Americký výrobce čipů Intel se omluvil čínským zákazníkům, partnerům a veřejnosti za své dřívější výroky o západočínské provincii Sin-ťiang. Ty vyvolaly v Číně kritiku ze strany státu i jím ovládaných médií, zazněly také hlasy po bojkotu firmy.
Intel ve výročním dopise dodavatelům z tohoto měsíce napsal, že „jsou povinni zajistit, aby jejich dodavatelský řetězec nevyužíval žádnou pracovní sílu nebo nezískával zboží či služby z regionu Sin-ťiang“. Americká firma se v dopise, který zveřejnila na svém webu v několika jazycích, odvolala na omezení, která vydalo několik vlád.
Ve čtvrtek se ale Intel na svých čínských účtech, které má na sociální síti Weibo a v aplikaci WeChat, za tato vyjádření čínsky omluvil. Úmysl vyhnout se dodávkám ze Sin-ťiangu byl podle něj veden snahou vyhovět americkému zákonu a nevyjadřuje postoj firmy k této věci. Dodal také, že „respektuje citlivost této záležitosti v Číně“.
„Omlouváme se za potíže způsobené našim respektovaným čínským zákazníkům, partnerům a veřejnosti,“ vzkázal do Číny výrobce čipů.
Mnoho uživatelů Weibo se omluvě Intelu vysmálo jako pokusu o ochranu čínských tržeb. Jeden z nich podle agentury Reuters napsal: „Chyba je chyba! Stáhněte prohlášení o Sin-ťiangu!“
Intel má v Číně deset tisíc zaměstnanců. V Šanghaji a v Čcheng-tu provozuje montážní a testovací centra.
Čína páchá genocidu, upozorňují experti
O Sin-ťiangu se píše v souvislosti s potlačováním práv tamních Ujgurů a dalších příslušníků převážně muslimských etnických menšin. Britská expertní komise označila dění v oblasti za genocidu s cílem Ujgury zdecimovat. Už dříve se obdobně vyjádřila lidskoprávní organizace Amnesty International, která mluvila o „dystopickém peklu obřího rozsahu“. Americký Senát v polovině prosince schválil zákon, který zakazuje dovoz zboží z tohoto autonomního regionu.
Peking utlačování Ujgurů popírá a tvrdí, že jeho tamní politika pomáhá v boji proti extremismu. Obvinění z nucené práce etnické menšiny jsou podle tamní diplomacie výmyslem antičínských amerických sil.
Intel není jediná zahraniční firma, která se dostala do potíží, když vyjádřila obavy o dodržování lidských práv v Sin-ťiangu. Propad čínských tržeb kvůli nim pocítil například švédský módní řetězec H&M a nevoli Číňanů čelil i výrobce sportovního oblečení a obuvi Nike.
