ekonomice.

Evropská unie ve snaze snížit závislost na dovozu nedostatkových mikročipů uvolní 11 miliard eur (266 miliard korun) na podporu jejich vývoje v Evropě. Plán masivních subvencí klíčového technologického odvětví představila v úterý předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle Komise má návrh do konce desetiletí vyvolat investice v celkovém objemu přes 43 miliard eur (téměř 1,1 bilionu korun).

Tribunál Soudního dvora EU částečně zrušil pokutu 1,06 miliardy eur (bezmála 26 miliard korun), kterou v roce 2009 vyměřila americkému výrobci čipů Intel Evropská komise (EK). Tribunál uvedl, že Komise pokutu řádně nezdůvodnila. Intel dostal pokutu za to, že se pokusil vytlačit z trhu svého konkurenta.

Americký výrobce čipů Intel se omluvil čínským zákazníkům, partnerům a veřejnosti za své dřívější výroky o západočínské provincii Sin-ťiang. Ty vyvolaly v Číně kritiku ze strany státu i jím ovládaných médií, zazněly také hlasy po bojkotu firmy.

Čipová krize zasáhla celý svět. Všiml si jí pravděpodobně každý, i když zrovna nekupuje auto nebo netěží kryptoměny. Její nástup víceméně koresponduje s příchodem koronavirové epidemie, už předtím ale poptávka po polovodičích překračovala jejich nabídku. Návrat k normálu zatím předvídat nelze, krize ale už teď ukázala křehkost celého výrobního řetězce.

Akcie ve Spojených státech v pátek rostly čtvrtý den po sobě. Všechny tři hlavní indexy uzavřely obchodování na rekordu. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si připsal 0,68 procenta a poprvé v historii přesáhl 35 tisíc bodů. Na rekord se dostal až v posledních minutách obchodování. Investoři měli náladu nakupovat díky dobrým zveřejňovaným kvartálním hospodářským výsledkům firem.

Automobilky a prodejci elektroniky mají problém s nedostatkem čipů. Ty jsou přitom pro jejich výrobu klíčové. Kvůli delší dodací lhůtě je tak i v Česku hůře dostupná některá elektronika a například kolínská Toyota musela na dva týdny zastavit výrobu. Výrobce Intel oznámil, že rozšíří výrobu do dvou nových továren v Arizoně.

Americká společnost Intel se dohodla, že za devět miliard dolarů (208 miliard korun) prodá své aktivity v oblasti paměťových čipů NAND jihokorejskému konkurentovi SK Hynix, uvedla agentura Reuters. SK Hynix se tak stane druhým největším hráčem na trhu s čipy NAND a sníží náskok lídra trhu, jihokorejské společnosti Samsung Electronics.

Přísnější americké sankce proti čínské společnosti Huawei Technologies ještě více naruší globální dodavatelský řetězec a firmě znemožní přístup k čipům vyrobeným na zakázku. Myslí si to odborníci, které oslovila agentura Reuters. Firma by podle nich mohla přijít o pozici největšího světového výrobce mobilních telefonů, ale hrozí i to, že s jejich výrobou skončí.

Čínská společnost Huawei oznámila spuštění vlastního operačního systému Harmony OS. Ten má být určen nejen pro mobily, ale pro všechna chytrá zařízení společnosti. Krok Huawei je tak reakcí i na květnové oznámení Googlu, že jí omezí používání svého systému Android. Podle zástupců společnosti je Harmony OS novou generací operačních systémů, protože umí spolupracovat i se zařízeními s umělou inteligencí. Jako první by se měl objevit v chytrých televizích – a to na konci letošní roku.

Britský vývojář čipů ARM ve středu uvedl, že pozastaví veškerý svůj byznys s čínskou firmou Huawei. Podřizuje se tak nejnovější americké regulaci, která čínského výrobce mobilů dala na černou listinu, aby ho odřízla od technologie z USA. V pondělí již oznámila americká společnost Google, že se chystá firmě Huawei omezit používání svého operačního systému Android.

Americké ministerstvo obchodu v noci na úterý dočasně na tři měsíce zmírnilo obchodní restrikce vůči čínskému výrobci telekomunikačních zařízení Huawei zavedené minulý týden. Tento krok má omezit negativní dopady na zákazníky čínského podniku po celém světě, píše agentura Reuters.

V současné době se znovu rozdávají karty na trhu s telekomunikačními výrobky, uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 expert na právo v oblasti informačních technologií Vladimír Smejkal. Reagoval tak na zprávu, že společnost Google se chystá omezit čínské firmě Huawei používání svého operačního systému Android. Dodal, že zatím není jasné, kdo bude vítězem a kdo poraženým, ale v případě firmy Huawei to může vést až ke konci této globální značky.

Americké ministerstvo obchodu by brzy mohlo dočasně uvolnit restrikce uvalené na čínskou společnost Huawei. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčí resortu. Tento krok by měl omezit škody, které mohou vzniknout stávajícím americkým zákazníkům firmy.