Evropská unie ve snaze snížit závislost na dovozu nedostatkových mikročipů uvolní 11 miliard eur (266 miliard korun) na podporu jejich vývoje v Evropě. Plán masivních subvencí klíčového technologického odvětví představila v úterý předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle Komise má návrh do konce desetiletí vyvolat investice v celkovém objemu přes 43 miliard eur (téměř 1,1 bilionu korun).
Unijní exekutiva chce také členským zemím usnadnit subvencování vývoje a výroby polovodičových součástek, s jejichž nedostatkem se v současnosti potýkají například výrobci aut či elektroniky.
V souvislosti s pandemií a prudkým růstem poptávky za pokrizového oživení výroby se některá odvětví musejí vyrovnávat s nedostatkem čipů, při jejichž dovozu jsou evropské země závislé především na Tchaj-wanu, Číně a Spojených státech. Komise chce proto v příštích letech podpořit postupný přesun výroby do Evropy.
„V krátkodobém výhledu je našim cílem zvýšit odolnost vůči budoucím krizím tím, že budeme schopni předvídat nedostatky v dodavatelských řetězcích a předcházet jim,“ prohlásila von der Leyenová. V dlouhodobější perspektivě by se podle ní Evropa mohla stát jedním z důležitých producentů „na tomto velmi strategickém trhu“.
Zatímco v současnosti se EU na celosvětové produkci čipů podílí asi devíti procenty, do konce tohoto desetiletí by to měla být pětina, vyčíslila cíl šéfka Evropské komise. K investicím mají mít přístup jak velké firmy, tak malé začínající podniky, které mohou podle ní přinést zásadní inovace.
Intel chce část produkce umístit do EU
Brusel také pro účely vývoje a výroby čipů uvolní pravidla, která v jiných odvětvích státům znemožňují podporovat soukromé firmy a zvýhodňovat je tím před evropskou konkurencí. Podmínky pro poskytování veřejných subvencí budou striktně vymezeny, aby se týkaly projektů, které reálně sníží závislost na dovozu. Podle místopředsedkyně Komise Margrethe Vestagerové mohou někteří vývojáři či výrobci získat z veřejných fondů i veškeré chybějící finance, pokud půjde o zcela zásadní projekt.
„Čipy jsou nutností pro přechod k zelenému a digitálnímu hospodářství a pro konkurenceschopnost evropského průmyslu. Neměli bychom spoléhat na jednu zemi či na jednu firmu, která zabezpečí dodávky,“ prohlásila Vestagerová. Ta má v Komisi na starosti i hospodářskou soutěž.
Do zemí EU by chtěl část produkce umístit například klíčový americký výrobce Intel, který v lednu potvrdil dřívější plány otevřít v Evropě dvě továrny. Nová strategie unijní podpory podle vyjádření firmy „tyto plány usnadní“.
Příležitost pro Česko
Plán počítá i s důkladnou koordinací mezi členskými státy, která má monitorovat produkci a dodávky čipů a zjišťovat hrozící nedostatky na trhu. EU by díky tomu měla být v krizových situacích schopna včas a jednotně reagovat a zajistit nouzové dodávky.
Podle partnera pro automobilový průmysl poradenské firmy EY Petra Knapa jde o příležitost pro tuzemské výrobce. V Česku se čipy vyrábí v rožnovské firmě ON Semiconductor ČR a podobným směrem se posouvá i Conti Automotive v Brandýse nad Labem. „Vedle výroby baterií jsou čipy další kritickou komponentou pro automobilovou výrobu. Čipy jsou navíc kritické pro většinu dalších pokročilých výrob,“ zdůrazňuje Knap.
