Zemřel spoluzakladatel firmy Intel Gordon Moore. Předpověděl nástup osobních počítačů

Ve věku 94 let zemřel v pátek Gordon Moore, spoluzakladatel společnosti Intel a průkopník polovodičového průmyslu, jehož Mooreův zákon předpověděl neustálý nárůst výpočetního výkonu obvodů v elektronice na celá desetiletí. O úmrtí informovala firma Intel a Mooreova rodinná dobročinná nadace.

Moore a fyzik Robert Noyce disponovali znalostmi z oboru polovodičů a měli chuť samostatně podnikat. S pomocí finančníka Arthura Rocka se jim podařilo získat potřebný kapitál a v roce 1968 se zrodila nová firma – pozdější Intel. Když v roce 1971 společnost vyrobila svůj první mikroprocesor, sotva kdo mohl tušit, že se právě otevírá jedna z významných kapitol dějin výpočetní techniky. Procesory Intel se nakonec dostaly více než do osmdesáti procent osobních počítačů na světě.

V článku napsaném v roce 1965 Moore poznamenal, že díky technologickému pokroku se počet tranzistorů v jednom integrovaném obvodu zdvojnásobí každých osmnáct měsíců při zachování stejné ceny. Tato předpověď se stala známou jako Mooreův zákon.

„Integrované obvody povedou k takovým zázrakům, jako jsou domácí počítače, nebo alespoň terminály připojené k centrálnímu počítači, automatické řízení automobilů a osobní přenosná komunikační zařízení,“ napsal Moore ve svém článku dvě desetiletí před revolucí osobních počítačů a více než čtyřicet let předtím, než Apple uvedl na trh iPhone. Přestože předpověděl nástup osobních počítačů, řekl časopisu Forbes, že si domácí počítač koupil až koncem osmdesátých let.

Strávil hodiny vylepšováním

Moore se narodil v San Franciscu. V roce 1954 získal doktorát v oboru chemie a fyzika na Kalifornském technickém institutu. Po škole pracoval v Shockley Semiconductor Laboratory, kde se potkal s Noycem. S ním a dalšími šesti zaměstnanci pak v roce 1957 založil firmu Fairchild Semiconductor. V roce 1968 se Moore a Noyce rozhodli opustit firmu Fairchild a založili novou firmu, kterou později pojmenovali Intel.

Prvním zaměstnancem byl Andy Grove, pozdější ředitel firmy. Moore se v rozhovoru s časopisem Fortune označil za „náhodného podnikatele“, který neměl spalující nutkání založit firmu, ale on, Noyce a Grove vytvořili silné partnerství. Zatímco Noyce měl teorie o tom, jak řešit problémy s konstrukcí, Moore byl tím, kdo si vyhrnul rukávy a strávil hodiny vylepšováním tranzistorů a zdokonalováním Noyceových myšlenek, což se často vyplatilo. Grove doplnil skupinu jako odborník na provoz a řízení společnosti.

Do roku 1975 byl Moore výkonným prezidentem Intelu, i když on a generální ředitel Noyce se považovali za sobě rovné. V letech 1979 až 1987 byl předsedou správní rady a generálním ředitelem a předsedou správní rady zůstal až do roku 1997. V roce 2023 časopis Forbes odhadl jeho majetek na 7,2 miliardy dolarů. V roce 2002 obdržel Prezidentskou medaili svobody, nejvyšší civilní vyznamenání v USA.

Moore byl ženatý, s manželkou Betty měl dvě děti. Vášnivý rybář byl rovněž významným filantropem, spolu s manželkou založili vlastní nadaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
12:00Aktualizovánopřed 22 mminutami

Asi 130 tisíc odběratelů zůstalo v San Franciscu kvůli výpadku bez proudu

Americké San Francisco zasáhl v sobotu na několik hodin výpadek elektřiny, který se dotknul zhruba 130 tisíc odběratelů. Úřady v tomto kalifornském městě vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, informuje agentura AFP. Do tmy se ponořila část pobřeží, kde sídlí velké technologické firmy a kde žije více než 800 tisíc lidí.
10:41Aktualizovánopřed 41 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Podle Kremlu ale třístranná jednání nejsou na stole. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
02:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 7 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 16 hhodinami
Načítání...