Rusko zavádí elektronické povolávací rozkazy, pomůže mu to postihovat odpírače

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, schválila změnu zákona, která umožní úřadům posílat povolávací rozkazy elektronicky. Takto předvolaní nebudou smět opustit zemi, dokud se nenahlásí na příslušnou vojenskou správu. Odpírači vojenské služby budou čelit tvrdým restrikcím. Mluvčí ruského vůdce Dmitrij Peskov zároveň uvedl, že Kreml zatím možnost nové vlny mobilizace nezkoumá. Informovala o tom ruská státní agentura TASS.

Od loňského září, kdy vládce Kremlu Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci na podporu speciální vojenské operace na Ukrajině, jak Moskva nazývá svou invazi, bylo oficiálně povoláno do zbraně více než tři sta tisíc někdejších vojáků a branců, připomíná agentura Reuters.

Dosud musely být povolávací rozkazy předávány osobně pracovníky vojenské správy nebo prostřednictvím zaměstnavatele. Upravený zákon nyní stanovuje, že dokumenty budou zasílány elektronicky a duplicitně také doporučenou poštou na adresu trvalého bydliště či do zaměstnání, uvedl TASS.

Pokud se takto předvolaní do dvou týdnů nedostaví na vojenskou správu, budou mít automaticky zakázáno vycestovat do zahraničí. Příslušné legislativní změny rovněž schválila Státní duma.

Mezi další postihy, které hrozí odpíračům vojenské služby, je zákaz řídit auto, prodávat nebo kupovat nemovitosti či žádat o úvěry. Ruské úřady budou také moci přestat těmto osobám vyplácet sociální dávky či jakoukoliv jinou státní podporu.

Povolávací rozkaz platí okamžitě

„(Elektronický) povolávací rozkaz se považuje za doručený od okamžiku, kdy je uložen na osobním účtu osoby povinné k vojenské službě,“ uvedl předseda výboru pro obranu dolní komory ruského parlamentu Andrej Kartapolov. Podle něj se budou nová pravidla týkat nejen branců, ale všech osob povinných vojenskou službou.

Rusko se po chaotickém průběhu mobilizace v loňském roce snaží zefektivnit proces povolávání vojáků do armády pomocí digitalizace vojenských záznamů. Vzniknout má jednotný registr osob povinných vojenskou službou.

Další vlna mobilizace ale na stole zatím není, tvrdil v úterý Putinův mluvčí Peskov. Ruští představitelé dříve opakovaně popřeli, že by plánovali druhou vlnu částečné mobilizace.

Kreml slíbil, že napraví „chyby“ v mobilizační kampani, kdy byli do bojů na Ukrajině povoláni muži, kteří nebyli způsobilí k odvodu kvůli svému věku nebo zdravotnímu stavu.

„Těmito změnami Rusko urychleně napravuje nedostatky v systému vojenské registrace, které byly odhaleny v roce 2022,“ prohlásil Kartapolov.

Vyhlášení mobilizace přimělo loni tisíce mužů v branném věku k útěku do zahraničí. V několika ruských městech vypukly protesty, které byly ale rychle potlačeny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po požáru trajektu na Filipínách zemřelo pět lidí, další se pohřešují

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších 87 se pohřešuje po požáru trajektu na Filipínách. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na filipínskou pobřežní stráž.
před 19 mminutami

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 4 hhodinami

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 6 hhodinami

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 9 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.