Evropská komise vyměřila Intelu novou pokutu za zneužití postavení na trhu

Evropská komise (EK) vyměřila americkému výrobci čipů Intel pokutu 376,36 milionu eur (9,2 miliardy korun). Jde o nově vyměřenou pokutu, protože tu původní, z roku 2009 a v rekordní výši 1,06 miliardy eur, loni částečně anuloval Tribunál Soudního dvora Evropské unie.

Pokuta je za zneužívání dominantního postavení na trhu počítačových čipů. Komise v původním nálezu dospěla k závěru, že se Intel snažil zbavit konkurenční firmy Advanced Micro Devices (AMD) tím, že výrobcům počítačů dával za určitých podmínek slevy, aby preferovali jeho čipy.

Tribunál Soudního dvora EU loni pokutu částečně anuloval, protože Evropská komise podle něj sankci řádně nezdůvodnila. Napadl zejména tu část zdůvodnění, v němž EK popisovala, jak Intel podmiňuje přiznání slev splněním konkrétních podmínek na straně výrobců počítačů. Část námitek ale Tribunál Komisi uznal.

„V návaznosti na tento rozsudek v pátek EK přijímá nové rozhodnutí o uložení pokuty společnosti Intel pouze za čistá omezení. Ta se vztahují k době mezi listopadem 2002 a prosincem 2006. Spočívala přitom v platbách firmy třem výrobcům počítačů,“ uvedla během pátku Evropská komise. Šlo o výrobce HP, Acer a Lenovo.

Osm let vyšetřování

Podle názoru EK charakterizovaly zneužití dominantního postavení na trhu dva druhy chování společnosti Intel vůči jejím obchodním partnerům. Byly jimi čistá omezení a podmíněné slevy. U čistých omezení dal Tribunál Komisi za pravdu, že znamenají zneužití dominantního postavení.

Pokuta pro Intel byla v roce 2009 nejvyšší, jakou kdy nějaká firma dostala. Představovala 4,15 procenta tržeb tohoto amerického podniku z roku před jejím uložením a předcházelo jí osm let vyšetřování. Evropská komise jako exekutivní orgán EU plní mimo jiné roli antimonopolního úřadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 1 hhodinou

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 18 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 21 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.