Ve Finsku spustili nejsilnější superpočítač v Evropě, řešit má největší otázky současnosti. Pracují na něm i Češi

Evropští výzkumníci získali prvotřídní nástroj pro pochopení složitých jevů, jako jsou například změny klimatu nebo aplikace umělé inteligence. K řešení nejsložitějších problémů současnosti jim pomůže superpočítač LUMI, který byl v pondělí slavnostně otevřen ve finském Kajaani. Jde o nejvýkonnější počítač v Evropě. Na jeho budování a provozování se podílí i české IT4Innovations, národní superpočítačové centrum, které je součástí Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Výpočetní výkon LUMI bude přesahovat 550 petaflopů. To přibližně odpovídá kombinovanému výkonu 1,5 milionu notebooků – kdyby se umístily na sebe, vytvořily by více než 23 kilometrů vysokou věž.

Celkem bude mít LUMI úložiště o velikosti 117 petabajtů a agregovanou šířku vstupně-výstupního pásma dva terabajty za sekundu. Tento superpočítač navíc využívá sto procent energie z vodních zdrojů. K dispozici je pro něj až 200 megawattů. Ale přestože bude superpočítač i hodně odpadního tepla produkovat, nepřijde to nazmar – dodá totiž asi dvacet procent tepla potřebného pro celé Kajaani.

Tento počítač je v současné době oficiálně třetím nejrychlejším na planetě, před ním jsou pouze americký Frontier a japonský Fugaku.

Superpočítač LUMI vlastní společný evropský podnik EuroHPC a provozuje ho konsorcium deseti zemí, které spojuje dlouholetá tradice v oblasti vědeckých výpočtů. O přístup ke zdrojům LUMI mohou žádat výzkumní pracovníci z celé Evropy, včetně Česka. Umístěn je stroj ve finském Kajaani, v jednom z nejekologičtějších datových center na světě.

„Je skvělé, že se povedlo to, co jsme si spolu s dalšími členy konsorcia před čtyřmi roky předsevzali – vybudovat nejvýkonnější evropský superpočítač, který bude konkurovat světové špičce. LUMI je moderní nástroj, který přinášíme rovněž všem uživatelům z řad vědeckých komunit v České republice,“ okomentoval spuštění stroje Vít Vondrák, ředitel IT4Innovations národního superpočítačového centra.

„Naše zapojení v konsorciu LUMI ale není jen o přístupu k jeho výpočetním zdrojům. Od počátku se aktivně podílíme na realizaci tohoto projektu jako součást jeho řídící struktury, poskytujeme odbornou podporu uživatelům. Jsem velmi rád, že se můžeme aktivně podílet na tomto historickém milníku evropského supercomputingu,“ dodává Vondrák.

Výzvy pro superpočítače vyžadují spolupráci, míní ředitel

„LUMI je nyní nejrychlejším a energeticky nejúspornějším superpočítačem v Evropě a jedním z nejvýkonnějších na světě. Díky své obrovské výpočetní kapacitě umožní mnohem rychlejší vědecký průlom například v medicíně a výzkumu klimatu. Mohlo by se to týkat vývoje vakcín, diagnostiky rakoviny nebo zmírňování dopadů klimatických změn. Je to skvělý příklad obrovského potenciálu umělé inteligence pro zlepšení našich životů,“ sdělila Margrethe Vestagerová, výkonná místopředsedkyně Evropské komise.

„Společenské výzvy, pro které využíváme superpočítače, existují v celosvětovém měřítku. Rozsah těchto výzev a práce potřebná k jejich řešení a přeměně v inovační příležitosti vyžaduje rozsáhlou spolupráci napříč mnoha obory akademické sféry a nespočet výzkumných týmů,“ zdůraznil Anders Dam Jensen, výkonný ředitel společného podniku EuroHPC.

„Proto dává naprostý smysl, že jedna z největších a nejdůležitějších výzkumných infrastruktur je založena na rozsáhlé spolupráci. V tomto ohledu je spolupráce v rámci konsorcia LUMI průkopnickou snahou o posílení evropské konkurenceschopnosti a digitální suverenity a zároveň o podporu globální výzkumné spolupráce,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 7 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 10 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 12 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
včera v 18:07

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026
Načítání...