Ve Finsku spustili nejsilnější superpočítač v Evropě, řešit má největší otázky současnosti. Pracují na něm i Češi

Evropští výzkumníci získali prvotřídní nástroj pro pochopení složitých jevů, jako jsou například změny klimatu nebo aplikace umělé inteligence. K řešení nejsložitějších problémů současnosti jim pomůže superpočítač LUMI, který byl v pondělí slavnostně otevřen ve finském Kajaani. Jde o nejvýkonnější počítač v Evropě. Na jeho budování a provozování se podílí i české IT4Innovations, národní superpočítačové centrum, které je součástí Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Výpočetní výkon LUMI bude přesahovat 550 petaflopů. To přibližně odpovídá kombinovanému výkonu 1,5 milionu notebooků – kdyby se umístily na sebe, vytvořily by více než 23 kilometrů vysokou věž.

Celkem bude mít LUMI úložiště o velikosti 117 petabajtů a agregovanou šířku vstupně-výstupního pásma dva terabajty za sekundu. Tento superpočítač navíc využívá sto procent energie z vodních zdrojů. K dispozici je pro něj až 200 megawattů. Ale přestože bude superpočítač i hodně odpadního tepla produkovat, nepřijde to nazmar – dodá totiž asi dvacet procent tepla potřebného pro celé Kajaani.

Tento počítač je v současné době oficiálně třetím nejrychlejším na planetě, před ním jsou pouze americký Frontier a japonský Fugaku.

Superpočítač LUMI vlastní společný evropský podnik EuroHPC a provozuje ho konsorcium deseti zemí, které spojuje dlouholetá tradice v oblasti vědeckých výpočtů. O přístup ke zdrojům LUMI mohou žádat výzkumní pracovníci z celé Evropy, včetně Česka. Umístěn je stroj ve finském Kajaani, v jednom z nejekologičtějších datových center na světě.

„Je skvělé, že se povedlo to, co jsme si spolu s dalšími členy konsorcia před čtyřmi roky předsevzali – vybudovat nejvýkonnější evropský superpočítač, který bude konkurovat světové špičce. LUMI je moderní nástroj, který přinášíme rovněž všem uživatelům z řad vědeckých komunit v České republice,“ okomentoval spuštění stroje Vít Vondrák, ředitel IT4Innovations národního superpočítačového centra.

„Naše zapojení v konsorciu LUMI ale není jen o přístupu k jeho výpočetním zdrojům. Od počátku se aktivně podílíme na realizaci tohoto projektu jako součást jeho řídící struktury, poskytujeme odbornou podporu uživatelům. Jsem velmi rád, že se můžeme aktivně podílet na tomto historickém milníku evropského supercomputingu,“ dodává Vondrák.

Výzvy pro superpočítače vyžadují spolupráci, míní ředitel

„LUMI je nyní nejrychlejším a energeticky nejúspornějším superpočítačem v Evropě a jedním z nejvýkonnějších na světě. Díky své obrovské výpočetní kapacitě umožní mnohem rychlejší vědecký průlom například v medicíně a výzkumu klimatu. Mohlo by se to týkat vývoje vakcín, diagnostiky rakoviny nebo zmírňování dopadů klimatických změn. Je to skvělý příklad obrovského potenciálu umělé inteligence pro zlepšení našich životů,“ sdělila Margrethe Vestagerová, výkonná místopředsedkyně Evropské komise.

„Společenské výzvy, pro které využíváme superpočítače, existují v celosvětovém měřítku. Rozsah těchto výzev a práce potřebná k jejich řešení a přeměně v inovační příležitosti vyžaduje rozsáhlou spolupráci napříč mnoha obory akademické sféry a nespočet výzkumných týmů,“ zdůraznil Anders Dam Jensen, výkonný ředitel společného podniku EuroHPC.

„Proto dává naprostý smysl, že jedna z největších a nejdůležitějších výzkumných infrastruktur je založena na rozsáhlé spolupráci. V tomto ohledu je spolupráce v rámci konsorcia LUMI průkopnickou snahou o posílení evropské konkurenceschopnosti a digitální suverenity a zároveň o podporu globální výzkumné spolupráce,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
před 9 hhodinami

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
před 9 hhodinami

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
před 15 hhodinami

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
před 18 hhodinami

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

„Probodni, co není chleba.“ AI vícekrát poslechla, robot „útočil“ na panenku

Tým expertů na umělou inteligenci (AI) zadal třem špičkovým robotům poháněným pokročilými modely strojového učení pět úkolů, které by běžný člověk odmítl. Modely ale většinu těchto zadání odmítnout nedokázali a poslušně plnili, co jim bylo zadáno.
1. 10. 2026‌‌

Letošní rok byl pro švýcarské ledovce devastující, uvádí zpráva

Rok 2026 byl pro švýcarské ledovce devastující, roztálo více než pět procent jejich objemu. Ve zprávě zveřejněné ve čtvrtek to uvádějí vědci ze švýcarské glaciologické sítě GLAMOS. V historii měření zaznamenali odborníci větší úbytek než letos jen v roce 2022, kdy odtálo šest procent objemu ledovců.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.