Vyhnout se mobilizaci je pro ruské muže čím dál obtížnější. Do předních linií jsou posíláni elektronickými rozkazy, přičemž postihy za jejich nevyslyšení jsou čím dál přísnější. Moskevské úřady navíc k hledání těch, kteří se mobilizaci vyhýbají, používají kamerové sítě se systémy na rozpoznávání obličejů. Kreml tak identifikuje své kritiky i protiválečné aktivisty.
Kreml k posílání mužů na frontu zneužívá systém rozpoznávání obličejů. Hledá tak i své kritiky
Ve druhé polovině září minulého roku oznámil ruský vládce Vladimir Putin částečnou mobilizaci pro svou útočnou válku proti Ukrajině. Rozhodnutí bylo dle jeho slov učiněno v reakci na hrozby, kterým Moskva čelí, a jeho cílem bylo „zajištění suverenity, územní celistvosti a také bezpečnosti osob na osvobozených územích“, tedy v okupovaných ukrajinských regionech.
Ministr obrany Sergej Šojgu tehdy uvedl, že Rusko má „obrovskou mobilizační rezervu“ a plánuje naverbovat 300 tisíc rekrutů. Koncem října informoval Putina, že mobilizace skončila, což krátce nato potvrdil i samotný vůdce.
Navzdory tomu ale mobilizace potichu pokračovala, neboť Putin nepodepsal oficiální dekret, který ji plně pozastavuje. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov sice opakovaně vyvracel, že mobilizace trvá, ale už v prosinci se vojenští analytici a média shodovali, že realita je opačná.
Ruské úřady poté minimálně patnáctkrát oznamovaly konec mobilizace a Putin letos v březnu veřejně slíbil, že žádní vojáci v záloze už povoláni nebudou.
Hra na oliheň a náborová kampaň
Informace z různých zdrojů ovšem týden co týden opět potvrzovaly opak. Vojáci v záloze z vybraných regionů už po elektronickém povolávacím rozkazu například nesmějí opustit zemi, na což měli dbát i jejich zaměstnavatelé.
Armádu se Rusové snaží rozšířit i videokampaní, v nichž dobrovolníkům nabízí přibližně 200 tisíc rublů měsíčně (cca 55 tisíc korun) v závislosti na přidělené hodnosti a délce služby. S impozantní rockovou hudbou v pozadí je vyzývají, aby ukázali, že jsou „skutečnými“ muži.
Videa zveřejněná na sociálních sítích nedávno mobilizovanými vojáky ale poukazují na nelidské životní podmínky, nedostatek zbraní a brutální zacházení ze strany důstojníků.
Ukrajinské ministerstvo obrany přirovnalo podmínky v ruské armádě k populárnímu korejskému seriálu Hra na oliheň (Squid Game) a britská vojenská rozvědka zdůraznila, že mnoho nových rekrutů je na Ukrajině primárně nasazováno do předních linií – bez řádného výcviku i vybavení.
Úřady mají oči v ulicích i metru
Muže, kteří nezareagují na povolávací rozkaz, ruské úřady nekompromisně stíhají. Nezareagování na výzvu má po změně zákona za následek rozsáhlá omezení. Kromě zmíněného zákazu vycestovat přijde každý, kdo se do tří týdnů nepřihlásí k příslušnému vojenskému úřadu, o řidičský průkaz, nebude moci žádat o půjčky a prodávat, kupovat ani pronajímat nemovitosti.
Plukovník Maxim Loktev, moskevský vojenský komisař, navíc 18. dubna oznámil, že metropole používá k hledání těch, kteří nezareagovali na předvolání, systém na rozpoznávání obličejů.
Podle moskevského ministerstva informačních technologií bylo v roce 2017 po celém městě nainstalováno 160 tisíc kamer a více než tři tisíce z nich jsou k tomuto systému připojeny.
V roce 2021 byl navíc nainstalován za účelem bezhotovostního placení za cestování na 240 stanicích metra. Skrze tyto kamery nyní úřady hledají muže, kteří na mobilizační rozkaz nereagují. „S informacemi, které dostáváme o místě jejich pohybu, jim nebude těžké oznámit, že se musí dostavit na vojenský úřad,“ prohlásil Loktev podle ruské státní agentury TASS.
Podle ruské verze BBC policisté zadrželi v dubnu nejméně sedm mužů poté, co je městský systém na rozpoznávání obličejů označil jako „odmítače“. Po zadržení byli převezeni na policejní stanici a následně k vojenské službě. Zatímco někteří z nich byli propuštěni, protože nebyli způsobilí k odvodu, minimálně dvěma bylo řečeno, že budou nasazeni na frontě v první linii.
Moskevské oddělení informačních technologií nyní plánuje rozšíření systému na rozpoznávání obličejů do dalších regionů.
Kreml skrze kamery hledá i kritiky
Zmíněný systém v Moskvě je založen na algoritmech vytvořených běloruskými a ruskými firmami. Podle agentury Reuters nejméně tři z nich používají čipy od amerických společností Nvidia a Intel.
Tyto firmy rezolutně prohlásily, že v březnu 2022 zastavily veškeré dodávky do Ruska poté, co USA zpřísnily vývozní restrikce. Zároveň dodaly, že nemohou mít vždy kontrolu nad tím, jak se jejich produkty používají.
Rusové systém na rozpoznávání obličejů používají nejen k nahánění odpůrců mobilizace, ale také k nalezení kritiků Kremlu. Podle Reuters bylo v roce 2022 zadrženo tímto způsobem minimálně 141 lidí. Policisté je zastavovali v metru o státních svátcích, kdy úřady očekávaly sérii protestů.
Byli mezi nimi studenti, důchodci, vědec či kurýr. Všichni měli jedno společné – kritizovali Kreml a připojili se k protivládním protestům. Dle výpovědí byli zadrženi po dobu od deseti minut do osmnácti hodin a před propuštěním podepsali dokument, v němž slíbili, že už nebudou protestovat, nebo uznali varování před účastí na dalších protestech. Nikdo nebyl obviněn z žádného přestupku.
Jedním ze zadržených byl i aktivista Andrej Černyšov, který s odstupem času vypověděl, že strávil noc v cele a že mu bylo vzhledem k jeho politickým názorům následně několikrát anonymně vyhrožováno.
„Uvědomil jsem si, že musím co nejrychleji opustit Rusko,“ prohlásil Černyšov, jenž aktuálně žije s rodinou v Minneapolis.
Agentura Reuters vyzpovídala celkem 29 lidí, které policie zastavila ve stanicích moskevského metra. Všichni kromě jednoho potvrdili, že od policistů pochopili, že byli označeni k zadržení pomocí systému na rozpoznávání obličejů.
Nalezení válečných „odmítačů“ a kritiků Kremlu proto v současnosti nepředstavuje pro ruské úřady sebemenší problém.
