Ve Finsku spustili nejsilnější superpočítač v Evropě, řešit má největší otázky současnosti. Pracují na něm i Češi

Evropští výzkumníci získali prvotřídní nástroj pro pochopení složitých jevů, jako jsou například změny klimatu nebo aplikace umělé inteligence. K řešení nejsložitějších problémů současnosti jim pomůže superpočítač LUMI, který byl v pondělí slavnostně otevřen ve finském Kajaani. Jde o nejvýkonnější počítač v Evropě. Na jeho budování a provozování se podílí i české IT4Innovations, národní superpočítačové centrum, které je součástí Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Výpočetní výkon LUMI bude přesahovat 550 petaflopů. To přibližně odpovídá kombinovanému výkonu 1,5 milionu notebooků – kdyby se umístily na sebe, vytvořily by více než 23 kilometrů vysokou věž.

Celkem bude mít LUMI úložiště o velikosti 117 petabajtů a agregovanou šířku vstupně-výstupního pásma dva terabajty za sekundu. Tento superpočítač navíc využívá sto procent energie z vodních zdrojů. K dispozici je pro něj až 200 megawattů. Ale přestože bude superpočítač i hodně odpadního tepla produkovat, nepřijde to nazmar – dodá totiž asi dvacet procent tepla potřebného pro celé Kajaani.

Tento počítač je v současné době oficiálně třetím nejrychlejším na planetě, před ním jsou pouze americký Frontier a japonský Fugaku.

Superpočítač LUMI vlastní společný evropský podnik EuroHPC a provozuje ho konsorcium deseti zemí, které spojuje dlouholetá tradice v oblasti vědeckých výpočtů. O přístup ke zdrojům LUMI mohou žádat výzkumní pracovníci z celé Evropy, včetně Česka. Umístěn je stroj ve finském Kajaani, v jednom z nejekologičtějších datových center na světě.

„Je skvělé, že se povedlo to, co jsme si spolu s dalšími členy konsorcia před čtyřmi roky předsevzali – vybudovat nejvýkonnější evropský superpočítač, který bude konkurovat světové špičce. LUMI je moderní nástroj, který přinášíme rovněž všem uživatelům z řad vědeckých komunit v České republice,“ okomentoval spuštění stroje Vít Vondrák, ředitel IT4Innovations národního superpočítačového centra.

„Naše zapojení v konsorciu LUMI ale není jen o přístupu k jeho výpočetním zdrojům. Od počátku se aktivně podílíme na realizaci tohoto projektu jako součást jeho řídící struktury, poskytujeme odbornou podporu uživatelům. Jsem velmi rád, že se můžeme aktivně podílet na tomto historickém milníku evropského supercomputingu,“ dodává Vondrák.

Výzvy pro superpočítače vyžadují spolupráci, míní ředitel

„LUMI je nyní nejrychlejším a energeticky nejúspornějším superpočítačem v Evropě a jedním z nejvýkonnějších na světě. Díky své obrovské výpočetní kapacitě umožní mnohem rychlejší vědecký průlom například v medicíně a výzkumu klimatu. Mohlo by se to týkat vývoje vakcín, diagnostiky rakoviny nebo zmírňování dopadů klimatických změn. Je to skvělý příklad obrovského potenciálu umělé inteligence pro zlepšení našich životů,“ sdělila Margrethe Vestagerová, výkonná místopředsedkyně Evropské komise.

„Společenské výzvy, pro které využíváme superpočítače, existují v celosvětovém měřítku. Rozsah těchto výzev a práce potřebná k jejich řešení a přeměně v inovační příležitosti vyžaduje rozsáhlou spolupráci napříč mnoha obory akademické sféry a nespočet výzkumných týmů,“ zdůraznil Anders Dam Jensen, výkonný ředitel společného podniku EuroHPC.

„Proto dává naprostý smysl, že jedna z největších a nejdůležitějších výzkumných infrastruktur je založena na rozsáhlé spolupráci. V tomto ohledu je spolupráce v rámci konsorcia LUMI průkopnickou snahou o posílení evropské konkurenceschopnosti a digitální suverenity a zároveň o podporu globální výzkumné spolupráce,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jak se svět blíží ke katastrofickým klimatickým jevům, rozebírá agentura AP

Agentura AP varuje v rozsáhlém textu před příliš optimistickým pohledem na katastrofální události současnosti i vykreslováním budoucnosti pozitivními scénáři.
před 10 hhodinami

V hlubinách ostravsko-karvinských dolů objevili geologové králíkit

V ostravsko-karvinských dolech objevili odborníci dosud neznámý minerál. Pojmenovali ho po českém geologovi Jiřímu Králíkovi, nese tak jméno králíkit. Minerál je natolik drobný, že ho nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem, k jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod, uvedli zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty, kteří se na výzkumu podíleli s odborníky z olomouckého vysokoškolského ústavu CATRIN, ostravské univerzity, ale i ze zahraničí.
před 12 hhodinami

Ruský dron řízený AI zabil tři civilisty. Brzo to bude jako ve filmu Terminátor, varují Ukrajinci

Američtí novináři popsali první případ, kdy umělá inteligence (AI) v dronu připravila o život lidi. Byli to tři ukrajinští civilisté, na které ruská zbraň vybavená pokročilým algoritmem zaútočila v Záporoží.
před 13 hhodinami

Osm miliard let na cestě. Dalekohledy zachytily záblesk vzdálené galaxie

Dalekohledy LST-1 a MAGIC na Kanárských ostrovech zachytily záření, které letělo vesmírem déle, než existuje Slunce a Země. Vyslalo ho aktivní galaktické jádro poháněné obří černou dírou, popsali čeští vědci, kteří se na objevu podíleli.
před 14 hhodinami

Záhadná nemoc zabíjí keňské slony, zvířata trpí ochrnutím

Nejméně devatenáct slonů uhynulo od června v jižní Keni na záhadné onemocnění, jehož příčinu se dosud nepodařilo zjistit. Zvířata trpí mimo jiné částečným ochrnutím a mají potíže se postavit. Keňská služba pro ochranu přírody (KWS) původně upozornila na vysoké koncentrace kyanidu v tělech uhynulých slonů a možnost otravy pesticidy, někteří odborníci ale tuto teorii zpochybňují. Informovala o tom agentura AFP.
před 15 hhodinami

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
24. 8. 2026

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
24. 8. 2026

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.