Většina počítačů na světě, a pravděpodobně i ten váš, má vážný problém. Řešení zpomaluje stroje až o 20 procent

7 minut
Události, komentáře: Bezpečnostní slabiny počítačů
Zdroj: ČT24

Výzkumní pracovníci internetové společnosti Google odhalili závažné bezpečnostní nedostatky u čipů vyráběných firmami Intel, Advanced Micro Devices a ARM Holdings. Hackeři by těchto nedostatků mohli využít ke krádežím důvěrných informací z téměř všech moderních počítačových zařízení, které čipy těchto firem využívají, tedy například z osobních počítačů či chytrých telefonů.

Zjištěné bezpečnostní nedostatky, na jejichž odstranění nyní technologické firmy pracují, se podle agentury DPA týkají čipů v miliardách zařízení a hackeři je mohou využít například k získání hesel či dalších citlivých údajů. Oprava zase může počítače výrazně zpomalovat.

Líbí se mi tahle analogie ze Star Wars: Spectre je jako jedijský mentální trik, Meltdown je jako kapesní krádež.
Michael Schwarz
počítačový expert, Technická univerzita Štýrský Hradec

Čipy společnosti Intel podle serveru BBC využívá v celém světě zhruba 80 procent stolních počítačů a 90 procent přenosných počítačů. Firma Intel uvedla, že na odstranění zjištěných bezpečnostních nedostatků pracuje. Některé úpravy v podobě aktualizace softwaru již podle firmy byly provedeny, nebo budou dostupné v příštích dnech, píše BBC. Také Microsoft už přišel s opravou pro Windows 10. Má to však háček – softwarová oprava čipy výrazně zpomaluje.

Vývoj akcií společnosti Intel
Zdroj: Google
Problém je, že když už se takováto zranitelnost objeví, tak nástroje, které to umí zneužít, bývají uživatelsky velmi přístupné a velmi přívětivé.
Vladimír Rohel
bezpečnostní expert

Analytici o tomto problému vědí již několik měsíců a pečlivě ho studují. Podle BBC se takové informace zveřejňují většinou až v okamžiku, kdy jsou tyto problémy vyřešené nějakými záplatami – tentokrát ale zatím všechny problémy odstraněné nejsou.

Tato informace unikla předčasně, když se mezi odbornou veřejnost dostaly záznamy o práci na nové záplatě pro systém Linux.

V čem spočívá problém

Byly odhaleny dvě bezpečnostní chyby, dostaly jméno Meltdown a Spectre. Meltdown postihuje laptopy, stolní počítače a internetové servery s čipy od Intelu. Spectre má potenciálně ještě větší dopad – postihuje chytré telefony, tablety a počítače poháněné čipy Intel, ARM a AMD. Riziko se týká také datových center a přístrojů připojených přes cloud.

Jako první na tento problém upozornil web TheRegister, podle něhož spočívá chyba v samotné architektuře procesorů – a týká se většiny procesorů od Intelu od roku 1995.

Kvůli tomu, jak je procesor postavený, se může škodlivý kód dostat až do adresního prostoru, který je normálně vyhrazen pouze pro jádro systému. Z něj se pak případný narušitel může dostat ke „klíčům od systému“ – tedy k heslům, kódům a dalším informacím, jež mohou vést k ovládnutí počítače.

Tohle není nějaká obyčejná bezpečnostní chyba. Zasažen je prakticky celý počítačový průmysl.
Wired
odborný web o počítačových technologiích

Britská organizace National Cyber Security Center tvrdí, že bezpečnostní chyba je sice vážná, ale doposud ji nikdo nezneužil – respektive není známo, že by ji někdo využil.

Řešení problému

Společnost ARM oznámila, že již poskytla nástroje k odstranění bezpečnostních nedostatků svým zákazníkům, mezi které patří řada výrobců chytrých telefonů. Firma Advanced Micro Devices vyjádřila přesvědčení, že riziko u jejích produktů je v současnosti „téměř nulové“.

  • Ředitel společnosti intel Brian Krzanich prodal 29. listopadu většinu svých akcií společnosti Intel - dostal za ně 24 milionů dolarů. Podle webu Businessinider už v té době věděl o problému s procesory. Společnost Intel to odmítla.

Server Gizmodo upozorňuje, že Meltdown ani Spectre není možné opravit hardwarově. A ani je nelze vyřešit jednoduchou záplatou pomocí kódu. Opravit chybu tedy není úplně možné, ale dá se složitě záplatovat.

Ukazuje se ovšem, že toto řešení počítače citelně zpomaluje – v některých testech se ukázalo zpomalení až o 20 procent, jiné ukázaly zpomalení asi o 17 procent, jiné jen kolem pěti procent – záleží jak na typu procesoru, tak na konkrétním úkolu.

Jak se to dotkne obyčejných uživatelů ještě není úplně jasné, dopad bude ale spíše menší. Mnoho náročnějších výpočetních operací totiž má dnes v počítači na starost grafická karta. Větší dopad se dá očekávat u serverů, nejvíce se podle webu ZDNet může dotknout služeb jako je Amazon nebo Google.

„Meltdown se dá záplatovat snadněji než Spectre, která nás bude strašit ještě několik let,“ uvedl bezpečnostní expert Daniel Gruss pro ZDNet. 

Otázky a odpovědi

Vědecké týmy, které stojí za objevem tohoto bezpečnostního rizika, zveřejnily odpovědi na nejčastější otázky, které jim přicházejí.

Týká se tento problém i mne?
S největší pravděpodobností ano.

Můžu nějak zjistit, jestli někdo využil Meltdown nebo Spectre proti mně?
Pravděpodobně ne. Zneužití by nezanechalo žádné stopy v tradičním souborovém záznamu.

Může takový útok zablokovat můj antivirový systém?
Je to sice teoreticky možné, ale v praxi je to nepravděpodobné. Na rozdíl od klasického malwaru je těžké odlišit Meltdown a Spectre od normálních aplikací. Ale je možné, že by antivirus odhalil útočné programy, které by doprovázely útoky.

Co může být zasaženo?
Pokud by byl váš systém zasažen, naše koncepce naznačuje, že by se tak dalo dostat k paměti vašeho počítače. To znamená hesla i citlivé údaje uložené v systému.

Byl už Meltdown nebo Spectre zneužitý v praxi?
Nevíme.

Existuje už řešení/oprava?
Už existují záplaty proti Meltdownu pro Linux (KPTI, dříve KAISER), Windows i OS X. Pracuje se i na zesílení softwaru proti zneužití Spectre.

Jaké systémy postihuje Meltdown?
Meltdownem jsou zasažené systémy stolních, přenosných i cloudových počítačů. Technicky: každý procesor od Intelu, který vznikl po roce 1995 s výjimkou Intel Itanium a Intel Atom do roku 2013, je potenciálně zranitelný. Úspěšně jsme otestovali Meltdown na procesorech od Intelu od roku 2011. V současné době není jasné, jestli jsou postižené i procesory od ARM a AMD.

Které systémy postihuje Spectre?
Jedná se o téměř všechny operační systémy – stolní počítače, laptopy, cloudové servery i chytré telefony. Všechny moderní procesory schopné udržovat mnoho instrukcí jsou potenciálně zranitelné. Ověřili jsme Spectre na procesorech AMD, ARM i Intel.

Jaký je rozdíl mezi Meltdownem a Spectre?
Meltdown ničí mechanismus, který udržuje aplikace, aby se nedostaly do systémové paměti. V důsledku se aplikace mohou dostat do systémové paměti.
Spectre zase umožňuje jiným aplikacím, aby se dostaly do libovolných míst v jejich paměti.

Kde najít další informace?
Zde je akademická studie na téma Meltdown a také práce o Spectre. Navíc existuje zpráva projektu Google Project Zero o obou útocích

K problému se již vyjádřila také společnost Microsoft. Ta považuje problém za závažný. „Jsme si vědomi závažnosti problému, na jehož řešení intenzivně pracujeme společně s výrobci procesorů. Nyní jsme v procesu nasazování a testování záplat v cloudových službách a ve středu (3. ledna) jsme uvolnili bezpečnostní aktualizaci pro majitele zařízení s Windows, abychom zabránili bezpečnostním rizikům u zařízení s procesory Intel, ARM a AMD. V tuto chvíli nemáme informace o tom, že by byla napadena data našich zákazníků v důsledku zmíněné chyby v procesorech. Detailnější informace a doporučení pro zákazníky najdete zde.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 13 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 20 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...