Ve Finsku spustili nejsilnější superpočítač v Evropě, řešit má největší otázky současnosti. Pracují na něm i Češi

Evropští výzkumníci získali prvotřídní nástroj pro pochopení složitých jevů, jako jsou například změny klimatu nebo aplikace umělé inteligence. K řešení nejsložitějších problémů současnosti jim pomůže superpočítač LUMI, který byl v pondělí slavnostně otevřen ve finském Kajaani. Jde o nejvýkonnější počítač v Evropě. Na jeho budování a provozování se podílí i české IT4Innovations, národní superpočítačové centrum, které je součástí Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Výpočetní výkon LUMI bude přesahovat 550 petaflopů. To přibližně odpovídá kombinovanému výkonu 1,5 milionu notebooků – kdyby se umístily na sebe, vytvořily by více než 23 kilometrů vysokou věž.

Celkem bude mít LUMI úložiště o velikosti 117 petabajtů a agregovanou šířku vstupně-výstupního pásma dva terabajty za sekundu. Tento superpočítač navíc využívá sto procent energie z vodních zdrojů. K dispozici je pro něj až 200 megawattů. Ale přestože bude superpočítač i hodně odpadního tepla produkovat, nepřijde to nazmar – dodá totiž asi dvacet procent tepla potřebného pro celé Kajaani.

Tento počítač je v současné době oficiálně třetím nejrychlejším na planetě, před ním jsou pouze americký Frontier a japonský Fugaku.

Superpočítač LUMI vlastní společný evropský podnik EuroHPC a provozuje ho konsorcium deseti zemí, které spojuje dlouholetá tradice v oblasti vědeckých výpočtů. O přístup ke zdrojům LUMI mohou žádat výzkumní pracovníci z celé Evropy, včetně Česka. Umístěn je stroj ve finském Kajaani, v jednom z nejekologičtějších datových center na světě.

„Je skvělé, že se povedlo to, co jsme si spolu s dalšími členy konsorcia před čtyřmi roky předsevzali – vybudovat nejvýkonnější evropský superpočítač, který bude konkurovat světové špičce. LUMI je moderní nástroj, který přinášíme rovněž všem uživatelům z řad vědeckých komunit v České republice,“ okomentoval spuštění stroje Vít Vondrák, ředitel IT4Innovations národního superpočítačového centra.

„Naše zapojení v konsorciu LUMI ale není jen o přístupu k jeho výpočetním zdrojům. Od počátku se aktivně podílíme na realizaci tohoto projektu jako součást jeho řídící struktury, poskytujeme odbornou podporu uživatelům. Jsem velmi rád, že se můžeme aktivně podílet na tomto historickém milníku evropského supercomputingu,“ dodává Vondrák.

Výzvy pro superpočítače vyžadují spolupráci, míní ředitel

„LUMI je nyní nejrychlejším a energeticky nejúspornějším superpočítačem v Evropě a jedním z nejvýkonnějších na světě. Díky své obrovské výpočetní kapacitě umožní mnohem rychlejší vědecký průlom například v medicíně a výzkumu klimatu. Mohlo by se to týkat vývoje vakcín, diagnostiky rakoviny nebo zmírňování dopadů klimatických změn. Je to skvělý příklad obrovského potenciálu umělé inteligence pro zlepšení našich životů,“ sdělila Margrethe Vestagerová, výkonná místopředsedkyně Evropské komise.

„Společenské výzvy, pro které využíváme superpočítače, existují v celosvětovém měřítku. Rozsah těchto výzev a práce potřebná k jejich řešení a přeměně v inovační příležitosti vyžaduje rozsáhlou spolupráci napříč mnoha obory akademické sféry a nespočet výzkumných týmů,“ zdůraznil Anders Dam Jensen, výkonný ředitel společného podniku EuroHPC.

„Proto dává naprostý smysl, že jedna z největších a nejdůležitějších výzkumných infrastruktur je založena na rozsáhlé spolupráci. V tomto ohledu je spolupráce v rámci konsorcia LUMI průkopnickou snahou o posílení evropské konkurenceschopnosti a digitální suverenity a zároveň o podporu globální výzkumné spolupráce,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 5 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 7 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 7 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 10 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 12 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 14 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
včera v 14:53

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
včera v 12:42
Načítání...